Procházení se osvětlenými nočními ulicemi zvyšuje pocit bezpečí, jinak má ale umělé světlo v noci na člověka, a bohužel nejen na něj, pouze negativní vliv. Nyní výzkumníci z Cranfieldské univerzity zjistili, že tento světelný smog zvyšuje množství uhlíku vylučovaného rostlinami a zvířaty, čímž dosud bez postřehnutí přispíval a nadále přispívá ke globální klimatické krizi..

„Světelné znečištění je jednou z nejviditelnějších změn životního prostředí, které lidstvo zažívá, ale jeho dopady jsou často skryté,“ říká Alice Johnstonová, vedoucí lektorka environmentální datové vědy na Cranfieldské univerzitě, která nejnovější výzkum vedla.

„Přibližně čtvrtina zemského povrchu je nyní v noci osvětlena umělým osvětlením,“ doplňuje Jim Harris, profesor environmentálních technologií a spoluautor studie. „Naše zjištění naznačují, že tato rostoucí uhlíková stopa by mohla nenápadně, ale významně změnit globální uhlíkovou bilanci, pokud se jí nebude věnovat pozornost.“.

Světelný smog jako forma znečištění

Umělé světlo je jedním z nejrychleji rostoucích druhů znečištění na planetě, jehož rozsah se každoročně zvyšuje přibližně o 2 %. Přesto není zahrnuto ve většině klimatických modelů a hodnocení globálních změn.

V rámci studie s názvem „Rozsáhlý vliv umělého světla v noci na metabolismus ekosystémů“, kterou publikovali v časopise Nature Climate Change, výzkumníci z Cranfieldské univerzity nyní demonstrovali, jak umělé noční světlo tiše přetváří uhlíkovou bilanci ekosystémů, a to napříč celými kontinenty.

Světelný smog zvyšuje množství uhlíku uvolňovaného rostlinami a živočichy, aniž by se tím ovšem zvýšilo množství uhlíku, které absorbují. Výsledkem je snížené ukládání uhlíku v ekosystémech, což má zásadní důsledky pro klimatické modely a globální uhlíkové rozpočty.

Světelné znečištění zvyšuje dýchání v rámci ekosystémů, kdy rostliny, zvířata i mikroby uvolňují oxid uhličitý vlivem aktivity a růstu, neboť jim umělé světlo dává pocit, že je den. Ovšem nedochází k odpovídajícímu zvýšení fotosyntézy, tedy procesu, při kterém je oxid uhličitý odstraňován z atmosféry.

Vliv na ekosystémy i planetu

Studie, provedená s využitím dat ze satelitních pozorování a 86 lokalit monitorujících tok uhlíku v Severní Americe a Evropě, odhaluje, že účinky světelného smogu se stupňují a mění kontinentální vzorce produkce a absorpce uhlíku, což negativně ovlivňuje celé ekosystémy.

„Jedná se o rozšířený problém, který mění fungování ekosystémů, narušuje toky energie, chování zvířat, stanoviště a přírodní vzorce. Jednoduše řečeno, jasnější noci vedou k většímu uvolňování uhlíku, což je špatná zpráva pro naši planetu,“ vysvětluje Alice Johnstonová.

Dobrou zprávou je, že na rozdíl od mnoha jiných globálních klimatických stresorů lze světelné znečištění snadno zvrátit. „Na rozdíl od klimatických změn bychom mohli využíváním méně jasného osvětlení snížit světelné znečištění téměř mrknutím oka,“ myslí si Johnstonová.

„Zavedení stmívatelných, směrových a spektrálně citlivých osvětlovacích technologií je okamžitým a dosažitelným zlepšením,“ dodává. „Vzhledem k tomu, že osvětlení představuje přibližně 15 % celosvětové spotřeby elektřiny a stále více důkazů spojuje nadměrné noční světlo s negativními dopady na lidské zdraví, přinese řešení světelného znečištění vzácnou výhodu pro životní prostředí, energetickou účinnost i pohodu lidí.“.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 2/2026, které vyšlo 15. ledna 2026.

Zdroj: phys.org