Lenivost je prý hnacím motorem pokroku. Při pohledu na dálkové ovládání nás může napadnout, že nějaký televizní divák byl natolik líný, že ho věčné vstávání k televiznímu přijímači pěkně otravovalo. Jednoho dne se tedy zavřel do dílny a vynalezl přístroj, který důvěrně zná každý z nás – dálkový ovladač.
Bylo to však přece jen trochu jinak. První stopy dálkového ovládání lze nalézt už v první světové válce. Německé námořnictvo tehdy využívalo rádiem řízené lodě bez posádky, které měly za úkol pronikat mezi nepřátelské loďstvo a ničit ho. Druhá světová válka pak s sebou přinesla třeba dálkově řízené bomby. Nicméně už během ní se dálkové ovládání dostalo i do civilní sféry.
Otevírala a zavírala se jím garážová vrata.
Mimochodem, první typ, zhotovený v USA, nesl docela příhodný název: Líná kost….
Padesátá léta minulého století znamenala revoluci, po které se na své vítězné tažení světem vydala televize. Američtí výrobci přijímačů inzerovali převratnou novinku: můžete klidně sedět ve svém křesle a televizor přitom v klidu ovládat. Potíž byla v tom, že ovládání probíhalo skrze dlouhou šňůru. Americká úřední místa poté evidovala spoustu úrazů, vzniklých zakopnutím či zamotáním se do šňůry, která ovládání a aparát spojovala….
Počet podobných úrazů výrazně poklesl poté, když v roce 1955 Američan Eugene Polley představil zařízení, které televizi mělo ovládat bezdrátově. Polley nainstaloval do každého rohu přijímače čtyři fotobuňky. Ale i Polleyův vynález měl své mouchy. Například, jakmile sluníčko vykouklo za mraky a jeho paprsky pronikly k televizi, samočinně ji přepnuly. A představa, že by lidé měli televizní programy sledovat jen za zataženými roletami, nebyla nijak lákavá. Podobně dopadly i pokusy s rádiovými vlnami. Ty totiž dokáží projít skrze stěnu, takže se snadno mohlo stát, že divák přepnul nejen svůj televizor, ale televizory všech sousedů v domě.
Před 50 lety do dějin dálkového ovládání pronikl ultrazvuk a směroval jeho vývoj dalších dvacet let. Poté ultrazvuk postupně ustoupil infračervenému paprsku, který se používá dodnes. A zdaleka nejen na televizi, ale i na ovládání žaluzií, hudebních přehrávačů, domácích spotřebičů nebo fotoaparátů.
