Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci?.

Jako Alzheimerova choroba se označuje nevyléčitelné neurodegenerativní onemocnění mozku, které se projevuje ztrátou nervových buněk v některých jeho částech. Jedná se o nejčastější typ demence, tedy ztrátu kognitivních schopností, u osob starších 65 let.

K příznakům patří poruchy paměti a postupné poškození kognitivních a intelektuálních, ale překvapivě i fyzických schopností. Postižení lidé trpí rychlým zapomínáním, ztrácením předmětů či jejich odkládáním na nesprávná místa, obtížným hledáním slov a ztrátou orientace v prostoru. Mohou se u nich projevovat i záchvaty vzteku střídané apatií či bludy.

Ženy jsou Alzheimerovou chorobou stiženy dvakrát častěji než muži, odborníci to přičítají jejich vyššímu věku dožití, rozdílům v hladinách hormonů, imunitní odpovědi i příležitostech k dosažení vyššího vzdělání.

Závěry nejnovější studie však naznačují, že mohou existovat i rozdíly mezi pohlavími v tom, jak se nemoc projevuje a jak ovlivňuje fyziologii člověka. Odborníci pod vedením doktorky Cristiny Legido-Quigleyové z King’s College London totiž odhalili u žen trpících „Alzheimerem“ neobvykle nízké hladiny omega mastných kyselin v krvi.

Hodně tučných mořských ryb a vlašských ořechů

Tuky jsou nedílnou součástí našeho jídelníčku, měli bychom z nich přijímat až 30 % celkového denního energetického příjmu. Je ovšem rozdíl v tom, jaké tuky konzumujeme. Živočišné tuky patří mezi nasycené, obsahují hodně cholesterolu, a proto bychom je měli ve stravě omezovat.

Oproti tomu nenasycené, zpravidla rostlinné tuky, jsou zdravější. Mezi ně se řadí i omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které jsou pro tělo esenciální neboli nezbytné, ovšem zároveň si je náš organismus neumí sám vyrobit a musí je přijímat z potravy.

Zdrojem omega-3 mastných kyselin (ALA, EPA a DHA) jsou především mořské ryby, jako losos, sardinky, makrela sleď či tuňák, tresčí či žraločí játra a rybí olej. Z rostlinných zdrojů jsou to především lněná, chia či konopná semínka, vlašské ořechy a také rostlinné oleje.

Mnoho lidí má omega-3 mastných potravin ve stravě nedostatek. Přitom studie z roku 2022 zjistila, že lidé středního věku s vyšší hladinou těchto mastných kyselin v krvi mají lepší kognitivní funkce než jejich vrstevníci.

Ženy s „Alzheimerem“ mají ve stravě málo omega-3 kyselin

Omega-3 mastné kyseliny jsou spojovány s přínosy pro zdraví srdce, mozku a dalších orgánů. Když však odborníci srovnali jejich množství v krvi u 306 lidí s Alzheimerovou chorobou, 165 lidí s mírnou kognitivní poruchou a 370 kognitivně zdravých jedinců, zjistili, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají o 20 % nižší hladiny těchto mastných kyselin než ženy zdravé.

U mužů takové rozdíly nebyly pozorovány. „Rozdíly mezi pohlavími pro nás byly nejvíce šokující, něco takového jsme nečekali,“ komentuje výsledky výzkumu Cristina Legido-Quigleyová.

Dále uvádí, že pokud by za to byly zodpovědné změny v játrech nebo metabolismu, do mozku žen by se pravděpodobně dostávalo méně omega mastných kyselin. „Přitom tyto lipidy mozek vyživují,“ vysvětluje. Bohužel několik studií zjistilo, že podávání doplňků stravy s omega-3 mastnými kyselinami starším lidem již nezlepšilo jejich kognitivní funkce a ani nezvýšilo mentální kapacitu u těch, kterým již byla diagnostikována demence.

Doktorka Legido-Quigleyová chce nyní rozjet klinickou studii, která by ověřila, zda doplňky stravy mohou oddálit nástup Alzheimerovy chorobu, a to konkrétně u žen s nízkou hladinou nenasycených mastných kyselin.

Dodala, že pokles se může začít projevovat, když je ženám kolem 50 let. Mezitím by ženy měly ve své stravě přijímat co nejvíce omega mastných kyselin doporučit lze středomořský styl stravování.

Zdroj: The Guardian