Už od dubna letošního roku nad vámi může prosvištět letoun Gripen s výsostnými znaky České republiky. Unikátní stříbřité stroje, i díky přesycení elektronikou, představují nejnovější generaci multifunkčních, v tomto případě třífunkčních letadel.
Při stejné základní konstrukci dokážou Gripeny plnit tři různé úkoly: stíhací (Jakt), útočné (Attack) i průzkumné (Spanning). Počáteční písmena anglického označení zmíněného trojjediného poslání dala letadlu označení typu JAS – 39 Gripen.
Prapůvodní studie letadla, jehož hlavním výrobcem je známá švédská firma Saab, vznikla v roce 1979. „Velice se nám osvědčilo, že od zahájení projektu se do návrhu zařízení zapojovali lidé, pro které je letoun určen – bojoví stíhači. Máme celou řadu simulátorů, na kterých můžeme nové nápady testovat společně s budoucím uživatelem a tak od něj získáváme zpětnou vazbu ještě předtím než vše zapracujeme v konečném návrhu konstrukce,“ řekl exkluzivně 21. STOLETÍ konstruktér Johan Holmberg, který se na vývoji podílí od roku 1991.
Stroj se musí přiblížit člověku
Úspěšný technik Holmberg se zabývá nejmodernějším oborem, zkráceně nazývaným HMI ( Human – Machine Interaction neboli vztahem mezi člověkem a strojem) a má i zásadní podíl na vizuální podobě letounu a jeho vybavení.
Není vojenským tajemstvím, že snahou týmu tvůrců bylo vytvořit „letoun budoucnosti“, jenž po všech stánkách předstihne ostatní. To se týká čidel, softwaru, komunikačních technologií, datového spojení, zbraní a dalších systémů. Zásadní je minimální šance nepřítele zaznamenat přítomnost letounu. Ovšem sebelepší technika se neobejde bez jejího optimálního vzájemného vztahu s člověkem, který ji obsluhuje.
K tomu Johan Holmberg uvedl pro 21. STOLETÍ i méně známé podrobnosti: „Věnovali jsme hodně úsilí tomu, aby z hlediska pilota probíhaly všechny úkony obsluhy pro jednotlivé mise pokud možno stejně. Tentýž pilot pak může snáze zvládat veškeré požadované úlohy. Dříve bylo řízení letadla velmi náročné, ale u dnešních Gripenů je to už jen zlomek dřívějších požadavků. Například když Gripen plní funkci průzkumného letadla, určitý úkon spouští kameru, ale postup je samozřejmě úplně jiný, když slouží jako stíhací letoun. Rozhodli jsme se nezobrazovat v daném okamžiku víc informací než je nezbytně nutné, aby pilot nebyl informacemi přetěžován.“
Posaďte se s námi do kokpitu
Se zasvěceným průvodcem Johanem Holmbergem jsme se virtuálně (letadlo jsme neměli) posadili do pilotní kabiny – kokpitu – , abychom si přiblížili čím jeho práce ovlivňuje konstrukci letadla. Usedáme do příjemné sedačky Martin – Baker S101 LS – prvního vystřelovacího sedadla odlehčené konstrukce s výškovými parametry 0/0, což znamená, že v případě nejvyšší nouze se pilot může katapultovat i ze země. Jak je to možné? Prachovou patronu totiž doplňuje raketový pohon.
Pilotní prostor je uspořádán přísně ergonomicky a z tlumených barev celého kokpitu opticky vystupují jen výrazněji tónované bezpečnostní prvky a ovladače. Palubní deska svítí třemi barevnými displeji a vše na bocích rámují boční pulty s ovládacími panely. Levá ruka automaticky sklouzne na plynovou páku a pravá se chopí řídící páky, joysticku pod nohama. „Je zcela odlišná od jiných letadel“, vysvětluje pro 21.STOLETÍ konstruktér Johan Holmberg. „Jinde jsou dlouhé, takže jejich pohyb je podstatně širší, protože ovládaly i směrovku. U Gripenu je celé letadlo ovládáno elektronickým řídícím systémem, kdy povely jsou tvořeny vlastně jen elektronickými signály. Proto nám postačí pouze krátký ergonomický joystick.“
Ovládání, vypínače, příkazy a menu byly navrženy tak, aby působily na pilota maximálně intuitivně. Některé funkce proto postačí ovládat jen hlasem a uvažuje se i o použití trojrozměrného zvuku, který umožní pilotovi vnímat realitu situace sluchem. Před startem jsou navíc do systému Gripenu vloženy veškeré užitečné informace o prostoru do něhož letí a samozřejmostí je identifikační systém přítel/nepřítel (IFN).
Umí vystrčit i drápky
Výzbroj Gripenu – je to přece bojový letoun – zajišťuje palubní zbraňový systém, tvořený v levé spodní části trupu k boji připraveným německým kanónem Mauser ráže 27 mm a pod křídly jsou zavěšeny účinné rakety vzduch-vzduch. Ty využívají tři druhy navádění. Vedle radarového – aktivního a poloaktivního – rovněž infračervené, které se orientuje v závislosti na teple vydávaném protivníkem.
Co všechno dokáže elektronika
Ještě před vlastním startem spustí pilot pomocnou pohonnou jednotku. Ta prozkoumá systémy letounu z hlediska bezpečnosti připravovaného manévru a výsledky testu 25 subsystémů se objeví na jednom z multifunkčních displejů. Jsou-li funkce v pořádku či aspoň v přijatelné normě, rozzáří se u každé z nich písmen R (Right – v pořádku). Naopak písmenem F (Faulty – chybný) displej oznámí nesprávně fungující části systému a na pokyn pilota lokalizuje závady a nabídne možnost vyřešení problému v případě, že ho neumí odstranit sám.
Johan Holmberg, člen konstrukčního týmu a náš průvodce k tomu připomíná: „Gripen představuje velmi integrovaný systém, takže není možné, že by jeden displej byl propojen jen s jedním zařízením nebo jedním konkrétním hardwarem. Pokud jde o multifunkční displeje, jsou softwarově řízeny – to znamená, že jejich funkci můžete přizpůsobovat dané situaci. V době, kdy s letounem stojíte na zemi jistě potřebujete jiné údaje než při leteckém souboji. Funkce se navíc dá měnit i v budoucnu na aplikace, které dnes ještě ani neznáme.
Důležité je, že všechny systémy jsou propojeny do jednotného systém a tím se výrazně liší od jiných letadel. Centrálním je v podstatě vlastní mapový displej, ke kterému jsme přidali další zobrazení údajů – třeba varování před radarem. Tak pilot získává celkový obrázek bojiště.“
Ublíží blesk letadlu?
My však víme, že do žádné bitvy neletíme, protože náš pomyslný Gripen existuje jen v našem rozhovoru. Proto klidně nastartujeme a za okamžik se kolem míhá okolí. Po krátkém bleskurychlém rozjezdu už strmě stoupáme vzhůru a podvozek se zasouvá do trupu. Můžeme dosáhnout letové hladiny až 18 kilometrů. Pilot je oblečen do speciálního obleku s dýchacím přístrojem, což mu umožňuje vydržet až devítinásobné přetížení (9 g).
„A co nebezpečí, že by stroj zničil blesk“, ptáme se. „Samozřejmě bleskový výboj může do letounu udeřit, ale nijak mu neuškodí,“ usmívá se Holmberg. „Podstatně zajímavější je simulace nárazu ptáka do kabiny. V Irsku existuje speciální pracoviště, jediné na světě, kde své stroje testují všichni výrobci letadel. Tam jsou ze speciálního zařízení na kabiny prudce vystřelována kuřata – dost zmrazená!“
Česká armáda má nejmodernější stroje
Ze sluchátek slyšíme pokyn k návratu. Přistávací ranway se rychle přibližuje. Na rozdíl od mnoha jiných typů stíhacích letounů nepotřebuje Gripen při přistání ani brzdný padák. Sám dokáže zastavit na velmi krátkou vzdálenost. Zásluhu na tom má kompozitová příďová (kachní) plocha, která po překlopení o 90°dopředu poslouží jako aerodynamický brzdící štít.
Podobné pocity, ovšem na rozdíl od nás skutečné, prožívali loni i čeští piloti, kteří se „zaučovali“ na základně švédského letectva v jihošvédském Halmstadu. Prvním reprezentantem naší armády, který stíhačku Gripen samostatně pilotoval, byl pplk. Michael Borůvka. Pro 21. STOLETÍ uvedl: „Letadlo se výborně ovládalo“.
Uživatelé si pochvalují, že Gripen je složen z jednotek, které jsou zaměnitelné v rámci provozní údržby (Line Replaceable Unit – LRU). Velmi výhodné je, že při případné poruše některé LRU (je jich zhruba 250) se prostě jen vymění za jinou – jako při skládání LEGA.
Prvních šest Gripenů v nejnovější verzi C a D přiletí letos v dubnu na leteckou základnu
v Čáslavi. Ta bude domovským letištěm i pro zbývající vzdušné stroje – šest jich přibude v srpnu, zbývající dva v říjnu.
Více se dozvíte:
http://gripen.wz.cz/technickypopis.htm
JAS – 39 Gripen – základní takticko-technická data
Maximální rychlost letu ve výšce 12 000 – 18 000 m = 2128 km/h
Maximální rychlost letu ve výšce 1000 m = 1223 km/h
Doba stoupání do výšky 10 000 m =120 s
Doba stoupání do výšky 14 000 m = 180 s
Taktický dolet s kombinovaným profilem letu se zátěží 2000 kg = 700 km
Motor1 x RM12
Objem vnitřních palivových nádrží – 2400 kg
Hmotnost prázdného letounu – 5670 kg
Maximální vzletová hmotnost – 13000 kg
Maximální nosnost bojové zátěže – 200 kg
Rozpětí – 8,4 m
Délka – 14,1 m
Výška – 4,7 m
Délka vzletu (se zátěží 3500 kg) = 800 m
Délka výběhu po přistání = 800 m
Jaká je naděje na přežití?
Vedle spolehlivosti letových systémů hrají v možném vzdušném boji mimořádnou roli i faktory jako stupeň „neviditelnosti“ (Stealth), systémy pro vedení radioelektronického boje a systémy, které naopak ruší elektronické systémy protivníka.
Gripen je zvýhodněn svými rozměry, protože malý letoun se dá obtížněji zachytit. Navíc má zařízení varující pilota při zachycení nepřátelským radarem -RWR (RadarWarning Receiver}. Systém pilota varuje v okamžiku, kdy letoun osvítí radarové paprsky, takže pokud pilot stihne zareagovat dříve než ho protivník „uzavře“ v zaměřovači, může se vyhnout nepřátelské palbě. RWR je pasivní systém – nevysílá žádné signály, které by ho umožnily zjistit.