Domů     Objevy
Mořští vlci: Tuláci mezi vlnami
Jan Zelenka 2.10.2025

Na první pohled vypadají jako obyčejní vlci. Ale zdání klame. Na pobřeží Britské Kolumbie na západě Kanady žije jedinečná populace „mořských vlků“ – predátorů, kteří se místo lovu jelenů a bizonů vydali na úplně jinou cestu.

Vlny a přílivy se staly jejich revírem, ryby a škeble jejich kořistí. Jsou to vlci, kteří plavou, hrabou se v písku a lámou lastury, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě.

Místo jelenů dávají přednost škeblím, krabům a lososům, které nacházejí přímo v oceánu.

Když se řekne vlk, většina lidí si vybaví šelmu toulající se horami a lesy. Jenže tito pobřežní tuláci tvoří jiný příběh. Devadesát procent jejich jídelníčku pochází z oceánu. Neživí se tedy jen lososy, kteří táhnou proti proudu řek, ale také mušlemi, kraby a slávkami.

Hrabou v písku, aby se dostali k měkkýšům, a s obratností zkušených potápěčů se vrhají do vody.

Mořští vlci jsou o něco menší než jejich příbuzní z vnitrozemí – zhruba jako německý ovčák. Ale to, co ztratili na velikosti, vynahradili přizpůsobivostí.

Mořští vlci dokážou uplavat i dvanáct kilometrů od pevniny při hledání nové kořisti.

Plavci mezi ostrovy

Zatímco běžní vlci mohou putovat desítky kilometrů lesem, tito vlci brázdí oceán. Denně uplavou kilometry mezi ostrůvky rozesetými podél pacifického pobřeží. Nejodvážnější z nich byli pozorováni až 12 kilometrů od pevniny, což je výkon, který by unavil i leckterého triatlonistu.

Mořští biologové říkají, že tito vlci se nebojí ani lidí tolik jako jejich lesní bratři. Vypadají přístupněji, klidněji. Možná za to může jejich prostředí – širý oceán totiž neumožňuje skrývat se v houštinách.

Menší, ale odvážnější – jsou zhruba o pětinu menší než jejich lesní příbuzní, zato méně plaší.

Genetická zvláštnost

Zajímavé je, že mořští vlci nejsou jen vlci s jinými chutěmi. Analýzy DNA ukazují, že se geneticky liší od suchozemských populací. Zdá se, že už dlouho kráčejí – nebo spíš plavou – vlastní evoluční cestou.

Příroda má prostě smysl pro experimenty. Tam, kde bychom čekali medvědy lovící lososy, se zjevili vlci, kteří si oblíbili mušle. Jsou menší, odvážnější a mokřejší než jejich příbuzní. Vlci mezi vlnami – trochu divní, trochu pohádkoví, ale dokonale přizpůsobení krajině, kde se pevnina noří do Pacifiku.

Analýzy DNA ukázaly, že mořští vlci tvoří jedinečnou populaci odlišnou od vnitrozemských vlků.
Foto: Netflix
Zdroje informací: National geografic, Wikipedia
Související články
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Historie Objevy 30.4.2026
Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise Precambrian Research vědci prokázali, že […]
Objevy Příroda 9.4.2026
Invaze exotických druhů jsou hlavní hrozbou pro přírodní rozmanitost u nás i na Zeměkouli. Zejména exotické stromy a keře dokáží zcela změnit podmínky a vytlačit původní rostliny a živočichy. Jednou z nejproblematičtějších dřevin je trnovník akát (Robinia pseudoacacia), původně severoamerický strom, který se v Evropě masivně rozšířil během 20. století. Problém představuje v chráněných územích, […]
Mezinárodní tým vědců publikoval v prestižním časopise Nature Communications studii, která ukazuje, že mozek dětí narozených s rozdílem horní končetiny prochází výraznou reorganizací už v raném věku. Na výzkumu se podíleli také vědci z Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze (FEL ČVUT), kteří vyvinuli výpočetní model vysvětlující mechanismus těchto změn. Studie s názvem Global remapping of […]
Medicína Objevy 18.3.2026
Černý kašel je obávané respirační onemocnění, které může skončit i smrtí. Vědcům z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR a Kalifornské univerzity v Santa Barbaře se podařilo odhalit tajnou zbraň bakterie rodu Bordetella, která ho způsobuje. Jde o její schopnost vyzrát na obranný mechanismus dýchacích cest, jež představují pohyblivé řasinky na buňkách. Jak to dokáže? Využívá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz