Problematika invazních druhů má různé aspekty. Nejde jen o čistě vědecký přístup, zahrnující jednak odhalování pomyslných vetřelců a jednak snahu zastavit jejich expanzní choutky. Důležité je rovněž to, jak situaci vnímá veřejnost a jak se staví k regulačním opatřením.
Velmi ucelený a rozsáhlý průzkum provedl v tomto směru mezinárodní tým vědců z celkem 18 států, mezi nimiž byli i experti z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Badatelé použili dotazník, na který odpovídali obyvatelé 54 zemí ve 23 jazycích. Celkový počet respondentů se ve finále vyšplhal přes číslovku 20 000.
„Nejvíce nás překvapilo, jak omezené je povědomí veřejnosti o biologických invazích, přestože invazní nepůvodní druhy představují globální environmentální problém. Pouze přibližně 40 % respondentů dokázalo uvést alespoň jeden invazní nepůvodní druh vyskytující se v jejich zemi,“ prohlásila hlavní autorka studie Ana Novoa z Botanického ústavu AV ČR a španělské Estación Experimental de Zonas Áridas (EEZA-CSIC).
Ti, co si na nějakého nezvaného hosta vzpomněli, uvedli nejčastěji komáry rodu Aedes, krysy rodu Rattus a rostlinu zvanou tokozelka nadmutá.
„Často předpokládáme, že lidé žijící v zemích s velkým počtem invazních nepůvodních druhů nebo tam, kde jsou jejich dopady zvlášť viditelné, si budou problém automaticky více uvědomovat. Naše výsledky však ukazují, že důležitější, než odkud lidé pocházejí, je, jaké mají vzdělání, a jak jsou staří,“ podotkl Sven Bacher ze švýcarské Univerzity ve Fribourgu.
Pokud jde o podporu regulačních opatření, byla vyhodnocena jako celkově nízká. Odborníci se shodují, že je třeba problematiku více vysvětlovat, aby lidé pochopili vážnost situace a nutnost přijatých opatření.
