Nová studie ukazuje, že u více než poloviny lidí, kteří v rámci léčby zánětu slepého střeva dostali antibiotika, nedošlo ani 10 let poté k návratu apendicitidy. Podle nejnovějších doporučení týkajících se léčby zánětu slepého střeva by se pacienti měli poradit se svým lékařem, jaký postup bude nejvhodnější právě pro ně – zda chirurgické odstranění apendixu či konzervativní léčba..

Během života potká zánět slepého střeva, konkrétněji jeho červovitého přívěsku apendixu, zhruba 7 % populace. Ve většině případů se přistupuje k chirurgickému odstranění slepého střeva, tak zvané apendektomii, aby se předešlo jeho prasknutí, které by mohlo způsobit těžkou infekci.

V některých případech je možné operaci provést laparoskopicky. Tato metoda je šetrnější, ale ne vždy vhodná, například u komplikovaných stavu.

Apendektomie není jediné řešení

Zánět slepého střeva postihne každoročně čtvrt milionu lidí ve Spojených státech amerických, u nás se jedná asi o 8 až 10 tisíc případů za rok. Zatímco v ČR je standardem léčby operace, v některých zemích, včetně Spojených států, testují konzervativní léčbu pouze antibiotiky.

Provedené klinické testy totiž ukazují, že zánět slepého střeva často při antibiotické léčbě ustupuje bez nutnosti operace. V roce 2009 zahájili výzkumníci ve Finsku studii Appendicitis Acatu, která léčila 530 dospělých s apendicitidou buď pomocí apendektomie, nebo antibiotik.

Všem pacientům byla diagnostikována nekomplikovaná apendicitida, kdy je slepé střevo zanícené, ale neprasklo ani se neobjevily zánětlivé kapsy. Po 10 letech se týmu podařilo kontaktovat 224 z 257 lidí, kteří byli léčeni pouze antibiotiky, a 219 z 273, kteří podstoupili apendektomii.

U těch, které nemohli kontaktovat, dohledali zdravotní záznamy, aby zjistili, jak to u nich se slepým střevem dopadlo. V závěrech své studie, zveřejněných v časopise JAMA, výzkumníci uvádějí, že celkem 112 pacientů, kteří dostali antibiotika, nakonec podstoupilo apendektomii — 70 pacientů v prvním roce, 30 lidí mezi dvěma a pěti lety poté a 12 lidí mezi šesti a deseti lety poté.

Antibiotika jako alternativa k operaci

„Je však možné, že některé z těchto dalších operací nebyly nutné, neboť protokol studie vyžadoval apendektomii u každého s podezřením na recidivu,“ upozorňuje Paulina Salminenová, chirurgyně z univerzitní nemocnice Turku ve Finsku.

Dva lidé ze skupiny pacientů, kteří podstoupili apendektomii, si stěžovali na necitlivost či bolest v místě jizvy. „Operace není nutná,“ říká Salminenová. „Většinu nekomplikovaných zánětů lze léčit bez apendektomie a je to pro pacienty bezpečné i z dlouhodobého hlediska.“.

Kromě toho, že pomůže pacientům vyhnout se operaci, by léčba antibiotiky mohla ušetřit peníze tím, že „efektivněji využije nemocniční zdroje a pomůže lidem vyhnout se dlouhé nemocenské,“ domnívá se Salminenová.

Odhaduje, že mezi 60 a 70 % lidí s akutní apendicitidou má nekomplikovaný typ, což je podle ní činí způsobilými k antibiotické léčbě. „Zjištění poskytují ujištění, že antibiotika jsou rozumnou léčbou,“ říká David Flum, chirurg z University of Washington v Seattlu.

Rozhodnutí je na pacientovi a lékaři

Flum je výzkumníkem studie Comparison of Outcomes of antibiotic Drugs and Appendectomy neboli CODA, americké studie inspirované finskou studií. Nejnovější výsledky podle něj přinášejí trochu větší ujištění pro ty, kteří chtějí jít cestou antibiotik, že odstranění apendixu nemusí být nevyhnutelné.

„A to je důležité,“ myslí si Flum. Přibližně 40 % účastníků CODA, kteří dostali antibiotika, podstoupilo apendektomii během jednoho roku, což se o čtyři roky zvýšilo na 49 %. „Důkazy ukazují, že rozhodnutí o léčbě by mělo být učiněno v souladu s potřebami a prioritami pacienta,“ říká Flum. „Neexistuje jen jedna správná odpověď,“ dodává.

Flum i Salminenová jsou členy výboru, který v časopise JAMA Surgery oznámil aktualizované pokyny pro léčbu zánětu slepého střeva. Předchozí verze doporučovaly antibiotika jako možnou léčbu. Novinkou v pokynech je doporučení využívat společné rozhodování lékaře a pacienta při tvorbě léčebného plánu.

Pro Salminenovou ani tento posun není posledním krokem. „Je možné, že zánět slepého střeva je možné vyřešit bez léčby,“ domnívá se. V současnosti proto přijímá pacienty do klinické studie porovnávající antibiotika a placebo.

Zdroj: Science News