Historie života nepostupovala přímočaře, ale byla čas od času přerušována obrovitými katastrofami. Amoniti, běžní hlavonožci dávných moří, patřili k těm nejhouževnatějším – nezničila je ani největší katastrofa na konci permu.
Amoniti patří mezi nejznámější a nejběžnější fosílie vůbec. Nejstarší předky těchto hlavonožců, které patří do příbuzenstva dnešních chobotnic a olihní, nacházíme už v silurských vrstvách starých 425 miliónů let. Velkého rozvoje dosáhli zejména během druhohor, kdy se stali jedním ze základních článků potravinových řetezců prakticky všech světových moří a oceánů. S definitivní platností se ze Země odporoučeli až společně s dinosaury na přelomu druhohor a třetihor. Francouzsko-švýcarský tým paleontologů v nedávné době publikoval v prestižním časopise Science studii, z níž vyplývá, že amonité patřili k nejhouževnatějším obyvatelům dávných moří. Paleontologové se zaměřili na zkoumání největšího přelomu v rozmanitosti života, jakou dějiny Země znají: katastrofy na konci permu. Ačkoliv se úzkým hrdlem globálního kataklyzmatu dokázalo prosoukat jen velmi málo jedinců z dvou až tří druhů, do dvou miliónů let se jimi moře zase vesele hemžila a druhová diverzita byla na stejné úrovni, jako ve světě před katastrofou. Jiné živočišné skupiny, jako například plži či mlži potřebovali k obnově původní druhové bohatosti o mnoho miliónů let více. Do uvolněných ekologických nik vystartovali skutečně s nebývalou rychlostí. Napomohla jim k tomu zjevně skutečnost, že na rozdíl od mnoha jiných skupin živočichů zvládali amonité plavání.