Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Z nového výzkumu, za kterým stojí vědci z Karolinska Institutet, vyplývá, že reakce imunitního systému na běžný virus Epsteina-Barrové může poškodit mozek a přispět k rozvoji roztroušené sklerózy. Tyto poznatky by ovšem zároveň mohly pomoci vědcům do budoucna vyvinout slibnou vakcínu či léčbu. Roztroušená skleróza je autoimunitní porucha, při které imunitní systém napadá vlastní nervovou […]
Každé jaro sahají miliony alergiků po lécích, které tlumí kýchání, svědění, zčervenání očí, ucpaný nos a otok. Dobrou zprávou je, že jejich možnosti jsou nyní širší než kdykoliv předtím, protože péče se přesouvá z pouhé léčby symptomů ke změně toho, jak tělo reaguje na alergeny. Alergická reakce je ve své podstatě případem mylné identity, protože […]
Na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity (MU) v Brně byly v dubnu 2026 otevřeny nové prostory Centra excelence CREATIC, které se specializuje na výzkum a vývoj buněčných a genových terapií. Účelem je zpřístupnit inovativní léčbu jedincům, kteří se potýkají se závažnými a vzácnými chorobami. „Od samého počátku budování Centra excelence CREATIC stojí v centru našeho zájmu […]
Vědci objevili charakteristické změny ve střevním mikrobiomu, které jsou výraznější u lidí s genetickým rizikem Parkinsonovy choroby a ještě výraznější u těch, kterým již tato nemoc byla diagnostikována. To zároveň vzbuzuje naději na nové terapie… Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, které přímo souvisí s úbytkem nervových buněk v části mozku nazvané Substantia […]
Střevní červi mohou tlumit zánět v lidském těle, ale jen pokud mají dostatek vlákniny. Bez ní se jejich organismus přepne do jakéhosi hibernačního režimu a ochranný efekt mizí. Ukazuje to nová studie parazitologů z Biologického centra Akademie věd ČR publikovaná v prestižním časopise Nature Communications. Střevní parazité byli po většinu evoluční historie běžnou součástí lidského trávicího […]
