Domů     Vesmír
Strašidelná mlhovina v souhvězdí velryby
Martin Janda 3.3.2021
Captured in astounding detail by ESO’s Very Large Telescope (VLT), the eerie Skull Nebula is showcased in this new image in beautiful pink and red tones. This planetary nebula, also known as NGC 246, is the first known to be associated with a pair of closely bound stars orbited by a third outer star.

Tento éterický pozůstatek dávno mrtvé hvězdy, který na obloze naleznete na břiše souhvězdí Velryby, nápadně připomíná lebku plující vesmírem. Strašidelná planetární mlhovina s přiléhavým jménem „Lebka“ je na tomto novém záběru zachycena v působivých barvách a neobyčejných detailech prostřednictvím dalekohledu ESO/VLT. Jedná o první objekt tohoto typu, u něhož je známo, že souvisí s párem těsně vázaných hvězd, kolem kterého obíhá třetí stálice..

Mlhovina Lebka, která je také známa pod katalogovým označením NGC 246, leží asi 1 600 světelných let od nás a na obloze se nachází v souhvězdí Velryby (Cetus). Vznikla v závěrečné fázi vývoje hvězdy podobné Slunci, když umírající stálice odvrhla své vnější plynné obálky a zanechala po sobě jen obnažené jádro – takzvaného bílého trpaslíka (white dwarf), kterého můžete spatřit jako jeden z dvojice bodových zdrojů v samotném středu mlhoviny.

I když je tato mlhovina známa po celá staletí, až v roce 2014 díky dalekohledu ESO/VLT astronomové zjistili, že bílý trpaslík a jeho souputník v srdci mlhoviny Lebka ukrývají ještě třetí hvězdu – slabého červeného trpaslíka.

Červený a bílý trpaslík obíhají kolem sebe jako pár ve vzdálenosti asi jen 500krát větší, než dělí Zemi a Slunce. Třetí hvězda obíhá tuto dvojici zhruba 1 900krát dále, než Země kolem Slunce. Společně tato trojice hvězd učinila z NGC 246 první známou planetární mlhovinu, která má ve svém středu hierarchický trojhvězdný systém.

Snímek mlhoviny Lebka, který byl pořízen pomocí přístroje FORS 2 a dalekohledu ESO/VLT na Observatoři Paranal v Chilské poušti Atacama, záměrně zachycuje pouze světlo emitované v určitých úzkých pásmech vlnových délek atomy vodíku a kyslíku.

Pozorování záření produkovaného konkrétními prvky pomáhá odhalit mnoho informací o chemickém složení a struktuře objektu. Na tomto záběru jsou červeně zvýrazněny oblasti, kde vyzařuje vodík, a světle modrou kyslík.

Uvedený obrázek byl pořízen v rámci programu ESO Cosmic Gems. Jedná se o iniciativu, jejímž úkolem je získávat astronomické snímky vizuálně atraktivních objektů pro vzdělávací a popularizační účely. Program využívá krátkých úseků jinak nevyužitého pozorovacího času dalekohledů, aby dopad na vědecká pozorování byl minimální.

Získaná data jsou však k dispozici také odborníkům prostřednictvím vědeckých archivů ESO.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Vesmír 11.5.2025
Vědci možná odhalili tajemství vnitřní stavby ledových obrů Uranu a Neptunu. Nová studie naznačuje, že by se v jejich nitru mohl nacházet obří oceán vody, což by mohlo vysvětlit jejich neobvyklá magnetická pole. Uran a Neptun jsou sice našimi vzdálenějšími planetárními sousedy, přesto o nich víme stále jen docela málo. Za celou dobu kosmického výzkumu […]
S blížícím se opětovným návratem člověka na jeho povrch se průzkum Měsíce opět dostává do popředí vědeckého zájmu. Čínské sondě se v roce 2020 podařilo na Zemi přivézt vzorky měsíční horniny, které byly podrobeny důkladnému zkoumání. Odhalily, že na Měsíci zřejmě k aktivnímu vulkanismu docházelo ještě poměrně nedávno… Čínský lunární program zahrnuje celou řadu jednotlivých […]
Technika Vesmír 8.5.2025
Sovětská sonda Kosmos 482, která byla vypuštěna 31. března 1972 v rámci programu Venera s cílem prozkoumat planetu Venuši, se po více než 50 letech na oběžné dráze chystá na nekontrolovaný návrat do zemské atmosféry. Očekává se, že k tomu dojde mezi 9. a 11. květnem 2025. Kosmos 482 nebyla obyčejná sonda. Její sestupový modul […]
Náklady na stravování astronautů ve vesmíru jsou vskutku astronomické, pohybují se kolem půl milionu korun denně na jediného strávníka. Potraviny přitom často nejsou dostatečně čerstvé ani chutné. To by měl změnit nový projekt laboratorního pěstování potravin ve vesmíru, který by mohl být realizován do dvou let. Laboratorně pěstované potraviny nejsou ničím novým, takto vypěstované kuřecí […]
Objevy Vesmír 5.5.2025
V nejvzdálenější známé galaxii našli vědci kyslík. Jak? Kdy? Kde? A co to znamená pro naše chápání zrodu vesmíru? Jak hluboko do minulosti vesmíru se dá nahlédnout? Díky galaxii JADES-GS-z14-0 teď víme, že až ke hvězdám, které zářily před více než 13 miliardami let. Tato galaxie, objevená v roce 2023, je rekordmankou ve své kategorii […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz