https://www.youtube.com/watch?v=jyBakRkzswU

Tak jako mnohá jiná neurologická onemocnění, i Parkinsonova choroba se vyznačuje svou zákeřností. Může si počíhat na každého, a to téměř v jakémkoliv věku nad třicet let. Nastupuje nenápadně, postupně, avšak tak, jak jde čas, celého člověka pohltí….

O dopaminu, tedy látce, která v mozku přenáší vzruchy, už v tomto časopise řeč byla. Právě dopamin hraje zásadní úlohu při vzniku Parkinsonovy choroby. Hluboko uvnitř mozku jsou shluky buněk, které se nazývají bazální ganglia.

Ty mají vyvinuté především ptáci, avšak vyskytují se i u savců. Zjednodušeně řečeno, tyto buňky pomáhají živým tvorům k pohybu. Právě zde je dopamin více než potřeba.

Ve chvíli, kdy se zdejší dráhy určené pro dopamin poškodí, Parkinsonova nemoc má dveře otevřené.

Anděl v bílém plášti

V roce 1755 se v rodině londýnského lékaře Parkinsona narodil syn James. Odmala se pohyboval v medicínském prostředí, takže není divu, že i on se vydal na lékařskou dráhu. Studoval na Londýnské Hospital Medical College, kde navštěvoval přednášky Johna Huntera považovaného za zakladatele patologické anatomie.

Lékařskou praxi absolvoval pod dohledem svého otce. Od Royal Human Society dostal čestné uznání za to, jak otci asistoval při použití resuscitačních metod v případě muže, který se pokusil oběsit.

Když bylo Jamesi Parkinsonovi 29 let, stal se plnohodnotným lékařem. Po úmrtí otce převzal jeho praxi, kterou vyhledávali především movitější Londýňané. Věren své lékařské přísaze se však Parkinson vydával i do chudinských čtvrtí, kde pomáhal lidem.

Kromě toho působil i na psychiatrické klinice, kde pacientům usilovně zlepšoval jejich životní podmínky. O tomto problému zveřejnil i několik traktátů.

Bojovník za lidská práva

Parkinson byl vskutku renesančním člověkem, kromě medicíny se věnoval i geologii, chemii, napsal i několik pojednání o sportu. Zároveň byl řečeno dnešními slovy bojovníkem za lidská práva. Žádal spravedlivější zdanění a zejména sociální reformy, které by nejchudší vrstvy obyvatelstva vytrhly z bídy.

V konzervativní britské společnosti Parkinsonovy názory nebyly příliš populární, zvláště poté, co podpořil myšlenku francouzské revoluce a rovných občanských práv. Do dějin se však zapsal nejen díky své filantropické činnosti.

VÍCE SE DOZVÍTE V 21. STOLETÍ EXTRA, KTERÉ VYCHÁZÍ PRÁVĚ DNES!