Čekala by, že v téhle zóně bude stále vládnout smrt. Vědkyni, zkoumající pozůstatky čtvrtého černobylského reaktoru, proto velmi překvapilo, že černá plíseň, kterou spatřila už v okolí z větší části uzavřené elektrárny, zjevně prospívá i v místě epicentra výbuchu. A dokonce ji to k němu táhne!

Havárie černobylské jaderné elektrárny z jara 1986 se řadí k nej hrozivějším a nejvíc alarmujícím katastrofám vůbec. Dodnes tamní lokalita tvoří na tváři Ukrajiny, jež byla v době neštěstí součástí Sovětského svazu, pomyslnou hlubokou jizvu.

Na začátku všeho byl naplánovaný test v bloku čtyři, který se nedlouho po půlnoci 26. dubna hrozivým způsobem zvrtl. Kaskáda událostí posléze vyústila v tragédii obřích rozměrů. Došlo hned k několika výbuchům a požáru.

Havárie si vyžádala desítky obětí. Ovšem úmrtí bezprostředně s ní související byla teprve začátkem. V oblaku z hořícího reaktoru se široko daleko rozptýlilo značné množství radionuklidů. Do mnoha oblastí se tak rozšířily radioaktivní jód a radioaktivní cesium.

To vyvolalo buněčné mutace. Rakovinotvorné bujení sužovalo obyvatele nejen na Ukrajině, ale i v Bělorusku či Rusku. Reálný počet obětí lze dnes jen těžko přesně určit. Odhady se pohybují v řádech tisíců, zmiňována jsou ale i mnohem vyšší čísla.

Vznikla uzavřená zóna

Situaci rozhodně nepřispěl přístup odpovědných, nebo spíše nezodpovědných sovětských úřadů. Ty se neštěstí snažily co nejvíc ututlat a bagatelizovat. Nicméně kolem elektrárny byla zavedena takzvaná vyloučená zóna.

Jejím účelem bylo, aby se nikdo, respektive nikdo nepovolaný, nepřibližoval k epicentru výbuchů na vzdálenost kratší než 30 kilometrů. Celá lokalita je dlouhodobě pod dohledem odborníků, kteří v ní kontrolují situaci.

V oblasti postižené havárií se život nezastavil. Zatímco čas plynul, začala se do opuštěných míst obklopujících jaderné bloky stahovat divoká zvěř – jako by si chtěla zpátky uzurpovat území, kde tak dlouho vládli lidé.

Žáby s kůži jako uhel

Při své práci nacházeli vědci doklady toho, jak incident i po řadě let život v oblasti poznamenává. Byly třeba spatřeny žáby s kůží černou jako uhel. K tomuto zvláštnímu jevu se ještě dostaneme. V souvislosti s monitorovací činností byla rovněž odhalena existence plísně, které zjevně vůbec nevadí radiace.

Spíš to vypadá, že se jí svým způsobem krmí, respektive využívá její energii k podpoře vlastního metabolismu. Takový objev má obrovský potenciál. Vědci kupříkladu často řeší, jak by bylo možné využít ho k čištění kontaminovaných zón, nebo při výrobě ochranných systémů mimo planetu Zemi.

Více se dočtete v čísle 3/2026