Sofistikovanost falešných reklam a AI podvodů na sociálních sítích rychle rostou a lidem stále častěji ztěžují rozlišit, co je pravda. Nový průzkum Visa ukazuje, že ti, kdo si spletou falešný, AI‑generovaný obsah se skutečným, mají téměř pětkrát vyšší pravděpodobnost, že podlehnou podvodu (61 % vs.
12 %). To potvrzuje přímou souvislost mezi digitální dezinformací a zranitelností lidí – a potřebu společného postupu pro obnovu důvěry v digitální platformy.
V Česku Visa zjistila, že oběti online podvodů přicházejí o peníze v řádech miliard: odhadovaný roční dopad na ekonomiku činí 7,2 miliard korun, přičemž 45 % poškozených, kteří utrpěli finanční ztrátu, uvádí ztrátu vyšší než 5 910 korun.
Dopady přesahují finance – přibližně každý sedmý (15 %) říká, že poslední podvod narušil jejich každodenní život.
To, jak lidé pracují s obsahem online, hraje zásadní roli. Ti, kdo přeposílají příspěvky bez ověření, jsou častěji cílem i obětí podvodů než ti, kdo si informace ověřují (37 % vs. 22 %). Každodenní návyky – od čtení pouze titulků přes sdílení bez ověření až po důvěru v AI obsah – vytvářejí nová slabá místa, která podvodníci rychle zneužívají:.
Hlavní zjištění pro Česko
• Lidé, kteří si spletou obsah generovaný AI se skutečným, mají pětkrát vyšší pravděpodobnost, že budou cíleni a podlehnou podvodu, než ti, kteří se nenechají zmást (61 % vs. 12 %).
• Online podvody oslabují důvěru spotřebitelů: 45 % obětí, které utrpěly finanční ztrátu, přišlo o více než 5 910 Kč; škody ve výsledku dosahují 7,2 miliardy Kč v české ekonomice.
• Více než třetina (35 %) lidí, kteří se stali terčem, je nyní opatrnější při online nakupování.
• 2,2 milionu českých spotřebitelů omezilo nebo přestalo po zacílení podvodem nakupovat online.
• Ti, kdo sdílejí či zveřejňují obsah bez ověření, jsou častěji cílem i obětí podvodů než ti, kdo si informace ověřují (37 % vs. 22 %).
• 57 % lidí zaznamenalo během posledního roku nárůst podezřelých či „podvodně“ působících reklam.
• 25 % uživatelů alespoň někdy přeposílá příspěvky bez kontroly jejich pravosti.
• 35 % lidí zřídka čte víc než titulek na sociálních sítích či zpravodajských webech, než si vytvoří názor.
• 31 % dospělých v ČR věří, že AI ztíží rozpoznání podvodů na sociálních sítích.
• 8 % uživatelů přiznává, že pro vlastní online bezpečnost nedělá nic.
• Přibližně každý sedmý (15 %) poškozený uvádí, že jejich poslední podvod narušil každodenní život.
Dopady na chování a ekonomiku
Rostoucí sofistikovanost online podvodů mění chování lidí na internetu a dopadá i na byznys. V Česku po zacílení podvodem 2,2 milionu spotřebitelů omezilo či zcela přestalo nakupovat online a více než třetina těch, kteří byli terčem, je při nákupu opatrnější – což obzvlášť dopadá na menší a neznámé značky.
Jak rozpoznat podvod na sociálních sítích: 5 chytrých tipů
1. Ověřujte zdroj. Podvodníci napodobují důvěryhodnost falešnými stránkami podniků, uhlazenými reklamami, AI „endorsementy“ celebrit a přesvědčivými osobními zprávami. Než kliknete, na chvilku se zastavte a zeptejte se: Je to důvěryhodné?
2. Naléhavost je nejlepší přítel podvodníka. „Dárek zdarma“, „výjimečná sleva“ nebo „jen dnes“ mají vyvolat rychlé rozhodnutí. Zpomalte, ověřte si nabídku, projděte recenze a zkontrolujte oficiální web značky.
3. Ověřujte odesílatele – ne jen profil. Přišla žádost o peníze či osobní údaje od „kamaráda“, influencera nebo firmy? Neberte to jako samozřejmost. Ověřujte nezávisle: zavolejte, použijte oficiální web, nebo kontaktujte podnik napřímo. Podvodníci často zneužívají skutečné účty.
4. Zabezpečte se a nahlaste podezřelé. Zapněte si dodatečné zabezpečení (2FA/MFA), aktualizujte aplikace a zařízení a pravidelně kontrolujte soukromí. Narazíte‑li na podezřelou reklamu či účet, nahlas to platformě – a v případě peněz i své bance.
5. Plaťte bezpečně — nebo vůbec. Nikdy neposílejte bankovní údaje přes sociální sítě. Pokud někdo žádá převod na účet, je to pravděpodobně podvod. Vždy používejte zabezpečené metody, jako je debetní či kreditní karta s ochranou kupujícího. Pokud to není možné, raději neplaťte.
O výzkumu
Výzkum pro společnost Visa realizovala agentura Opinium v období srpen–září 2025. Průzkum zahrnoval 9 500 dospělých (18+) reprezentativních pro každý z 11 evropských trhů: Spojené království, Francie, Německo, Itálie, Španělsko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko a Česko.