18. 10. 2024, 11.00 amerického času. Přesně v tento moment otevřel Ústav organické chemie a biochemie Akademie věd svoji laboratoř v Bostonu. Je to poprvé, co se něco takového české vědě podařilo. Čeští (bio)chemici se tím dostávají do těsné blízkosti nejlepších vědeckých institucí světa, např. Harvardovy univerzity, MIT nebo Boston Medical Center (Centra klinické medicíny).
Jako první z ústavů české Akademie věd expanduje ÚOCHB za oceán, aby využil možnosti sledovat nejnovější trendy v oblasti biomedicínského výzkumu přímo v centru světového dění. Tato událost je unikátní i v rámci celé Evropy.
Předsunutá hlídka české vědy
Rozjezd laboratoře s logem českého ÚOCHB ve Spojených státech amerických znamená pro tuzemskou vědu výrazný impuls. V Mekce biotechnologického výzkumu bude totiž prezentovat české projekty, a to nejen z mateřského ústavu.
Bostonská pobočka ÚOCHB má ambici stát se předsunutou hlídkou české vědy v zahraničí a také proto v ní bude působit zástupce transferové podpory z dceřiné společnosti ústavu IOCB Tech. Za úkol má mimo jiné hledat americké investory pro české výzkumné projekty.
Tradice a odkaz profesora Holého
Bostonská pobočka navazuje na silnou tradici české medicinální chemie, v níž ÚOCHB dosáhl významných úspěchů. Nejznámějším je objev dosud nejúspěšnější látky účinné proti HIV, tenofoviru. Do lékové podoby ji vyvinula a na trh uvedla americká společnost Gilead Sciences.
Tenofovir změnil směr léčby HIV a zachránil miliony lidských životů po celém světě. Z vazeb na významné zahraniční ústavy těží ÚOCHB dlouhodobě, ať už se jedná o německý Max Planck, Weizmannův vědecký institut v Izraeli nebo americkou Standfordovu univerzitu.
„O zřízení pobočky v USA přemýšlíme dlouhodobě,“ vysvětluje ředitel ÚOCHB, prof. Jan Konvalinka. „Z původně zvažované Kalifornie jsme se přesunuli na východ USA, protože naším zájmem je být tam, kde je co možná největší koncentrace lidí ochotných podporovat vědu.
Přímý kontakt na potenciální investory je pro naše spin-offy a aplikovaný výzkum k nezaplacení. V biomedicínském výzkumu dnes není jedničkou Kalifornie, ale jednoznačně Boston a celá oblast kolem Massachusetts.
ÚOCHB se chce stát silným hráčem, jasně rozpoznatelným na vědecké mapě světa.“.
Cesta k nobelovce?
První laboratoř nového pracoviště vede významný biolog David M. Sabatini, kterého ÚOCHB zaměstnal v říjnu loňského roku. Dr. Sabatini rozvíjí vedle infrastruktury nového zázemí ve Spojených státech zároveň výzkumnou skupinu v Praze.
Lidé z obou laboratoří budou mít šanci sdílet výsledky své práce a navzájem se navštěvovat. David Sabatini se zaměřuje na vědecké otázky související s růstem, metabolismem a stárnutím, tedy na problematiku, které se věnuje dlouhodobě.
Do svého výzkumu plánuje zapojit i kolegy, kteří se zabývají strojovým učením. Tento segment se rozvíjí raketovou rychlostí, od letoška má na kontě Nobelovu cenu a také potenciál změnit podobu vědeckého zkoumání.
IOCB Boston sídlí v Cambridge-Riverside, pouhých pět minut chůze od slavného bostonského náměstí Kendall Square, kterému se kvůli koncentrované přítomnosti biotechnologických firem přezdívá „nejinovativnější čtvereční míle na světě“.
Provoz zajišťuje velkorysý dar nadace Pershing Square Foundation. Ústav organické chemie a biochemie přispívá z peněz zajištěných aplikovaným výzkumem, ovšem ne z veřejných prostředků, které získává jako součást české Akademie věd.
Do budoucna plánuje vedení ÚOCHB rozšíření bostonské pobočky o jednu nebo dvě další výzkumné laboratoře.
A na konci toho všeho úsilí? „Chceme prostě Nobelovku,“ říká ředitel ÚOCHB Jan Konvalinka.
