V roce 2022 bylo asi 16 % z 20 milionů lidí s rakovinou na celém světě mladších 50 let. Podle výzkumu zveřejněného v roce 2023 v British Medical Journal ovšem vzrostl mezi roky 1990 a 2019 výskyt těchto onemocnění u této věkové skupiny o 79 %.
Lékaři se přou o to, co za tak prudkým nárůstem výskytu rakovinného bujení, k němuž došlo v relativně krátkém čase, stojí. Viníků je zdá se hned několik..
Podle odborníků nelze tento nárůst vysvětlit genetickými faktory, neboť k němu došlo během krátkého časového rámce. Většina z postižených jsou nekuřáci, asi dvě třetiny případů tvoří ženy. V roce 2019 patřily k nejčastějším typům rakoviny u lidí mladších 50 let kolorektální karcinom, rakovina prsu a rakovina kůže.
Vědci se proto při hledání spouštěčů rakoviny u mladých lidí zaměřili především na tyto tři typy. Ovšem jedním dechem dodávají, že bez ohledu na typ rakoviny mohou lidé snížit riziko tím, že přestanou kouřit, omezí alkohol, udrží si zdravou váhu, budou jíst vyváženou stravu a budou omezovat rizikový pobyt na slunci.
Rakovina tlustého střeva a konečníku (kolorektální karcinom) je na vzestupu zejména v Británii, na Novém Zélandu, v Chile a Portoriku. I Česká republika patří k zemím s vysokým výskytem pacientů s tímto druhem rakoviny.
Odborníci se domnívají, že jedním z viníků zvýšeného výskytu kolorektálního karcinomu u mladších 50 let je vysoká spotřeba zpracovaného masa, které je solené, uzené, fermentované či jinak naložené, aby se zdůraznila jeho chuť a prodloužila trvanlivost. Patří sem například i šunka a slanina.
Vysoce zpracované potraviny
Tyto druhy masa obsahují velké množství dusičnanů a dusitanů, které mohou poškozovat střevní buňky. Přípravou masa při vysokých teplotách, například grilováním, se z něj zase uvolňuj tak zvané heterocyklické aminy a polycyklické aminy, které spouštějí poškozování buněk.
Dalším rizikem jsou vysoce zpracované potraviny, které v některých zemích tvoří 50-60 % denního energetického příjmu. Jsou přitom plné konzervantů a barviv. Patří sem nejrůznější sladké limonády, hotová jídla a sladkosti. Vysoká spotřeba těchto potravin zvyšuje riziko rakoviny o 29 %.
Zvýšený výskyt rakoviny prsu u žen spojují odborníci s odsouváním mateřství na pozdější dobu, neboť časný porod a kojení chrání před rozvojem rakoviny. „První donošené těhotenství trvale změní ženskou prsní tkáň způsobem, který ji činí méně zranitelnou vůči rakovině,“ vysvětluje Hannah Moody, ředitelka v Breast Cancer UK. Navíc každých 12 měsíců, které žena stráví kojením, u ní sníží riziko rakoviny prsu o 4 %.
Ženy, které mají více dětí a všechny je delší dobu kojí, by tak měly být více chráněny.
Nedostatečná ochrana před spalujícím sluncem
Ovšem není to vše vysvětlující viník, dalším, který způsobuje časný výskyt rakoviny prsou u žen, jsou zřejmě tak zvané věčné chemikálie, které jsou velmi odolné a nachází se v kosmetice, potravinových obalech, nádobí i oblečení.
Jedna metaanalýza osmi studií z roku 2022 spojuje rakovinu prsu zejména se dvěma typy věčných chemikálii, a to s kyselinou petrofluoroktanovou (PFOA) a kyselinou perfluorhexasulfonovou (PFHxS). Zejména druhá jmenovaná je spojována s vyšší hustotou prsní tkáně, což je rizikový faktor pro rozvoj rakoviny.
Tyto látky jsou již zakázány, ale v těle mohou, kvůli své odolnosti, zůstávat delší dobu.
U rakoviny kůže je hlavním viníkem nedostatečná ochrana před UV zářením. „Hlavním rizikovým faktorem rakoviny kůže je spálení sluncem,“ říká James Larkin, konzultant lékařského onkologa na kožních a urologických jednotkách nemocnice Royal Marsden.
UV záření poškozuje DNA, což spouští v těle genetické mutace, jež vedou k abnormální funkci proteinů a mění buňky v rakovinné. „Lidé ve věku od 15 do 24 let méně často používají opalovací krémy a metody ochrany před sluncem, ale také mají tendenci trávit více času uvnitř,“ říká Catherine Olsen, vedoucí výzkumná pracovnice ve skupině pro kontrolu rakoviny QIMR Berghofer Medical Research Institute v Brisbane. „V severských zemích také mladé ženy častěji využívají solária,“ dodává.
Zdroj: The Guardian