Učili jste se včera večer do noci a dnes si nic nepamatujete? Máte potíže soustředit se po ránu na nové informace? Výzkumy amerických vědců prováděné na laboratorních hlodavcích mají možná vysvětlení. Za schopností zapamatovat si informace stojí vnitřní „hodinky“, hormonálně řízené cykly cirkadiálních rytmů.
Tým amerických vědců pod vedením Normana Rubyho z univerzity v kalifornském Stanfordu zkoumal chování křečíků džungarských (Phodopus sungorus). Prostřednictvím střídavého vystavování křečíků dlouho trvajícímu osvětlení či tmě se pokoušel manipulovat nastavení jejich vnitřních „hodinek“, cirkadiálních rytmů. Poté vědci zkoušeli, jak tyto změny ovlivní jejich chování. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Zvířata s výrazně rozhozenými „hodinkami“ nebyla schopna rozpoznat uspořádání věcí ve svém okolí a chovali se, jako kdyby v něm byli poprvé. Vysvětlení lze podat i na neurochemické bázi. Vylučování sloučeniny známé jako GABA dochází k potlačení mozkových funkcí a mozek je tak lépe připraven k relaxování. Rozhozením cirkadiálních rytmů však dochází k tomu, že se GABA vylučuje konstantně a mozek, resp. jeho část zvaná hippocampus nedokáže účinně zaznamenávat informace. Noman Ruby naznačuje, že podobný mechanismus by mohl stát za zhoršováním paměti u starších lidí, u nichž se také projevuje degradace cirkadiálních rytmů. Tento objev by mohl napomoci otevřít novou cestu ve zkoumání příčin a léčení závažných neurologických onemocnění u lidí, např. Alzheimerovy nemoci.
