https://www.youtube.com/watch?v=r5w-rbbMim4&feature=youtu.be

Více než polovina světové populace žije ve velkých městech, toto číslo by se mělo do roku 2050 dokonce zvýšit až na dvě třetiny. Tato situace vytváří obrovský tlak na infrastrukturu každého města, aby byla vůbec schopna zabezpečit rostoucí populaci.

Bez zcela běžných věcí, jako je pitná voda ve sprše, na záchodě nebo v kuchyni, nakupování potravin z druhého konce světa v obchodech kolem nás, autobusy, tramvaje, metro vlaky, které nás přepraví doprán a zpět, bez elektřiny, která rozsvítí světla v domě, bez tepla, které sálá z radiátorů, nebo bez každodenního uklízení odpadků si neumíme současný život představit. .

Naše města jsou takový obrovský komplex živých organismů, a stejně jako lidské tělo, i naše města spoléhají na své životně důležité orgány – na svou infrastrukturu, která se skládá zejména z dopravní infrastruktury, kam spadají například stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest, letišť a s nimi souvisejících zařízení;

z technické infrastruktury, kde najdeme vedení a stavby a s nimi provozně související zařízení technického vybavení, například vodovody, vodojemy, kanalizace, čistírny odpadních vod, stavby a zařízení pro nakládání s odpady, trafostanice, energetické vedení, komunikační vedení veřejné komunikační sítě a elektronické komunikační zařízení veřejné komunikační sítě;

z občanské infrastruktury, kterou tvoří stavby, zařízení a pozemky sloužící například pro vzdělávání a výchovu, sociální služby a péči o rodiny, zdravotní služby, kulturu, veřejnou správu, ochranu obyvatelstva;  veřejné prostranství, zřizované nebo užívané ve veřejném zájmu.

Význam infrastruktury nespočívá jen v jejím zřízení, ale především v její správě, údržbě a neustálém rozvoji, do kterého nás nutí stále větší počty obyvatel a s tím spojené nárůsty počtu aut, objemu odpadu, větší kapacity energií.

Správa a rozvoj infrastruktury je nejen technicky náročným úkolem, ale především ekonomicky nákladným projektem. Stačí si vzpomenout na pražský tunel Blanka, o jehož významu nikdo nepochybuje, ale investice v řádech desítek miliard korun nechávají v klidu málokoho.

Jenom náklady na údržbu a opravy dopravní infrastruktury v tuzemsku obecně představují ročně 29 miliard korun. Jde přitom jen o minimální částku, kterou je nutné investovat, aby postupně neklesala kvalita silniční sítě, která má dlouhodobě sestupnou tendenci.

V ideálním případě by bylo třeba investovat 43 miliard korun ročně. A co náklady na další části infrastruktury? Kde vzít prostředky na jejich údržbu?

Pokud naše města mají i nadále fungovat je třeba nejen finančních prostředků, ale především nových a odvážných řešení. A právě těmto řešením se věnuje dokumentární seriál Jak fungují města, který můžete sledovat od 6. ledna 2014 na Viasat Explorer.

Seriál se v každém díle zaměří na jednu část infrastruktury a představí důmyslné technické pokroky, které umožňují městům dál fungovat – od solárních farem v Barceloně, až po prodloužené londýnské metro a hledání nových zdrojů energie v Las Vegas.