Vzhledem k tomu, že se kmen eboly Bundibugyo šíří v africkém Kongu a Ugandě, vědci a výzkumníci se snaží najít rychlá řešení k zastavení epidemie. Jaké jsou možnosti?

Proti kmenu eboly Bundibugyo, který se aktuálně šíří v Demokratické republice Kongo (DRK) a Ugandě, neexistuje žádná vakcína ani účinná léčba, ale tento týden tři vývojáři vakcín získali 60 milionů dolarů (1,25 miliardy korun) v rámci nouzového financování, aby v co nejkratším možném termínu vyvinuli co nejúčinnější vakcínu proti této nemoci.

Kmen Bundibugyo se poprvé objevil v roce 2007 při rozsáhlé epidemii v západní Ugandě.

Máme se bát eboly?

Jeho smrtnost je okolo 25 až 40 %, což je méně než u nejznámějšího kmene Zair, kde může dosahovat až 90 %. Šíří se přímým kontaktem s krví nebo jinými tělními tekutinami nakažených osob. Inkubační doba je obvykle 2 až 21 dní.

Nemoc začíná nespecifickými příznaky, jako jsou horečka, únava a bolesti svalů, které postupně přecházejí do zvracení, průjmu a v těžkých případech dojde k vnitřními i vnějšímu krvácení a úmrtí.

Bezpečnostní problémy v postižené oblasti Demokratické republiky Kongo, kde konflikt vyhnal z domovů desítky tisíc lidí, ztěžují organizování studií pro testování léků a vakcín. V oblasti operují milice a některá centra pro léčbu eboly byla napadena.

Vědci ale uvedli, že jsou připraveni začít, jakmile to podmínky dovolí. „V závodě proti této smrtelné nemoci se počítá každý den,“ vysvětluje Richard Hatchett, výkonný ředitel Koalice pro inovace v oblasti připravenosti na epidemie (CEPI), která vývoj vakcín financuje. Ve hře jsou hned tři slibní kandidáti.

Vakcína IAVI

Mezinárodní iniciativa pro vakcíny proti AIDS (IAVI), kterou WHO považuje za „nejslibnější kandidátskou vakcínu“, používá stejnou technologii jako stávající vakcína proti ebole, Ervebo. Ervebo cílí na běžnější zairský kmen viru.

WHO očekává, že bude trvat sedm až devět měsíců, než budou dávky vakcíny proti rVSV Bundibugyo připraveny pro klinické studie. Mark Feinberg, prezident IAVI, k tomu říká: „Technologie pro výrobu účinné vakcíny Bundibugyo máme k dispozici, ale musíme vynaložit úsilí, abychom prokázali, že fungují.“.

Podle jeho slov mohl být svět na tuto epidemii lépe připraven. Po vypuknutí eboly, způsobené tímto kmenem, v západní Africe v letech 2014-16 se totiž objevily návrhy, aby se vakcíny proti virům tohoto druhu připravily, otestovaly a vytvořily zásoby, nevedly ovšem ke komplexním krokům.

Další možností je pak vakcína ChAdOx1 Bundibugyo, kterou vyvíjí Oxfordská univerzita ve spolupráci s Indickým sérovým institutem (Serum Institute of India). Ta by mohla být k dispozici rychleji než vakcína IAVI, klinické studie by mohly proběhnout do dvou až tří měsíců.

Oxfordská vakcína

Používá stejnou technologii jako vakcína proti covidu-19 od společností Oxford/AstraZeneca. Profesorka Teresa Lambe z Oxford Vaccine Group a Pandemic Sciences Institute doufá, že vakcína nakonec nebude potřeba, ale její tým postupuje rychle.

„Zahájili jsme studie na zvířatech a budeme spolupracovat s partnery po celém světě, jak ve Velké Británii, tak v USA, abychom co nejrychleji zahájili další studie na zvířatech, které vyžaduje WHO k potvrzení vhodnosti naší vakcíny“ uvádí.

Možností je i vakcína od společnosti Moderna, která se ovšem na seznamu kandidátů WHO neobjevila, protože v době vydání doporučení ještě společnost vyhodnocovala svoji reakci. Vakcína by využívala technologii mRNA – prominentní vakcinační platformu během covidu – a společnost doufá, že by mohla být připravena k testování během několika měsíců.

CEPI se zavázala poskytnout až 50 milionů dolarů na podporu předklinického vývoje a raného klinického testování vakcíny Moderna.

Vakcína Moderna

Stéphane Bancel, generální ředitel společnosti Moderna, říká: „Budeme jednat naléhavě a s vědeckou přesností, abychom podpořili reakci a pomohli dostat potenciální vakcínu blíže komunitám, které ji nejvíce potřebují.“ Podle odborníků pak aktuálně existují tři léky, které by mohly slibovat potenciální léčbu eboly způsobenou kmenem Bundibugyo.

Jedná se o monoklonální protilátky MBP134 a Maftivimab, které napodobují účinky imunitního systému, a dále antivirotikum remdesivir. Jakmile to pro zdravotníky bude v oblasti bezpečné, mohou zahájit péči o nemocné.

Lékaři poprvé v historii epidemie eboly testují i preventivní lék, který podají kontaktům nakažených, aby zjistili, zda u nich zabrání rozvoji nemoci. Tableta antivirového léku obdeldesiviru poskytla opicím až 100% ochranu proti dvěma dalším kmenům eboly, pokud byla podávána denně po dobu 10 dnů, a to do 24 hodin.

Na studii bude pracovat profesor Christophe Fraser z britské Oxfordské univerzity. Podle něj výsledky nebudou záviset jen na účinnosti léků, ale také na tom, zda týmy v terénu dokáží identifikovat ty správné lidi, kteří se studie zúčastní.

Zdroj: The Guardian