Vývoj nových technologií a jejich potenciální možnosti využití jsou jedním z nejčastěji skloňovaných témat nejen na poli IT. Na pomyslném žebříčku těchto technologií stojí celkem vysoko také virtuální realita (VR).

Tu má mnoho běžných uživatelů spojenou spíše se zábavním průmyslem, kde již několik let zastává funkci neotřelého způsobu relaxace. Nicméně žijeme v době, kdy je nejen pro laiky velmi obtížné představit si, jaké novinky přinese budoucnost.

Zúžit tedy využití virtuální reality pouze na zábavu se ukazuje jako krátkozraké řešení.

Nejen odborná veřejnost se totiž shoduje v tom, že virtuální realita může najít (nebo už dávno našla) své využití v celé řadě oborů. I přesto zůstává zatím její hlavní využití v oblasti konzumní zábavy, při které uživatelé hrají pomocí speciálních headsetů VR hry nebo sledují 360° videa na YouTube.

Těmto headsetům se někdy říká HMD podle anglického Head Mounted Display a patří mezi ty nejjednodušší komerčně dostupná řešení pro virtuální realitu.

Je však velký rozdíl mezi VR technologiemi, které jsou dostupné běžným uživatelům a mezi profesionální virtuální realitou, tzv. ProVR. Zařízení pro zobrazení tohoto typu virtuální reality bývají mnohem náročnější nejen po finanční stránce, jelikož musí zvládnout větší množství úkolů najednou.

Při připojení na firemní počítačovou síť musí mít takový headset plně funkční antivirus nebo zapnuté některé firemní aplikace ještě předtím, než se uživatel skutečně pustí do práce.

Vzhledem k rostoucí dostupnosti ProVR technologie může z této vyšší úrovně virtuální reality těžit prakticky jakékoliv odvětví od médií a již zmiňovaného zábavního průmyslu až po zpracovatele plynu a ropy.

 Architekti a jejich klienti se tak například mohou procházet chodbami budov, které ještě nebyly postaveny. A špičkoví chirurgové možná za pár let budou provádět složité operace klidně z jiného státu nebo světadílu.

Již dnes se totiž na mnoha místech koketuje se zařazením ProVR do výuky mladých mediků nejen z oblasti chirurgie.

Virtuální realitu dokonce používají už i některé pojišťovací společnosti pro trénink svých zaměstnanců. Ti už nemusí posuzovat vozy po autonehodě ve skutečném skladu či dílně, ale mohou si jednoduše nasadit VR set a detailně zkoumat naskenované 3D modely poškozených vozů.

Jak vytvořit dobrou virtuální realitu

Všechny tyto možnosti jsou ale podmíněny několika faktory. Většinou se totiž nesetkáte s tím, že by byl zážitek z virtuální reality tak nějak průměrný. Je buď špatný, nebo dobrý, prakticky nic mezi tím. Pokud má být VR kvalitní, potřebuje ke svému fungování následující prvky.

Tím prvním je dobrá internetová konektivita, která například při hypotetické operaci může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí. I když už dávno minuly doby vytáčecích modemů a hodinového načítání obrázků, je důležité tuto kategorii nepodcenit.

Logickým řešením je zvyšování rychlosti internetového připojení a také postupné zavádění 5G sítí pro datový tok.

Ruku v ruce s rychlým internetovým připojením pak jde plynulé přehrávání obrazu prakticky v reálném čase i na velkou vzdálenost. V této oblasti je nejdůležitější vývoj grafických karet a zobrazovacích prostředků.

Virtuální realita se ze své podstaty primárně zaměřuje na vizuální dojem a pro její správný efekt je třeba mít zobrazení v co nejvyšších detailech.

V neposlední řadě je pak klíčovým faktorem dostatečný výpočetní výkon. Proto je důležité vybrat si správnou konfiguraci svého počítače nebo notebooku s podporou VR. „Představa, že koupený VR headset připojíte ke svému stávajícímu počítači a všechno kolem sebe proměníte v nádhernou virtuální realitu je strašlivě nepřesná,“ píše ve svém článku o virtuální realitě Mike Leach, manažer portfolia řešení pro umělou inteligenci, rozšířenou a virtuální realitu ze společnosti Lenovo.

„Ve skutečnosti byste se nejdřív měli ujistit, že máte k dispozici správnou kombinaci hardwaru a softwaru, která vám umožní maximální návratnost investic do virtuální reality.“.

Na oblast virtuální reality začaly vsázet nejen specializované firmy, ale také velcí hráči z oblasti technologií.  Přitom příliš nezáleží na tom, jestli se bavíme o herní a spotřebitelsky zaměřené VR nebo profesionální virtuální realitě.

Jedním z těchto hráčů je také Lenovo, které za posledních několik let uvádí na trh stále více zařízení připravených pro virtuální realitu.

Uživatele, kteří se chtějí ponořit do svých oblíbených počítačových her opravdu naplno tak potěší poslední generace notebooků a stolních počítačů řady Legion. Nové modely mají v jistých konfiguracích právě možnost podpory klasických VR headsetů.

Profesionálové pak spíše ocení výkonné pracovní stanice ThinkStation, případně notebooky ThinkPad řady P s certifikací NVIDIA ProVR. Ty mají dostatečný výkon i pro ty nejnáročnější projekty spouštěné ve virtuální realitě.

Nemluvíme ale pouze o počítačích, Lenovo dokonce nabízí i svůj vlastní headset pro virtuální realitu Mirage Solo a také speciální kameru pro nahrávání videí a jejich převod do virtuální reality Mirage Camera.

Zároveň pracuje na dalších řešeních a do budoucna možná můžeme od tohoto technologického giganta očekávat na celé učebny s novou generací specializovaných VR headsetů.