Americká NASA oznámila zásadní úpravu architektury programu Artemis. Agentura přidává novou misi a posouvá první návrat astronautů na měsíční povrch až na rok 2028.

Změna se týká především mise Artemis III. Ta se původně měla stát historickým okamžikem, kdy se lidská noha po více než půlstoletí dotkne měsíčního povrchu. Nově však mise s trojkou v emblému nebude cílit na přistání, jen v příštím roce provede testovací let na nízké oběžné dráze Země.

Tento nový mezičlánek má za úkol ověřit důležité technologie, postupy setkání a spojování lodí a také připravenost komerčních lunárních landerů. „NASA musí standardizovat svůj přístup, bezpečně zvýšit frekvenci letů a realizovat národní vesmírnou politiku prezidenta.

S věrohodnou konkurencí ze strany našeho největšího geopolitického soupeře rostoucí každým dnem potřebujeme postupovat rychleji, eliminovat zpoždění a dosáhneme našich cílů,“ uvedl ředitel NASA Jareed Isaacman v narážce na Čínu.

První skutečné přistání na Měsíci i s posádkou se tak přesouvá na misi Artemis IV, která by podle současného plánu měla proběhnout v roce 2028. Agentura zároveň zdůrazňuje, že jednotlivé mise musí na sebe technologicky navazovat a zvyšovat schopnosti krok za krokem.  Za oficiálním vysvětlením o „standardizaci“ a „postupném budování schopností“ se však zřejmě skrývá tvrdší realita.

Vývoj lunárního landeru, zejména varianty Starship HLS od společnosti SpaceX, je technicky mimořádně náročný a dosud neprokázal všechny schopnosti potřebné pro bezpečné přistání lidí na Měsíci, včetně rozsáhlého tankování paliva na oběžné dráze.

Harmonogram se tak dostal pod tlak financí i samotné vědy. Své hraje i politika a financování: program Artemis je závislý na rozhodnutích Kongresu a ten je tak trochu nevypočitatelný a navíc se blíží volby do něj.

A nelze přehlédnout ani geopolitický rozměr: Spojené státy s nemalými obavami sledují rostoucí ambice Číny v oblasti pilotovaných lunárních misí a případné selhání tzv. velkého návratu by mělo nejen technické, ale i symbolické důsledky.