Nejsou to zrovna optimistická čísla: podle aktuálních údajů špatně vidí celkem 1,1 miliard obyvatel naší planety. Odborníci přitom upozorňují, že se dá problémům s očima předcházet nebo je léčit v devíti z deseti případů.
A právě prevence je hlavním tématem Světového dne zraku, který letos připadá na 14. října.
Podle IAPB (International Agency for the Prevention of Blindness) je slepých 43 milionů lidí a dalších 295 milionů se potýká se středně těžkým až těžkým poškozením zraku. „Nejčastějšími příčinami zrakového postižení jsou refrakční vady jako krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus, následuje šedý zákal a glaukom. U dětí se nejčastěji vyskytuje šilhání, tupozrakost, dalekozrakost či astigmatismus, oční vadou trpí více než dvě pětiny školáků,“ uvádí primářka brněnské oční kliniky Lexum Věra Kalandrová.
Situace není lepší ani v České republice. Přesné údaje nejsou evidovány, ale odborníci na základě průzkumů, statistiky a počtů uživatelů zdravotnických služeb odhadují počet těžce zrakově postižených osob na téměř 70 tisíc.
Pomineme-li refrakční vady, nejčastějším důvodem zhoršeného vidění je šedý zákal. Ve věku nad 65 let se týká až 65 % obyvatel, ve skupině nad 75 let je to více než 71 %. Na počátku se projevuje mírným zakalením čočky, které nemusí vidění výrazně ovlivňovat, ale postupně se vyvíjí v závažné onemocnění.
V mladším věku se šedý zákal – katarakta vyskytuje méně, zpravidla jako následek úrazu, užívání určitých léků nebo jako součást jiného onemocnění. Katarakta může být i vrozená – zpravidla jako důsledek zevních vlivů v době těhotenství matky. Jedinou možností léčby je operace spočívající v náhradě čočky, v současné době jde ale víceméně o rutinní zákrok a pacienti nestráví na sále déle než 15 minut.
„Nejčastější příčinou slepoty ve vyspělých zemích je makulární degenerace, tedy postižení tzv. žluté skvrny (centrální oblasti sítnice). Dělíme ji na suchou a na vlhkou formu. Zatímco první z nich je pomalu postupujícím onemocněním, u druhé dochází bez léčby ke ztrátě zraku a praktické slepotě v řádu měsíců až týdnů,“ dodává Věra Kalandrová.
Právě dnes si připomínáme Světový den boje s rakovinou vaječníků. V České republice toto zhoubné onemocnění každoročně postihne kolem tisícovky žen. Závažné je nejen svou náročností na léčbu, ale také časnou diagnostikou, která bývá komplikovaná kvůli nenápadným příznakům. Jednou z klíčových oblastí, kde může medicína pacientkám i jejich blízkým poskytnout šanci na lepší budoucnost, je […]
Každé zjednodušení vede ke zkreslení, a právě autofagie je toho varujícím příkladem. Do obecného povědomí se dostala pod zkratkou „úklid v buňce“, kterým ve spojení s určitými metodami slibuje zlepšení zdraví a zpomalení stárnutí. Jenže celá věc je trochu složitější a skrývá i nemalá rizika. Nejčastější metodou, která má díky autofagií vést k omlazení a zdraví, […]
Malárie si každoročně vyžádá přes 600 000 lidských životů a představuje jednu z největších výzev globálního zdraví. Vědci z Liverpool School of Tropical Medicine (LSTM) nyní přišli s revolučním přístupem: pomocí běžně schváleného léku nitisinon chtějí učinit lidskou krev smrtelnou pro komáry rodu Anopheles, kteří malárii přenášejí. Nitisinon je lék schválený pro léčbu vzácných genetických poruch, […]
Z dosud nejkomplexnější analýzy svého druhu vyplynulo, že fyzická aktivita může zmírnit škodlivé účinky léčby rakoviny, jako je poškození srdce, nervů či mozková mlha. Cvičení zároveň zlepšuje psychickou pohodu (vy)léčených pacientů i celkovou kvalitu jejich života. Studie, kterou vedla nemocnice Shengjing při Čínské lékařské univerzitě, analyzovala souhrnná data z randomizovaných kontrolovaných studií publikovaných v letech […]
Bolest hlavy, nevolnost, dušnost, závratě, dezorientace, otok mozku či plic a v nejzávažnějších případech také kóma a smrt – výšková nemoc patří k hrozbám, kterým horolezci na svých expedicích musejí čelit. Domorodé obyvatele náhorních plošin ovšem tyto nepříjemnosti netrápí, a jak se zdá, vděčí za to nečekanému spojenci uloženému v bedrech. Tam, kde by většina z nás lapala […]
