Jediné vynechané vyšetření prsu zvyšuje riziko úmrtí na rakovinu o čtyřicet procent, ukazuje rozsáhlá švédská studie provedená na půl milionu žen. Nejde ani tak o to, že by se rakovina u žen, které první pozvánku na screening ignorovala, objevovala častěji, ale že bývá odhalena až v pokročilejším stadiu..

Badatelé z Karolínského institutu zpracovali údaje o půl milionu Švédek, které byly mezi lety 1991 a 2020 poprvé pozvány na mamografii. Přibližně třetina z nich (32 %) na úvodní vyšetření nepřišla.

Ženy, které dostaly pozvánku už na počátku devadesátých let, pak mohly být sledovány až 25 let, u těch zařazených později byl interval kratší. Výsledky ukázaly, že během tohoto období zemřelo na rakovinu prsu téměř 10 z každé tisícovky žen, jež první screening vynechaly, zatímco mezi těmi, které přišly, to byly jen zhruba 7 ze stejného počtu.

Studie neukázala, že by ženy bez prvního screeningu onemocněly častěji, ale že jejich rakovina bývá odhalena až v pokročilejším stadiu. Úvodní mamografie je přitom často bránou k pravidelné účasti, kdo začne, mívá větší tendenci chodit dál, kdo ji vynechá, obvykle chybí i u dalších kol. Právě toto zpoždění v odhalení nemoci pak stojí za vyšší úmrtností.

Závěry publikované v časopise British Medical Journal ukazují, že první pozvánka na screening není formalita, ale okamžik, který může zásadně změnit budoucí péči i vyhlídky na přežití.

Včasná diagnóza totiž často znamená možnost méně agresivní léčby a lepší prognózy, zatímco pozdější odhalení tuto výhodu ztrácí. V naší zemi přitom podle dat ÚZIS chodí na pravidelný screening jen 60 procent žen.

Švédská data ukazují, že právě tyto ženy pak čelí až o 40 % vyššímu riziku úmrtí.