Sednout na kolo není nutně jen způsob, jak se dostat z bodu A do bodu B. Nová rozsáhlá studie naznačuje, že pravidelná jízda na kole je spojena s nižším rizikem rozvoje demence, včetně Alzheimerovy choroby..

Výzkum publikovaný v časopise JAMA Network Open sledoval po dobu delší než 13 let téměř 480 000 lidí ve věku kolem 56 let.

Účastníci byli rozděleni podle toho, jaký způsob dopravy využívali: někteří jezdili autem, jiní kombinovali chůzi a veřejnou dopravu a další pak využívali jízdní kolo, ať už samostatně, nebo v kombinaci s jinými prostředky.

Právě v poslední skupině se ukázaly nejpříznivější výsledky: cyklisté vykazovali o 19 % nižší riziko celkové demence, o 22 % nižší pravděpodobnost Alzheimerovy choroby a až o 40 % nižší výskyt tzv. časné demence, tedy onemocnění propukajícího před 65. rokem života.

Cyklistika přitom není jen fyzickou aktivitou. Kromě svalové práce vyžaduje rovnováhu, koordinaci, prostorovou orientaci, rychlé reakce a pozornost, tedy kognitivní schopnosti, které se v běžném životě často postupně otupují.

Autoři studie zohlednili také genetické dispozice účastníků. U lidí bez rizikové varianty genu APOE ε4, která zvyšuje náchylnost k Alzheimerově nemoci, se jízda na kole pojila s až 26% snížením rizika demence.

U nositelů tohoto genu byl efekt o něco slabší, kolem 12 % , ale stále znatelný.

Zajímavé jsou i výsledky týkající se chůze. Zatímco kombinace chůze s jiným způsobem dopravy (například chůze + vlak) určité benefity, samotná chůze jako hlavní forma přesunu byla spojena dokonce s mírně zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby.

Vědci tuto odchylku přičítají tomu, že chůze neposkytuje takovou míru kognitivní stimulace jako jízda na kole.

Výzkum má samozřejmě i své limity. Vycházel z údajů, které si účastníci zaznamenávali sami, což může vést k nepřesnostem. Nezachytil ani možné změny životního stylu v průběhu let. Přesto jde o další důkaz toho, že aktivní způsob života může pozitivně ovlivnit nejen fyzické zdraví, ale i funkce mozku.