Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Palec na noze naklánějící se k ostatním prstům neboli hallux vagus je ryze lidským a velmi bolestivým onemocněním. Trápí asi čtvrtinu dospělé populace, trpěli na něj však už i pravěcí předchůdci člověka a nalezen byl také u staroegyptských mumií. Proč k deformitě vůbec dochází a proč ani po tak dlouhé době nevymizela? Vbočené palce sužují […]
Lékaři v Evropě jsou v pozoru. Jen v Anglii navštívilo svého praktického lékaře kvůli astmatickému záchvatu za první pololetí letošního roku na 50 000 lidí. To představuje bezmála o polovinu více případů než za stejné období roku předchozího. Podle dat, zveřejněných výzkumným centrem Royal College of General Practitioners (RCGP) ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou, jde […]
Předběžné studie přípravku Zorevunersen prokázaly, že je bezpečný a dobře snášený osobami se syndromem Davetové, což je těžká forma rezistentní epilepsie projevující se u dětí. Do budoucna by mohl přinést naději rodičům dětí trpících touto genetickou poruchou. Syndrom Dravetové je genetická porucha, která způsobuje epilepsii rezistentní na léčbu a je často doprovázena opožděním řeči i […]
Ukazuje se, že psychoaktivní látky obsažené v houbách lysohlávkách, mohou mít pozitivní vliv na duševní zdraví pacientů v terminálním stádiu rakoviny, ovšem jen málo z nich k nim má v současné době přístup. Změní se to? Lysohlávky, známé také jako „houbičky“, rostoucí prakticky po celé planetě, mají halucinogenní účinky. Obsahují psilocybin, který vedle halucinací vyvolává […]
Nový katetr, za kterým stojí čeští lékaři a vědci, zkracuje zákroky k léčbě srdeční arytmie o 40 až 70 %. Jeho největší předností je schopnost přizpůsobit se tvaru žíly. Nyní katetr používají operatéři pražské Nemocnice na Homolce. Tvůrci doufají, že bude schválen i pro použití v dalších zemích EU. Katetrizace přestavuje moderní způsob léčby poruch […]
