Ne každý národ měl tak rozumného praotce, jakým byl Čech. Ten naše předky sice dovedl do vlasti, kde se každou chvíli přežene nějaká ta cizí armáda, ale co se týče přírodních katastrof, je tu celkem nuda. Pravda, občas se vodě v řece chce téci jinudy než v korytě, ale o silných zemětřeseních či třeba tropických cyklonách se dozvídáme jen od moderátorů televizního zpravodajství.
Taková tropická cyklona si jako místo svého řádění obvykle vybírá subtropický pás. Z vesmíru vypadá jako spirála, uvnitř které je charakteristické oko. Tropická cyklona má známý vzhled obrovské rotující oblasti oblaků se silnými větry a bouřkovými jevy. Prvořadým zdrojem energie víru je teplo, uvolněné z kondenzujících vodních par. Vzhledem k tomu si můžeme tropickou cyklonu představit jako obrovský tepelný motor.
Tyto cyklony mají v různých lokalitách různá označení. Američané je pojmenovávají hurikány, jejich jižní sousedé z Mexika pak používají termín chubasco. Australané nazvali cyklony téměř rodinným jménem Willy-Willy. Jihovýchodní Asie zase zná výraz tajfun.
Každým rokem se vyskytne okolo 80 takových bouří. Celosvětově mají tropické cyklony vrchol své aktivity v pozdním létě, když je teplota oceánských vod nejvyšší. Protože léto vrcholí v různých oblastech v jinou dobu, je také časový výskyt tropických cyklon odlišný. V severní části Atlantiku cyklony řádí od začátku června do konce listopadu, přičemž nejvíce jich je okolo září. V severovýchodním Pacifiku je období širší, ale vrchol má podobný jako v Atlantiku. V severozápadním Pacifiku se vyskytují celoročně, s minimem v únoru a maximem v září. V severním Indickém oceánu jsou pak bouře od dubna do prosince, s vrcholem v květnu a listopadu.
