https://www.youtube.com/watch?v=5IZN4u2gHM4
Z hlediska výživy je výhodou celozrnných cereálních potravin vyšší obsah cenných látek (hlavně minerálů či vlákniny) pocházejících z obalové vrstvy zrna (otruby) a z klíčků. Při běžném zpracování se totiž tyto součásti odstraňují.
Odkud se však na našem stole cereální potraviny vzaly? První snídaňové cereálie, které lidé jedli, se objevily po roce 1863. Šlo však o husté hranaté otruby, které musely být namáčeny na dlouhou dobu (dokonce prý přes noc), aby šly ráno vůbec žvýkat.
Jejich „vynálezce“, americký lékař a zarytý vegetarián Caleb James Jackson provozoval sanatorium v Dansvillu v New Yorku.
Přes patronku sanatoria Ellen G. White, která patřila do církve Adventistů sedmého dne, se setkal s dalším lékařem a propagátorem vegetariánství Johnem Harveyem Kellogem (1852 – 1943) a jeho bratrem Willem Keithem Kellogem (1860 – 1951).
Společně se poté věnovali tvorbě zdravého jídla pro své pacienty a v roce 1887 vyvinuli sušenky z ovsa, pšenice a kukuřice.
Jednoho dne se za pomoci válce podařilo vyrobit tenké vločky, předchůdce dnešních cereálií. V roce 1906 založil Will Kellog společnost Kellog a v roce 1907 díky reklamní kampani „Získejte zdarma krabici Corn Flakes“ oslovil široké spektrum zákazníků, kteří začali cereální potraviny konzumovat pravidelně.
Firma dosáhla během pouhých tří milionového obratu a cereální vločky se staly pevnou součástí mnoha snídaní na celém světě.