Rakovina se může vyvinout kdekoliv v těle, protože každá tkáň či orgán se skládá z miliard buněk a jejich nekontrolovatelným dělením může dojít k rozvoji rakovinného bujení. Existují však části těla, na kterých se rakovina nevyskytuje tak často, a srdce je jednou z nich.

Zatímco se rakovina prsu vyvine zhruba u 1 ženy z 20, rakovina srdce u 3 lidí z 10 000. Co srdce chrání?.

Srdeční buňky mají jedinečné vlastnosti, díky kterým jsou super odolné vůči rakovině. Všechny buňky v těle produkují v procese zvaném buněčné dělení další buňky, aby mohly růst, případně nahrazovat starší nebo opotřebované buňky a opravovat poškozené tkáně.

Každý typ buňky v těle se dělí různou rychlostí na základě mnoha faktorů, včetně jejich funkce a věku člověka. Například buňky rostoucího lidského embrya se dělí extrémně rychle, během tří dnů projdou čtyřmi děleními.

Buňky, které tvoří kůži, nehty a vlasy, se pravidelně doplňují po celý život. Kostní buňky se dělí takovou rychlostí, že zhruba každých 10 let dojde ke kompletní obměně kostry. Dělení buněk je přísně regulováno řadou kontrolních mechanismů právě proto, aby se nemohlo zvrtnou v nekontrolovatelné rakovinné bujení.

Během buněčného dělení se geny v DNA duplikují a rovnoměrně rozdělují do dvou dceřiných buněk. K poškození těchto genů může dojít po vystavení organismu škodlivým chemikáliím, ultrafialovému světlu a jiným nebezpečným látkám, což má za následek vznik mutací.

Srdeční buňky se velmi málo dělí

Mutace se však mohou objevit i zcela náhodně. Pokud se mutace vyskytnou v genech regulujících buněčné dělení, může se rozvinout rakovina. Srdeční buňky se dělí velmi málo, což orgán chrání před touto nemocí.

Přestože je srdce prvním orgánem, který se u lidského embrya tvoří a začíná fungovat, buňky v dospělém lidském srdci se po narození dělí jen málokrát a po 20. roku života dělení dále dramaticky klesá.

Ve skutečnosti se během průměrného lidského života nahradí méně než 50 % srdečních buněk.

To znamená, že polovina srdečních buněk, se kterými se člověk narodí, mu pomáhá pumpovat krev po celý jeho život. A platí, že čím méně často se buňka dělí, tím méně chyb může vzniknout během replikace DNA. Srdce navíc není přímo vystaveno rizikovým faktorům, které zvyšují pravděpodobnost rozvoje rakoviny.

Na kůži dopadá škodlivé UV záření, do plic jsou vdechovány škodliviny z ovzduší, zatímco srdce chrání jeho umístění v hrudníku. Na druhou stranu, nízká rychlost buněčného dělení srdce má za následek jeho sníženou schopnost opravovat a nahrazovat buňky poškozené nemocí, zraněním či stárnutím.

Rakovina může do srdce doputovat

Přesto všechno se může rakovina rozvinout i v srdci a to z toho důvodu, že do něj rakovinné buňky zkrátka doputují z jiné části těla. Tomuto procesu se říká metastázování. Některé typy rakoviny kůže či hrudníku se do srdce šíří pravděpodobněji, stále je to však poměrně vzácný jev.

Bohužel, pokud k tomu dojde, bývají nádory na srdci závažnější a agresivnější než jiné druhy rakoviny. Díky tomu, že odborníci chápou, jak se srdeční buňky dělí, mohou vyvíjet nové léčebné postupy.

Vysvětluje to například fakt, proč se srdce po infarktu zpravidla nehojí dobře, a to navzdory tomu, že selhávající srdce mají více dělících se buněk než ta zdravá. K úplnému zotavení potřebuje srdeční tkáň dopomoc.

Proto vědci přišli s novou technologií, jež umí přeprogramovat krevní buňky na srdeční buňky, které umožní orgánu lépe regenerovat po nemoci. „Pochopení toho, proč rakovina nevzniká, je pro vývoj nových a lepších léčebných postupů stejně důležité jako znalost důvodů, proč k ní dochází.

Odpovědi na obě otázky leží skutečně v jejich jádru,“ říká k tomu Julie Phillippiová, docentka kardiotorakální chirurgie a bioinženýrství na University of Pittsburgh.

Zdroj: LiveScience