Potravinové skandály v posledních letech vyvolaly vlnu odporu proti některým zdraví škodlivým postupům konvenčního zemědělství. Jako alternativa v poslední době vzniká ekologický typ hospodaření, produkující biopotraviny.
Víte skutečně dobře, co jíte? Velká většina potravin, které dnes nakoupíme v supermarketu, jsou produkty běžného, intenzivního zemědělství – tedy oboru, který hlavně v několika posledních desetiletích proslul používáním chemických postřiků, umělých hnojiv a pesticidů (prostředků určených k hubení rostlinných či živočišných škůdců). Myslíte si, že se jedná o látky zcela neškodné? „Všichni to sice tvrdí, jenomže nikdo nemůže bezpečně vědět, na co se taková látka připravená v laboratoři v těle rozloží,“ říká Zdeněk Perlinger, předseda Českého svazu ekologických zemědělců Pro-bio.
V posledních letech vědci zjistili, že některé pesticidy narušují účinek hormonů, které nejenom řídí řadu důležitých pochodů v těle, ale hrají také hlavní roli při vývoji lidského zárodku. Lékaři se obávají, že právě tyto látky jsou také příčinou některých varujících trendů: především rapidně se snižujícího množství spermií u mužů, anebo dokonce některých typů rakoviny.
Skandály vyvolaly revoltu
Zdravé zemědělství by mělo zajišťovat dostatek kvalitních potravin a pestrou krajinu příjemnou k životu. Současné průmyslové hospodaření ovšem často přináší pravý opak. Na pole se sypou tuny agrochemikálií, přičemž rostoucí spotřeba celou věc ještě zhoršuje. Dávky umělých hnojiv rostliny oslabují, takže je snadněji napadají škůdci, což si vynucuje ještě větší postřiky – a spirála se roztáčí. Některé potravinové skandály v nedávných letech, například nemoc šílených krav (BSE) vyvolaly ve veřejnosti, slovy deníku Financial Times, „náladu revolty proti intenzivnímu zemědělství.“
Potraviny s biozebrou
Ve světě, a od počátku 90. let i u nás, vzniká nový způsob hospodaření – tzv. ekologické zemědělství, které má být šetrnější k přírodě, ke zvířatům a lidem. Sedláci, kteří chtějí na trhu prodávat ekologické produkty, musejí jednou ročně projít náročnou certifikací. „Při ní musí prokázat, že neporušují takové dvě základní věci: jednak nesmějí používat zakázané chemické látky, a jednak nesmějí trápit zvířata,“ říká Zdeněk Perlinger.
Produktem ekologického zemědělství jsou biopotraviny, v ČR označené logem biozebry (viz. obrázek). V sousedním Německu šli na věc trochu jinak a každý svaz zde má svojí vlastní bioznačku – Naturland, Bioland, apod. U nás je v tomto směru situace trochu jednodušší. Pokud tedy na potravině zakoupené v obchodu najdete logo biozebry, jedná se najisto o produkt ekologického zemědělství. „Samozřejmě, pokud se nejedná o nějaký podvod, což se už v minulosti také několikrát stalo. Občas se objeví výrobky označené klamavě bio-, aniž na to mají právo,“ dodává Zdeněk Perlinger.
Chutnají skutečně lépe?
Protože jsou biopotraviny produkovány mnohem šetrnějším způsobem, většina zákazníků se shodne na tom, že skutečně chutnají lépe (i když chuť je samozřejmě subjektivní záležitost). Z vlastní zkušenosti však můžeme potvrdit, že například müsli tyčinka s logem biozebry je chutnější, než syntetické a vysušené produkty plné umělých barviv a sladidel, které jsou běžně k dostání v obchodech.
Studie Washingtonské státní univerzity, publikovaná v přírodovědeckém časopise Nature ukázala, že jablka z ekologických sadů mají ve srovnání s ovocem z průmyslového zemědělství lepší chuť. Bylo to prokázáno v hodnocení ochutnavači naslepo i při objektivním měření poměru sladkých a trpkých látek.
Jsou biopotraviny zdravější?
Ekologičtí zemědělci nechtějí podrážet těm konvenčním nohy v tom, že by tvrdili, že jejich biopotraviny jsou jednoznačně zdravější. „Konvenční zemědělci mají zase dost argumentů na to, aby řekli, že naše biopotraviny obsahují řadu nebezpečných látek, stejně jako ty jejich,“ vysvětluje Zdeněk Perlinger. „Konvenční zemědělci mají v produktech reziduální (zbytkové) látky po postřicích. V případě ekologických zemědělců zase hrozí, že když bude vlhké léto, mohou se objevit houbové choroby, a houby produkují úplně stejně účinné jedy, jako chemikálie. Takže s touhle otázkou opatrně. Můžeme pouze tvrdit, že biopotraviny neobsahují rezidua pesticidů. Málokdy se říká, že hlavní výhoda biopotravin je v tom, že se při jejich produkci nenarušuje životní prostředí – a hlavně v tom vlastně spočívá ona zdravost biopotravin. Právě to by mělo jasně zaznít.“
Zájem je přímo úměrný peněžence
Poptávka po biopotravinách v celém světě jednoznačně roste, a produkty ekologického zemědělství přestávají být specialitou úzké skupiny tzv. zeleně orientovaných zákazníků. Světový trh s biopotravinami se pro rok 1998 odhadoval na 13,5 miliardy dolarů. Ve druhé polovině 90.let poptávka začala dramaticky růst, obvykle se jednalo o roční přírůstek kolem 20 procent. Zatímco tak průmyslové farmy bojují s masivními přebytky, ekologičtí sedláci často nestačí pokrýt zájem zákazníků.
A zájem o biopotraviny u nás? „Poptávka po produktech ekologického zemědělství se rok od roku zvyšuje,“ říká Pavlína Štyndlová ze soukromé ekologické farmy Kozodoj. Na druhé straně však dosud není na úrovni vyspělých zemí západní Evropy. Biopotraviny, prodávané ve velkých obchodních řetězcích či v menších prodejnách s racionální výživou (Country Life, Albio), jsou podle údajů z www.greenmarketing.cz na českém trhu dražší v rozmezí o 40% – 350%, v porovnání s běžnými potravinami. „Zájem o biopotraviny je přímo úměrný peněžence,“ říká Zdeněk Perlinger, „v okamžiku, kdy Češi bohatnou, roste i zájem o biopotraviny. Jestliže v současnosti roste HDP i průměrná mzda, lidé se o sebe začínají víc starat a hledat alternativy. Pokud se však podíváme na sortiment a množství obchodů s biopotravinami ve srovnání s Bavorskem, jsme stále ještě dost pozadu.“ Spotřeba biopotravin v ČR je dnes pouze 0,3% z celkové spotřeby potravin, ale do roku 2010 to má být jednou tolik, tedy 0,6 %.
Pesticidy se budou používat i nadále
Určitě není bez zajímavosti, že naše země je co do ekologického zemědělství jednoznačně na špičce ve srovnání s postkomunistickými zeměmi EU. Řadí se také na přední světové místo v rozsahu ploch zařazených do ekologického hospodaření. Podle údajů ministerstva zemědělství z ledna 2006, činil počet ekologicky hospodařících zemědělců a podniků 829, a je registrováno 281 500 hektarů (2815 km/2) ekologicky obhospodařované půdy, což představuje 6,6 procent z celkové výměry. Když si to však přirovnáme , tak je to jen o něco více, než polovina rozlohy Libereckého kraje.
Stejně tak je docela pozoruhodné, že samotní propagátoři ekologického zemědělství nebo ekologičtí sedláci se na budoucnost svého oboru dívají s určitým skepiticismem. Příčinou realistického pohledu na věc je vyšší cena biopotravin, a také skutečnost, že ekologické hospodaření je celkově dražší a náročnější než to běžné.
„Obávám se, že ekologické zemědělství v budoucnu zřejmě nepřevládne,“ říká Pavlína Štyndlová z ekofarmy Kozodoj na Karlovarsku, „vždycky bude nějaké procento farmářů, kteří budou ochotni do toho jít, ale stejně tak budou určitě i zemědělci konvenční, kteří se budou potřebovat ekonomicky udržet.“ Zdeněk Perlinger k tomu dodává: „Nejsem tak naivní, abych si myslel, že když všichni přejdou na ekologické zemědělství, tak lidstvo uživíme. Je to mnohem náročnější, museli bychom ekologické zemědělství skutečně umět. Domnívám se, že například pesticidy se v zemědělství budou používat i nadále.“
Nepleťte si zdravé s dietním
Letos v červnu vydala Evropská unie novou směrnici na jednotné označování biopotravin, která by měla jejich značení sjednotit. Mnohde se stalo módou označovat jako bio, kdejaký výrobek. Navíc mezi lidmi stále existuje mylný dojem, že všechno, co je označeno bio, je také dietní. Zdraví biopotravin spočívá v jejich složení, které je oproštěno od cizorodých látek a výrobě, která je zejména u masných výrobků šetrná už při chovu zvířat. Co se však týče obsahu tuků či nezdravých cholesterolů, tam rozdíly nenajdeme. Pokud se budete vykrmovat vepřovým biomasem, uzeninami či tučnými sýry, budete tloustnout naprosto stejně, jako při nadměrné konzumaci běžných potravin.
Po biopotravinách jsou muži plodnější!
Zajímavé skutečnosti zjistili rakouští vědci. Podle jejich nedávné studie, mají lidé po biopotravinách nejen silnější imunitní systém, ale také kvalitnější spermie. Může za to zejména nízký obsah pesticidů v biopotravinách. Pesticidy totiž podle výzkumů mají na životaschopnost spermií přímo katastrofální vliv a existuje reálné podezření, že právě pesticidy jsou jednou ze skrytých příčin neustálého snižování plodnosti mužů právě ve vyspělých zemích, kde se pesticidy nešetří.
Více se dozvíte:
www.pro-bio.cz
www.biopotraviny.info
www.greenmarketing.cz
Pro a proti biopotravinám
+ nízký obsah pesticidů
+ nízký obsah dusičňanů
+ nízký obsah konzervantů a barviv
+vyšší obsah vitamínů (např. A, C)
+výraznější chuť
– vyšší cena
– malá dostupnost
O kolik procent jsou biopotraviny dražší
Vejce 6 ks 250 %
Jablka 125 %
Mléko (1 litr, plnotučné) 125 %
Ovocný džus 125 %
Šunka vepřová 115 %
Chléb pšeničný 115 %
Těstoviny (špagety) 90 %
Víno bílé 80 %
Brambory 67,5 %
Jogurt bílý 45 %
Čaj ovocný porcovaný 42,5 %
Hovězí maso 40 %
Průzkum byl proveden v květnu 2006. Vyjadřuje, o kolik procent jsou dražší biopotraviny (z bioprodejen) v porovnání s potravinami konvenčními (ze supermarketů).
Zdroj: www.greenmarketing.cz
K dostání je vše, kromě českého biomedu
Jaké jsou hlavní vlastnosti biopotravin? Již jsme zmínili lepší chuť (například zeleniny či masa). Biopotraviny neobsahují konzervační látky, a proto je jejich doba trvanlivosti kratší – pokud si například koupíte biomléko nebo biovíno, je třeba je okamžitě spotřebovat, jinak se zkazí. Sortiment biopotravin je u nás dostupný v celé své šíři. Zajímavostí je, že je zde k dostání téměř vše v biokvalitě, kromě jediné potraviny – českého biomedu. V ČR došlo k paradoxu, že zákon o ekologickém zemědělství zakazuje některé léčiva do včelstev, a veterinární zákon je naopak povinně předepisuje. Včelař tedy léčiva musí povinně aplikovat, a tím se pádem vylučuje z toho, že bude produkovat biomed. U našich sousedů v Německu či na Slovensku takový problém neexistuje, biomed se proto do ČR dováží.
