Jednou z novinek 21. STOLETÍ je rubrika Pod diktátem času, ve které vás budeme seznamovat s tím, jak člověk svou činností proměňuje nejen přírodu a krajinu kolem sebe, ale i odkazy minulých generací.
Vyhlédnete-li z okna místnosti, pravděpodobně uvidíte zkulturněnou krajinu, která je nějak zastavěna. Může v ní být továrna, silnice, hotel, prostě cokoliv. Mnohdy byste ale byli překvapeni, kdyby vám někdo ukázal fotografii té samé krajiny z doby před sto, padesáti, ale třeba i jen před pěti lety. Dynamický vývoj je na první pohled patrný především na průmyslových stavbách, ale nejen na nich.
Kam mizí Aralské jezero?
Lidská činnost má mnohdy i svou odvrácenou negativní stránku. Takovým příkladem je Aralské jezero, bezodtoká slaná vodní plocha ve střední Asii v Kazachstánu a Uzbekistánu.
Před sto lety bylo Aralské jezero čtvrtým největším jezerem na světě (64 500 km2). Jeho dramatické vysychání začalo v 60. letech 20. století, neboť podstatná část vody z řek Amudarji a Sirdarji, které jej zásobují, je používána na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti.
Současné Aralské jezero, jak dokládají satelitní snímky, zabírá již méně než polovinu původní plochy. Kvalita jeho vody je velmi špatná, kromě vysoké koncentrace solí obsahuje značné množství hnojiv a pesticidů, které její přítoky nabírají cestou přes zemědělskou krajinu. Další díl znečištění připadá na vrub testování biologických zbraní. Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý místní rybářský průmysl a navíc vedlo ke vzniku a rozšíření solných pouští a bažin v okolí.