Forenzní entomologie je velmi komplikovaný vědní obor vycházející z aplikované biologie. Rozhodně jej nelze zjednodušit jen na určování doby smrti. To je součástí čistě kriminalistického šetření, při němž se dá díky hmyzu zodpovědět i na další klíčové otázky.

Tyto otázky se vztahují k manipulaci s tělem – například s ohledem na fakt, že v různých prostředích se vyskytují různé druhy hmyzu.

Kromě toho je forenzní entomologie využívána v rámci zkoumání potravinářských škůdců nebo parazitů u lidí a zvířat – to jsou oblasti zdaleka ne tolik známé. Týkají se typicky znehodnocených potravin a prokázání toho, jak k tomuto znehodnocení došlo, respektive šetření v souvislosti s onemocněním zvaným myiáza, kdy v těle člověka či zvířete parazitují larvy hmyzu.

To mívá spojitost se zanedbáním péče či týráním, ať už svěřené osoby nebo zvířete.

Nekrofágové, paraziti, predátoři

Při stanovení času, který uplynul od skonu člověka po okamžik jeho nálezu, je studována kolonizace těla hmyzími vetřelci se zaměřením na cykly kladení vajec a vývoje nových jedinců. Entomolog se na rozdíl od soudního lékaře soustředí na zajištěné živočichy.

Ty je možné rozdělit do několika kategorií. V první řadě jde o takzvané nekrofágy, tedy ty zástupce zvířecí říše, kteří se na těle krmí. Do dalších kategorií patří tvorové, jež jsou parazity či predátory nekrofágů, případně jsou jednak predátory a současně také nekrofágy – k těm náleží vosy nebo mravenci.

Pak jsou tu ještě živočichové ne nutně z hmyzí říše, kupříkladu pavouci, kteří se objeví spíše náhodou.

Daná metoda se uplatní zejména v případě, kdy od nebožtíkovy smrti uplynulo více než 72 hodin. Je však třeba doplnit, že nejde o ryze exaktní výpočet. Existuje totiž řada proměnných, které hrají významnou roli a s nimiž je nutné pracovat.

S krví, nebo bez krve?

Ve velké míře záleží na tom, jak ten který jedinec zemřel. Do jedné skupiny lze zařadit osoby, které zjednodušeně řečeno krvácely, případně jsou u jejich těla či přímo na něm zvratky či exkrementy. Sem spadají nejen některé oběti vražd, ale i oběti nejrůznějších nehod včetně autohavárií, případně sebevrazi.

Forenzní entomologie totiž bývá aplikována při prověřování celé škály fatálních dějů včetně nejasných úmrtí, jež se mohou ukázat jako přirozená.

Ve druhé skupině jsou jedinci, jejichž skon není spojen s přítomností výše uvedených tekutin. U obětí trestné činnosti jde typicky o ty, jež zemřeli v důsledku udušení, případně byli otráveni.

Kolonizace ještě zaživa

Rozdíl z pohledu entomologie spočívá v tom, že u první skupiny hmyz hned pozná, že může tělo kolonizovat. U osob z druhé skupiny ho přilákají až plyny související s bakteriálním rozkladem. Ten je přitom odvislý od teploty místa, na němž se nebožtík nachází.

Teplo ho pomyslně pohání, chlad zase brzdí. V této souvislosti nutno podotknout, že entomolog stanovuje dobu samotného procesu kolonizace.

Za určitých podmínek může dojít i k relativně vzácné variantě, při níž je člověk kolonizován ještě zaživa. Nastává za situace, kdy jedinec vykazuje krvácivé zranění a nachází se například v kómatu.

Více se dočtete v čísle 10/2026 v textu: Co nám prozradí hmyz? Dobu úmrtí i zda se šíří nemoci