https://www.youtube.com/watch?v=yy73qdGVnw8
Zatímco Venuši a zejména Marsu věnovaly vědecké týmy po dobu kosmického věku velkou pozornost, Merkur stál tak trochu stranou. V polovině sedmdesátých let jej zkoumala americká sonda Mariner 10, která kolem planety udělala tři průlety.
To bylo na dlouhou dobu všechno… .
Až teprve před 10 lety, 3. srpna 2004, se na cestu k nejmenší planetě sluneční soustavy vydala další sonda – americký Messenger. Svou přítomností obšťastňuje Merkur dodnes.
Led na žhavém tělese
Za tu dobu Messenger urazil 8 miliard kilometrů, tedy zhruba 53 AU (astronomické jednotky). Pro srovnání, vzdálenost Pluta od Slunce je „jen“ 40 AU. Messenger poskytl vědcům na Zemi řadu nových informací, a to nejen o Merkuru, ale i o Slunci.Na oběžné dráze kolem Merkuru se sonda pohybuje již tři pozemské roky, což odpovídá čtrnácti letům z pohledu zkoumané první planety sluneční soustavy.
„Sonda Messenger funguje ve velmi náročném a nebezpečném kosmickém prostředí a při její práci můžeme přímo prověřit různé inovace a zároveň být fascinováni nemalým množstvím neuvěřitelných objevů,“ pochvaluje si Andy Calloway z Univerzity Johna Hopkinse v Baltimore.Jedním z nejnečekanějších objevů bylo odhalení přítomnosti ledu v polárních oblastech Merkuru.
Planeta se sice nachází blízko žhavého Slunce, ale i zde jsou v polárních oblastech místa, která sluneční paprsky nikdy nespatřila. Právě zde se vytvářejí ledové plochy. Velké ledové kapsy jsou viditelné od 85 stupně severní šířky, ale menší zásoby se nacházejí již na 65 stupni severní šířky.