Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby.

Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy….

Při léčbě Parkinsona je třeba zacílit na oblast motorické kontroly mozku, aby došlo k vymizení třesu. Využívá se k tomu hluboká mozková stimulace, při které jsou však elektrody implantovány hluboko do mozku, kam přenášejí elektrické impulsy.

Ultrazvuk je schopen dosáhnou téhož pomocí mechanických impulsů, ale problémem je jeho malá přesnost. Odborníci z Oxfordské univerzity ve spolupráci s kolegy s University College London (UCL) pracovali 10 let na vývoji ultrazvukové „helmy“, která by dokázala totéž co hluboká mozková stimulace, ale neinvazivně.

10 let vývoje nese ovoce

Její testování nyní ukazuje, že se to povedlo. Ultrazvuková „helma“ nabízí zcela nové způsoby léčby neurologických onemocnění bez nutnosti chirurgického zákroku. Dokáže cílit na oblast mozku tisíckrát menší než klasický ultrazvuk a 30krát menší než předchozí ultrazvuková zařízení pro získání hlubokého obrazu mozku.

Má tak potenciál nahradit hlubokou mozkovou stimulaci při léčbě Parkinsonovy choroby. Mohla by však pomoci i s léčbou stavů, jako je deprese, Tourettův syndrom, chronická bolest, Alzheimerova choroba či závislosti.

„Je to helma s 256 zdroji, která se vejde do magnetické rezonance,“ vysvětluje autorka a zároveň účastnice studie Ioana Grigorasová z Oxfordské univerzity. „Je robustní, takže zpočátku je klaustrofobické si ji nasadit na hlavu, ale pak si zvyknete.“ Vědci ji testovali na 7 dobrovolnících, kterým nasměrovali ultrazvukové vlny do malé oblasti o velikosti zrnka rýže v tak zvaném laterálním kolénkovém jádru (LGN), což je klíčová struktura mozku, jež se nachází v thalamu a hraje zásadní roli ve zrakové dráze, kterou přicházejí vizuální podněty z očí do mozku.

Pozoruhodná přesnost „helmy“ v cílení

„Vlny dosáhly svého cíle s pozoruhodnou přesností,“ říká hlavní autorka studie, profesorka Charlotte Staggová z Oxfordské univerzity. „Už to samo o sobě bylo mimořádné a nikdo to předtím nedokázal.“ Následné experimenty ukázaly, že modulace LGN má trvalé účinky ve zrakové kůře a snižuje její aktivitu.

Samotná helma je jedinečná. Hlavní tým, který ji vytvořil, akademici UCL Elly Martin a Brad Treeby, zdůrazňují důležitost spolupráce s pacienty na jejím návrhu tak, aby byla pohodlnější a použitelná v mnoha situacích.

„Založil jsem společnost, která se bude konkrétně zaměřovat na výrobu této helmy,“ řekl Treeby. V současné době potřebuje k navigaci magnetickou rezonanci, ale s pomocí umělé inteligence by ji bylo možné naprogramovat tak, aby fungovala samostatně, což by pacientům umožnilo používat ji doma.

Tým již také pracuje na testování systému v oblastech mozku spojených s Parkinsonovou chorobou, schizofrenií, zotavením se z mrtvice, bolestí, depresí a dalšími stavy. Martin říká, že jsou zapotřebí další studie, „ale naším dlouhodobým cílem je zdokonalit systém do podoby praktického klinického nástroje, který by v budoucnu mohl být součástí invazivních mozkových implantátů nebo je dokonce nahradit“.

Zdroj: The Guardian