Domů     Medicína
Rakovina zneužívá mitochondrie, zjistili čeští vědci
Zlatě vyznačené mitochondrie v buňkách dobytka, modrá jsou buněčná jádra, zdroj: Flickr Commons by Torsten Wittmann

V lidském těle probíhá řada procesů, které zajišťují jeho správné fungování. Českým vědcům se podařilo zjistit, že rakovinné buňky umí jeden z těchto procesů zneužít ve svůj prospěch, což jim umožňuje snadněji se v těle šířit.

Dobrou zprávou je, že by tento objev mohl přispět k vývoji nových postupů protirakovinné léčby..

Pro fungování lidského těla je nezbytné, aby v něm správně probíhaly miliardy procesů na nejrůznějších úrovních. Jedním z nich je tak zvaný horizontální mitochondriální transfer. Mitochondrie jsou buněčné organely vyskytující se v eukaryotických buňkách, jejichž hlavní funkcí je produkce energie pro organismus.

Říká se jim proto buněčné „elektrárny“. Pravděpodobně se vyvinuly ze samostatně žijících bakterií, které vstoupily do jiných buněk, proto mají dvojitou membránu. Postupem času se části genomu mitochondrií přesunuly do jádra „hostitelské“ buňky, čímž se na ní staly závislé a samostatného života neschopné.

Výměna mitochondrií mezi buňkami

V lidském těle dochází k tak zvanému horizontálnímu mitochondriálnímu přenosu (HMT), během kterého si buňky mezi sebou předávají mitochondrie, a to včetně mitochondriální DNA. Většinou má tento přenos dopad nejen na buňku, která mitochondrie získá, ale i na tu, která je ztratí.

Horizontální mitochondriální přenos však může být i zneužit, jak se nyní podařilo prokázat týmu profesora Jiřího Neužila, vedoucího Laboratoře molekulární terapie Biotechnologického ústavu Akademie věd ČR, a to rakovinnými buňkami. HMT je totiž společným jmenovatelem vzniku přibližně dvaceti typů nádorů.

Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc.

„Nedávný výzkum prokázal, že horizontální přenos mitochondrií je pro řadu nádorů společný a je pro jejich tvorbu velmi důležitý. To, že se jedná o univerzální mechanismus, ukazuje na jeho zásadní roli v biologii nádorových onemocnění a otevírá cestu k novým terapeutickým strategiím,“ vysvětluje profesor Jiří Neužil.

Nádorové buňky využívají HMTZ proto, aby získaly mitochondrie z okolního prostředí, což posílí jejich agresivní vlastnosti a zároveň oslabí imunitu organismu. Závěry studie zveřejnil tým profesora Neužila ve vědeckém časopise Cancer Cell.

Souboj rakoviny s imunitou

Podle odborníků je jedním z nejzajímavějších aspektů HMT jeho role při vzájemném působení nádorových buněk a imunitního systému. Nádorové buňky totiž získávají mitochondrie nejen z buněk pojivových tkání, ale také z imunitních T-lymfocytů, čímž je oslabují a zbavují jejich protirakovinné aktivity.

Překvapivě to ale funguje i opačně, kdy „vyčerpané“ T-buňky mohou mitochondrie znovu získat a obnovit tak svou funkci. To ukazuje na dynamický boj mezi nádorem a imunitním systémem.

„Nádor se snaží oslabit imunitní systém, aby pronikl do normální tkáně, přičemž imunitní systém má ještě další možnosti, jak průniku nádorových buněk zabránit. A toto se odehrává v reálných systémech na základě HMT a pomocí mitochondriálních přesunů za použití mezibuněčného systému nanotunýlků (tunnelling nanotubes),“ přibližuje boj mezi rakovinnými a imunitními buňkami lidského těla Jiří Neužil.

Výsledky studie podle něj otevírají nové možnosti pro pochopení toho, jak nádory unikají imunitnímu dohledu, a mohou proto přispět k vývoji inovativních přístupů v protirakovinné léčbě.

Více se dočtete v časopise 21. století číslo 7/2025, které vyšlo 16. června 2025.

Zdroj: AV ČR

Foto: Flickr Commons by Torsten Wittmann a Prof. Ing. Jiří Neužil, CSc.
Zdroje informací: Akademie věd České republiky
Štítky:
Související články
Během pandemie španělské chřipky mezi roky 1918 a 1920 zemřelo na následky nemoci 20 až 100 milionů lidí. Vědci se dlouho domnívali, že schopnost plně proniknout do lidského těla si virus vyvinul až v průběhu pandemie, bližší zkoumání vzorku viru z roku 1918 však ukázalo, že klíčové mutace nesl už mnohem dříve… Nové virové epidemie […]
Starověké viry zabudované v naší DNA, tak zvané skákající geny, byly dlouho považovány za neužitečný odpad, který neslouží žádnému účelu. Nyní se ale ukazuje, že ačkoliv jsou irelevantní pro tvorbu proteinů, což je hlavní úkol DNA, jejich role je klíčová při řízení genů. Téměř polovina lidského genomu se skládá ze segmentů zvaných transpoziční elementy (TE), […]
Medicína Příroda 2.8.2025
Ve světě genetiky padla další hranice. Vědcům z britského Medical Research Council se podařilo vytvořit bakterii, která k tvorbě bílkovin využívá jiný kód než zbytek života na Zemi. Studie tak mimo jiné ukazuje, že život si dokáže poradit i s výrazně zúženou verzí genetického kódu. Všechny živé organismy, od javorů přes kladivouny až po paní […]
Viry a bakterie mezi sebou bojují o přežití už miliardy let. Až nyní se ale o tento souboj začínáme zajímat i my, protože by nám mohl přinést nové strategie pro boj s infekcemi, se kterými si antibiotika nedokáží poradit. Pomohou nám viry? Vzhledem k tomu, že se bakterie neustále vyvíjí a jejich hlavním cílem je […]
Medicína 31.7.2025
Nocebo je zlé dvojče známějšího placebo efektu. Nepomáhá, ale škodí. Oba jsou reálné, nejde o pouhé představy, ale měřitelné změny v mozku. Jenže jejich dopad není srovnatelně silný.   Na Duisbursko-Essenské univerzitě připravili zajímavý experiment. Získali pro něj více než stovku dobrovolníků, kteří se domnívali, že půjde o měření jejich odolnosti vůči působení horka na kůži. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz