Když se vlk probudí: Ostrava spustila první český kvantový počítač

Česká budoucnost netušených výpočtů začala. Na VŠB – Technické univerzitě Ostrava byl slavnostně spuštěn první český kvantový počítač. Jmenuje se VLQ, váží stovky kilogramů, pracuje při teplotě nižší než ve vesmíru – a otevírá zcela novou kapitolu vědy i průmyslu.

V Ostravě, ve zdejším národním superpočítačovém centru IT4Innovations, se 23. září 2025 odehrál okamžik, který by se dal bez nadsázky označit za historický. Česká republika se zařadila mezi první evropské země, kde stojí vlastní kvantový počítač.

Jmenuje se VLQ – název odkazuje na univerzitu VŠB, konsorcium LUMI-Q a samozřejmě na samotné „Quantum“. Zároveň připomíná vlka, symbol partnerského superpočítače LUMI, ze kterého projekt vzešel. Rektor VŠB-TUO Igor Ivan to shrnul prostě:

„Ostrava se zapsala do dějin jako místo prvního českého kvantového počítače.“.

Proč na kvantech záleží

Kvantový počítač není jen další rychlejší stroj. Je to technologie, která dokáže řešit úlohy, jež by pro klasické superpočítače byly prakticky nemožné. VLQ bude sloužit vědcům i firmám napříč Evropou – od farmaceutického výzkumu, kde pomůže modelovat nové léky a vakcíny, přes vývoj materiálů a optimalizaci dopravy až po finanční sektor, bezpečnost či predikci výkonu obnovitelných zdrojů.

Anders Jensen, ředitel evropského sdružení EuroHPC JU, k tomu řekl: „Spojením sil našich superpočítačů s nejmodernějšími kvantovými technologiemi poskytujeme evropským uživatelům nástroje k hledání řešení, která byla dosud nedosažitelná.“.

24 qubitů v hvězdici – unikátní hvězdicová topologie umožňuje efektivnější výpočty a odlišuje VLQ od konkurenčních počítačů.

Chladnější než vesmír. Qubity musí pracovat při teplotě 0,01 Kelvinu nad absolutní nulou, tedy nižší než v kosmu.

Co se skrývá pod zlatým lustrem

VLQ ukrývá 24 supravodivých qubitů uspořádaných do unikátní hvězdicové topologie. To mu dává výhodu: minimalizuje se počet složitých operací a zvyšuje efektivita výpočtů. Technologie dodaná společností IQM Quantum Computers stála přibližně 5 milionů eur (125 milionů korun).

Polovinu zaplatilo sdružení EuroHPC JU, druhou konsorcium LUMI-Q tvořené 13 partnery z osmi evropských zemí včetně Česka, Finska či Švédska.

Aby mohl VLQ fungovat, musí být qubity chlazeny na teplotu 0,01 Kelvinu nad absolutní nulou – tedy přibližně –273,14 °C. To je chladněji než ve vesmíru. Tuto extrémní teplotu zajišťuje kryostat připomínající lesklý zlatý lustr o váze 300 kg.

V jeho spodní části je umístěn samotný čip, který tak může pracovat s křehkými kvantovými stavy.

Přesto není VLQ energetickým žroutem: samotný čip má spotřebu jen v řádu kilowattů. Většinu energie potřebuje podpůrná infrastruktura a chladicí zařízení, což je i tak výrazně méně než u klasických superpočítačů.