https://www.youtube.com/watch?v=IE0VddDqJa8

V noci z 20. na 21. srpna 1968 začala zákeřná invaze komunistických okupantů do Československa. V první vlně obsadila sovětská, polská, maďarská a bulharská vojska letiště, na která začala přistávat transportní letadla s dalšími jednotkami.

V ranních hodinách odvysílal Československý rozhlas Provolání všemu lidu ČSSR.

Během invaze bylo v Československu nasazeno přes 6000 tanků a asi 500 000 mužů. Proti pošlapání mezinárodního práva sice protestovaly západní státy a Rumunsko s Jugoslávií, ale stalinistické vedení Sovětského svazu od svého záměru neupustilo.

Nečekaný vojenský zákrok odmítlo a odsoudilo ve svém prohlášení i předsednictvo Ústředního výboru Komunistické strany Československa, prezident Ludvík Svoboda i další ústavní činitelé.

Okupaci vlasti naopak přivítali kolaboranti a zrádci Vasil Bilak, Alois Indra, Antonín Kapek, Drahomír Kolder a další, kteří chtěli vytvořit „“dělnicko-rolnickou vládu“. Tu prezident Svoboda kategoricky odmítl jmenovat.

Po invazi však kolaborantské křídlo ve vedení převážilo a pod vedením Gustava Husáka začala tzv. normalizace.

Do 4. 11. 1968 se z našeho území stáhla vojska polská, maďarská i bulharská. Sovětská armáda se zde bohužel usadila na dlouhých 23 let. Poslední okupant odjel v roce 1991.