Temná hmota je pro naši vědu stále tvrdým oříškem. Víme, že musí existovat, protože její gravitace drží galaxie pohromadě, ale nějakým způsobem ji zachytit? V této kolonce máme zatím zapsanou velkou červenou nulu. I když….

Tým vedený astronomem Tomonori Totanim z Tokijské univerzity tvrdí, že ve starých datech z Fermiho gama observatoře našel signál, který by mohl být vůbec prvním přímým otiskem temné hmoty.

Japonští badatelé si totiž všimli zvláštního vzorce gama záření vystupujícího z oblasti kolem středu Mléčné dráhy. Záření má podle nich tvar i energii, které odpovídají tomu, co by mělo vznikat při srážkách částic temné hmoty, takzvaných WIMPů, tedy těžkých částic, které skoro s ničím nereagují.

V teoretických modelech mají právě tyto částice při vzájemném zničení vyzařovat gama fotony, přesně takové, jaké Fermi už dříve zachytil.

Pokud by se tato interpretace potvrdila, byl by to historický milník. Temná hmota tvoří přibližně čtvrtinu celkové hmoty a energie vesmíru, a přesto jsme z ní dosud neviděli jediné, byť sebemenší zrnko.

Přímé pozorování by otevřelo cestu k jejímu mapování a pochopení, jak se chová a jak ovlivňuje evoluci galaxií.

Jenže právě tady je opatrnost na místě: podobné signály už v minulosti dokázaly fyziky zmást. Vysvětlení se nakonec vždy našlo jinde, ať už u pulsarů nebo u pozůstatků dávných explozí. Někteří odborníci upozorňují, že slovy astronoma Carla Sagana mimořádná tvrzení si žádají mimořádně pevné důkazy, a ty zatím chybí.

Zvlášť proto, že podobný signál zatím nebyl nalezen v jiných galaxiích, kde by temná hmota měla také vysílat záření.

Totani připouští, že rozhodující bude právě potvrzení odjinud. Pokud se podaří najít stejný typ gama záření i v dalších galaxiích, bude to silný argument, že nejde o náhodu ani o běžné astrofyzikální procesy. Pokud ne, jeho interpretace se nejspíš zhroutí.