Domů     Objevy
Půda pod ledem: Vědec z Brna odhaluje skrytý vliv vody v tající Antarktidě
Jan Zelenka 18.12.2025
Měření mocnosti aktivní vrstvy poblíž stanice Johana Gregora Mendela (Filip Hrbáček, Michaela Kňažková). Foto: Lucia Kaplan Pastíriková

Filip Hrbáček z Masarykovy univerzity získal prestižní grant ERC-CZ na výzkum, který může změnit naše chápání klimatických změn v polárních oblastech. Jeho projekt SEAL zkoumá, jak půdní vlhkost ovlivňuje stabilitu permafrostu a život v rychle se měnícím prostředí severní Antarktidy.

Servis automatické meteorologické stanice (Filip Hrbáček, Lucia Kaplan Pastíriková). 

Antarktický poloostrov se v posledních desetiletích ohřívá rychlostí, která vědcům nahání vrásky. Od poloviny 20. století zde teploty stouply až o 3,5 °C. To má zásadní dopady na půdu, stále zmrzlou vrstvu známou jako permafrost, i na vegetaci, která na ní závisí.

„Naším cílem je pochopit základní prostorové rozložení půdní vlhkosti, její budoucí vývoj a vliv na teplotní režim a stabilitu permafrostu na našich lokalitách,“ vysvětluje Filip Hrbáček, řešitel grantu a odborný asistent z Geografického ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Projekt je součástí Českého antarktického výzkumného programu.

Led, který mizí zespodu a voda, o které se nemluví

Jeho výzkum se soustředí na faktor, který byl dosud ve stínu, a sice půdní vlhkost. Právě ta rozhoduje o tom, jak se půda chová při oteplování – zda se voda odpaří, vsákne nebo zůstane na povrchu.

První výsledky z ostrova Jamese Rosse ukazují, že s oteplením se aktivní vrstva půdy prohlubuje, povrch vysychá a voda proniká hlouběji, kde urychluje tání. A tím se mění i podmínky pro místní vegetaci, která bez vody trpí, přestože teplota stoupá.

To odporuje dosavadní představě, že teplejší klima podporuje rozvoj rostlin. Bez dostupné vody totiž rostliny nemohou růst, ani když se podmínky jeví jako příznivější. Projekt SEAL proto půdní vlhkost staví do centra pozornosti. Je to faktor, který může rozhodovat o budoucnosti celých ekosystémů.

Filip Hrbáček

Mapa vlhkosti z konce světa

V rámci každoročních výprav a ve spolupráci s výzkumníky ze Španělska, Portugalska a Ukrajiny buduje Hrbáčkův tým síť měření na zhruba 20 místech severní Antarktidy. V současnosti aktivně sledují sedm až osm lokalit, od ostrova Jamese Rosse až po Jižní Shetlandy.

Data jim umožňují zkoumat sezónní změny i prostorové rozdíly v půdní vlhkosti – a díky tomu lépe modelovat budoucnost permafrostu.

Skrytý parametr, klíčový vliv

Půdní vlhkost je proměnlivá, těžko měřitelná a často opomíjená. Přesto právě ona ovlivňuje, jak se bude měnit půda a krajina v oblastech, kde je každá změna citlivá. Projekt SEAL tak otevírá cestu k lepšímu pochopení toho, co se děje pod našima nohama – byť několik tisíc kilometrů daleko, na nejodlehlejším kontinentu planety.

Foto: Lucia Kaplan Pastíriková, Michaela Kňažková
Související články
Objevy Zajímavosti 15.6.2026
Pesticidy jsou obecně vnímány jako způsob obrany úrody před škůdci. Aktuálně jsou však stále více využívány prostředky, u nichž nehrozí, že budou mít negativní vliv na životní prostředí či potraviny. Říká se jim biologická ochrana. Onu biologickou ochranu představují například parazitické vosičky, které bývají úspěšně aplikovány proti některým druhům hmyzu.  Takové vosičky jsou dosti malé, […]
Objevy 13.6.2026
118. Tolik protonů se doslova narve do jádra prvku zvaného oganesson. Může se svět prvků ještě rozšířit? A nebo existují limity, které prostě nelze překročit… Periodická tabulka působí jako uzavřený systém, který se jen čas od času doplní o nějaký těžký prvek, který se na chvíli zjevil v některé z laboratoří. Oganesson tuto představu na […]
Objevy Technika 4.6.2026
Hluk tradičně vnímáme jako nežádoucí jev, který je nutné potlačit. Moderní fyzikální přístupy však naznačují, že tlakové vlny nemusíme jen tlumit, ale můžeme jejich energii aktivně řídit. Otevírá se tak nová cesta, jak s hlukem pracovat efektivněji a s menšími ztrátami.     Hluk a vibrace patří mezi největší technické problémy současnosti. Vznikají v motorech, […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
Historie Objevy 30.4.2026
Kdy a jak začala planeta Země fungovat, tak jak ji známe dnes? Tým geologů z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spolu s vědci z Geologického ústavu Akademie věd ČR a České geologické služby přichází s novým objevem, který přispívá do debaty o počátcích pohybů kontinentů. Ve studii publikované v mezinárodním časopise Precambrian Research vědci prokázali, že […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz