Podle vědců z Kalifornské univerzity, se začínají projevovat čím dál tím více negativní účinky používání antibiotika streptomycinu v zemědělství. Toto antibiotikum je využíváno zejména při chovu hospodářských zvířat. Nejnovější výzkumy, potvrzují to, před čím už dříve vědci varovali. Některé kmeny nebezpečných bakterií začínají být proti antibiotikům odolné.
My Češi se v tomto ohledu nemusíme tolik obávat, přidávání antibiotik do krmiva zvířat je u nás i v celé Evropské unii totiž už 1. 1. 2006 zakázáno.
V potravinách končí tuny antibiotik!
Spojené státy americké jsou však v tomto směru stále nepoučitelné. Každý rok putuje do krmiv 10 000 tun antibiotik, což představuje 70% všech antibiotik, spotřebovaných v USA. Přitom první studie, poukazující na nebezpečí vzniku rezistentních bakterií, byla v Americe vypracována už v roce 1951! Od té doby byly podobných studií publikovány stovky, ale bez účinku. Otázka antibiotik v krmivech začala být znovu aktuální až nyní, v souvislosti s celosvětovou epidemií prasečí chřipky. Američtí vědci nyní volají po okamžitém a úplném zákazu podobného používání antibiotik.
Všechno pro rychlé přírůstky
A proč se vlastně antibiotika do krmiv přidávají? Američtí zemědělci uvádějí dva hlavní důvody. Prvním z nich je urychlení růstu celé řady hospodářských zvířat, zejména kuřat a prasat. Kuřata běžně dospívají do jateční váhy až 90 dní. Použitím antibiotik a růstových hormonů se tato doba zkracuje na 42 dní. Tím druhým důvodem je to, že antibiotika zamezují šíření škodlivých bakterií, které by v masových chovech, kde jsou chovné klece jen o něco větší, než těla drůbeže, mohly způsobit hromadné infekce.
Nejhorší je prevence
Nejvíce jsou antibiotika podávána hospodářským zvířatům v nízkých dávkách jako hromadná profyxlaxe, tedy prevence, což už samo o sobě je v rozporu se základními principy použítí antibiotik. Ta mají sloužit pouze k léčbě nemocných lidí I zvířat a musí být podávána ve specifických dávkách, protože jinak hrozí vznik rezistentních kmenů bakterií. Před tím ostatně varoval už počátkem 20. století objevitel penicilinu Alexander Fleming.
Masný průmysl oponuje
Největší výhrady má proti zamýšlenému zákazu podávání antibiotik hospodářským zvířatům masný průmysl v USA. Jeho věrní lobbysté oponují tím, že do dneška nejsou žádné ověřitelné důkazy o tom, že by se u zvířat objevily v souvislosti s antibiotiky nové kmeny bakterií. Argumjentujhí I tí, že vlastně dělají lidstvu laskavost, protože se jim daří vyrábět mnohem dostupnější a levnější potraviny. Namítají i to, že pokud se příděly antibiotik sníží, nebo dokonce zastaví, raketově vzrostou ceny masa a navíc propuknou epidemie, zejména salmonelózy.
Antibiotika nahrazují přírodní stimulátory
Po zákazu antibiotik se v celé Evropské unii rozjel nový byznys. Chovatelé zvířat totiž hledali, čím antibiotika, jako důležité růstové stimulátory nahradit. Na pomoc jim přišlo několik firem, zabývajících se biotechnologiemi. Jako nejperspektivnější se jeví využití přírodních stimulátorů, získaných z rostlinných materiálů. Ty totiž zlepšují u hospodářských zvířat trávení a také výkonnost i odolnost organismu. Prodej těchto látek raketově roste a EU se inspiruje například Brazílií, kde zákaz přidávání antibiotik do krmiv zvířat určených na vývoz funguje již déle. Tam se díky přírodním stimulátorům produkce po zákazu antibiotik nejenže nesnížila, ale naopak zvýšila.
