Že se mnozí tučňáci posouvají na hranu vlastního přežití, se ví už delší dobu. Ostatně v roce 2017 na to důrazně upozorňoval vědecký tým pod vedením biologa Richarda Sherleyho z University of Exeter. Ten se při svém výzkumu soustředil na tučňáky brýlové, jejichž domovem jsou oblasti na jihu Afriky, konkrétně v Namibii či Jihoafrické republice.

Tito ptáci jsou na úbytě už poměrně dlouho. V minulosti byli lidmi často loveni. Velké ohleduplnosti se nedočkaly ani jejich kolonie. Vejce končila na talíři, hnízda poničená zemědělci – ti používali guáno, tedy nahromaděný trus ptáků, v němž měli tučňáci nory, ve svém hnojivu.

Situace se měla zlepšit, když se opeření plavci ocitli pod ochranou zákonů. Ovšem záhy začali čelit úplně jiným hrozbám, rovněž spojeným s činností člověka.

Zaměřili se na ptačí adolescenty

V hledáčku Sherleyho a jeho kolegů se ocitli jedinci, kteří „vylétli“ z rodného hnízda, takoví ptačí adolescenti. Několik desítek jich dostalo GPS lokátor. Vědci tak byli schopni přesně zmapovat jejich pohyb, když se snažili postavit na vlastní nohy.

V rámci tohoto procesu vyráželi mladí daleko na oceán, aby hledali vlastní loviště s dostatkem potravy. Odkázáni sami na sebe tak museli urazit značnou vzdálenost. Odborníci přitom zjistili, jak velká zkouška ohněm to pro ně je.

Kam se poděly ryby?

Tučňáci mířili do chladnějších vod, kde je díky chlorofylu více fytoplanktonu, a tedy i zooplanktonu a ryb. A za těmito rybami plavali hladoví poutníci v černém fraku. I kvůli již zmiňovanému oteplování oceánů, způsobenému klimatickými změnami, se však dostali do svízelné, životu nebezpečné situace.

Museli totiž vynaložit mnohem více úsilí, aby do chladnějších oblastí doputovali, načež zjistili, že i tam je ryb velmi málo. Jak je to možné? Většina jich uvízla v rybářských sítích. Pro mnoho vysílených ptáků, až 50 procent z nich, to může znamenat konec jejich cesty. Bohužel definitivní.

Více o tučňácích brýlových se dočtete v čísle 3/2026 v článku: Tučňáci v ohrožení! Nedostává se jim ryb ani ledu