Vědci mají stále více důkazů, že člověk užívá od počátků své existence léčivé rostliny. Dokazuje to mj. papyrus z roku 2980 př. n. l., nalezený v Egyptě. Ve stejné době v Číně napsal obsáhlý bylinář císař Šen Non.
Bylinkářstvím se zabýval i židovský král Šalamoun v 10. stol. př. n. l. Účinky rostlin, které uvádíme, znali už mniši v klášterech, ranhojiči, přírodní léčitelé před mnoha staletími.
Andělika lékařská (Archangelica officinalis) – vytrvalá bylina kvete v červenci a srpnu. Čaj se užívá mj. při zažívacích obtížích. Hořký kořen, obsahující mj. vzácnou kyselinu angelikovou, posiluje žaludek a upravuje zažívání. Odvar z kořene pomáhá při problémech s dýcháním.
Bez černý (Sumbucus nigra) – keř vysoký 3–7 m kvete červnu až červenci. Čaj z květů vyvolává pocení při bolestech z nachlazení. Plody (černé šťavnaté peckovice), které dozrávají koncem srpna, obsahují hojně vitaminů a minerálních látek. Po zpracování na šťávy či povidla poslouží při nachlazení. Syrové plody jsou účinným projímadlem. Odvar ze sušených plodů pomáhá diabetikům. Výborné je přírodní bezinkové víno.
Česnek setý (Allium sativum) – cibulnatá rostlina původem z Asie. Kvete v červnu až srpnu. Stroužky vedle mnoha jiných prospěšných látek (vitaminy A, B, C a E) obsahují i alicin proti vysokému krevnímu tlaku a arterioskleróze. Přidávání česneku do jídla má dezinfekční a protirakovinné účinky, podporuje zažívání. V Anglii se česnekovou šťávou s horkým mlékem tradičně léčí kašel či katary horních cest dýchacích. Česnek bezpečně vyhání z těla hlísty; mohou ho užívat i děti. Charakteristickou vůni silice přehluší snězení jablka. (Podobné účinky má i jemnější česnek medvědí, který roste v listnatých, smíšených a lužních lesích.)
Divizna velkokvětá (Verbascum densiflorum) – až dvoumetrová bylina, milující výslunná místa, kvete od července do září. Lidová pověra v ní spatřovala posla smrti. Květ obsahuje silici, slizy, cukry a saponiny. Po usušení se květy s medovou vůní přidávají do čajových směsí k uvolnění hlenů. Čaj působí proti kašli a rýmě, zánětu průdušek, bronchitidě, vyvolává pocení. Tinktura pomáhá mj. při bolestech hlavy. Léčitelství diviznu užívá jako obklady k hojení ran.
Eukalyptus (blahovičník kulatoplodý – Eucalyptus Glubulus) – strom vysoký přes 30 m, původem z Austrálie.(Ze semena ho lze vypěstovat i doma, může mít i podobu bonsaje v bytě.) Jeho silice, která se prodává v lékárně, působí jako silné antiseptikum. Léčí záněty horních cest dýchacích i cest močových, zevně hojí zhnisané rány, záněty, užívá se jako kloktadlo.
Fytofarmaka – léčivé prostředky rostlinné medicíny. Vyrábějí se na bázi jednotlivých či několika (směsi) léčivých rostlin. Fytofarmaka užívaná při fytoterapii jsou však vždy zpracované produkty, nikoliv samotné léčivé rostliny.
Guarana (paulínie nápojná – Paullinia cupana) – dřevitá liána, rostoucí v Amazonii. Jako droga se používají zejména oříšky. Bylina obsahuje velké množství kofeinu (6 %), guaranin, třísloviny, olej, saponiny, pryskyřici. Zlepšuje tělesný a duševní stav, myšlení a vyjadřování. Tlumí průjmy, má účinky protineuralgické, potlačuje migrénu. U nás ji lze koupit v různých podobách. Nedoporučuje se dlouhodobá konzumace. Není vhodná pro děti, těhotné a kojící ženy.
Heřmánek pravý (Matricaria chamomilla L.) – jednoletá bylina rozkvétá postupně od května do srpna, maximum je v červnu. Květ obsahuje silici, hořčiny a organické kyseliny. Čaj (nálev) se pije teplý při žaludečních a svalových křečích, nadýmání, žaludečním a střevním kataru, bolestivé menstruaci, ledvinových kamenech, zánětu nervů a na posílení nervové soustavy. Zevně působí jako antiseptikum – hojí záněty v dutině ústní, otoky po vytržení zubů, otoky dásní apod. Léčí i oční záněty, ječné zrno, posiluje pleť.
Pozor: Nedáváme ho pít malým dětem!
Chmel otáčivý (Humulus lupulus) – vytrvalá rostlina, vysoká 3–6 m, kvete v červnu a červenci. Plody (chmelové hlávky) dozrávají koncem srpna. Samičí květenství (šištice) obsahují hořčin (humulon), třísloviny a silici. Pomáhá jako mírný prostředek na spaní a uklidnění, podporuje trávení, tiší křeče. Hořká aromatická látka (užívaná v pivu) působí močopudně, zmírňuje obtíže s prostatou, potíže v přechodu a uklidňuje pohlavní dráždění.
Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) – trvalka, vysoká 10–50 cm, kvete od dubna do září. Listy obsahují saponiny, třísloviny, sliz, draslík a zinek. Slouží k uvolňování hlenů, jako pomoc při kataru dýchacích cest a zánětech sliznic. Zevně se osvědčují na kožní záněty a malé rány.
Kopřiva dvoudomá (Urtica dioica) – kvete od června do října. Listy se žahavými chloupky ukrývají mj. flavonoidy, minerální látky, kyselinu mravenčí, křemičitou, vitamin C, mnoho chlorofylu. Pomáhají při zánětech močových cest, preventivně proti močovým kamenům, při revmatismu, posilují nervy, hojí žaludeční vředy, zvyšují sekreci mateřského mléka, tiší astma. Čerstvá kopřivová šťáva je výborná pro jarní ozdravné kúry, mladé listy se upravují jako špenát či přidávají do nádivek. Kosmetika ji využívá jako vlasové tonikum. V lidové pověře kopřiva zaháněla zlé duchy a čaroděje.
Lípa srdčitá (Tilia cordata) – strom vysoký až 30 m kvete v červnu až červenci. Čaj z voňavých květů, které obsahují silice, slizy, saponiny, třísloviny a jiné účinné látky, se užívá při nemocech z nachlazení. Pomáhá i při žaludečních křečích, žaludeční a střevní kolice, proti bolestem hlavy a revmatismu: Lze s ním kloktat a vyplachovat ústa při zánětlivých onemocněních ústní dutiny. Listy spařené vodou a smíchané s vínem se přikládaly na popáleniny a na končetiny postižené svalovými křečemi.
Měsíček lékařský (Calendula officinalis) – jednoletá či dvouletá rostlina o výšce 20–50 cm pochází ze Středomoří, u nás se stala okrasnou. Květy (od června do září) se používají zevně k hojení ran, při vředech a ke kloktání při zánětech v ústní dutině a jícnu.
Nepatrnec rolní – (Aphans arvensis L.) – šedozelená chlupatá jednoletá rostlinka, vysoká do 15 cm, nyní přitahuje zájem botaniků, protože ji příliš neprozkoumali. Přitom patří k nejúčinnějším drogám, které dovedou snižovat soudržnost močových a ledvinových konkrementů (kamenů). Ty se postupně rozpadají na menší a posléze je lze vymočit. (Zdá se, že obsah látek v nepatrnci se blíží složení kontryhele obecného.)
Ostropestřec mariánský (Silybum marianum) – rostlina vysoká 50–150 cm s bodlákovitými ostny pochází ze středomořské oblasti. Kvete od června do září. Obsahuje velice účinnou látku silymarin, která se využívá do léků proti chorobám jater.
Pupalka dvouletá (Oenothera biennis) – zplanělá rostlina k nám přišla ze Severní Ameriky. Zalíbilo se jí při okrajích cest, kde od června do září otevírá květy, ale až s večerem. Přitom nabízí významné látky – olej ze semen působí proti ekzémům a svědivým kožním chorobám. Z oleje se získává i kyselina gamalinolenová, která výrazně snižuje hladinu škodlivého cholesterolu.
Řebříček obecný (Achillea millefolium) – trvalka dorůstající výšky do 80 cm nás vítá při okrajích cest, na loukách a pastvinách. Kvete od června do listopadu. Její silice a jiné účinné látky uvolňují křeče, působí proti zánětům, poruchám zažívání a jaterním nemocem.
Smetanka lékařská (Taraxacum officinal Web.) – je známější jako pampeliška. Její mladé lístky, bohaté na vitamin C a minerály, jsou výborné na jarní salát. Čaj pomáhá pročistit krev a upravit krevní oběh.
Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) – trvalka, vysoká 30–80 cm, kvete od června do srpna. Květy ukrývají silici a další účinné látky. Osvědčuje se vnitřně jako prostředek proti depresím a neurózám.Zevně se využívá v oleji proti kožním chorobám.,
Vřes obecný (Calluna vulgaris) – polodřevnaté metlovité keříky, vysoké až 50 cm, mají květy od srpna do října. Kvetoucí nať obsahuje mj. třísloviny, hořčiny a organické kyseliny. Užití odvaru či studeného nálevu: tlumí bolesti hlavy, revmatismus, je močopudný, vyhání ledvinové kameny.
Zeměžluč (Centarium umbellatum Gilib) – nať byliny, která se rozšířila ze Středomoří,obsahuje silice a hořčiny. Kvete od června do září. Chutná hořce ještě ve zředění 1 : 3 500! Pomáhá při nechutenství, poruchách zažívání, pálení žáhy, plynatosti, zácpě, jaterních chorobách a chudokrevnosti. Věřilo se, že působí proti úkladům čarodějnic.
Více se dozvíte:
W. Hensel: Poznáváme léčivé rostliny v naší přírodě, naklad. Pavel Dobrovský – BETA a Jiří Ševčík, Praha – Plzeň, 2007
E. Hoffmanová , F. S. Jebavý: Rostliny v domácí lékárně, Knihkupectví U Podléšky, Praha, 2001
J. Janča, J.A. Zentrich: Herbář léčivých rostlin (několik dílů), Eminent, Praha, 1998
