Domů     Příroda
Housenka z Havaje je novodobý „Sběratel kostí“
Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji.

Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč to dělá?.

Můry rodu Hyposmocoma, kterých je asi 350 druhů, jsou endemickými na Havajských ostrovech. Rod poprvé popsal Arthur Gardiner Butler v roce 1881. Většina druhů se živí rostlinnou stravou, čtyři druhy, jako například Hyposmocoma mulliscivora, si rády pochutnávají na hlemýždích.

Tyto můry jsou známé tím, že si jejich housenky vytváří hedvábná pouzdra, ve kterých se schovávají. Některé si je zdobí kamínky, rozsivkami nebo lišejníky. Sběratelé kostí si však svoje pouzdro zdobí zbytky těl jiných tvorů.

Na pouzdro si lepí zbytky cizích těl

Pohybují se na shnilých kládách, v dutinách stromů či štěrbinách skal, kde hledají pavučiny. Přiživuje se pak na kořisti pavouka, čerstvě mrtvém či oslabeném hmyzu. Není jim cizí ani kanibalismus, když najdou oslabenou housenku stejného druhu, prohlodají se její hedvábnou schránkou.

Po sežrání kořisti zkontrolují, co zbylo a zbytky jejího těla si pomocí vlastního hedvábí připevní na své pouzdro. Jejich zkoumáním se zabývá Daniel Rubinoff, entomolog z Havajské univerzity v Mānoa.

Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratele kostí spatřil Rubinoff poprvé před více než dvěma desetiletími, když hledal jiné zapouzdřující se housenky, které se živí tlejícím dřevem. Zdá se však, že jsou poměrně vzácní, za celou dobu, co se jejich hledání věnuje objevil pouze 62 jedinců.

Při zkoumání v laboratoři zjistil, že tito tvorové pečlivě zkoumají pozůstatky, které si chtějí přilepit „na záda“. Otáčejí jimi v kusadlech a když jsou příliš velké, rozkoušou je na menší. „Je to velmi typické chování pro sériové vrahy,“ říká Rubinoff.

Maskování se před pavoukem

Vědec se domnívá, že jejich počínání má jasný účel, kterým je maskování. Sběratel kostí nemůže pavouka předběhnout, ale pokrytý zbytky hmyzích těl a svlečenými částmi pavoučího těla může svému hostiteli páchnout jako směs jeho vlastního těla a minulých jídel.

Tato kamufláž tak můrám pomáhá nestát se součástí pavoučího jídelníčku. Sběratelé kostí se tak pravděpodobně vyvinuli, aby žili s pavouky a okrádali je.

Rubinoffův tým prohledával hnijící klády po celých Havajských ostrovech, přesto tyto tvory našel pouze na O’ahu v oblasti o rozloze 15 kilometrů čtverečních v jednom jediném pohoří, na ostrově nežijí ani žádné blízce příbuzné druhy.

Sběratelé kostí se vyvinuli před více než šesti miliony let – ještě předtím, než se před zhruba třemi miliony let vytvořil jejich současný domovský ostrov. Hmyz tak musel migrovat z jiného havajského ostrova, který vznikl dříve.

Jinde však nebyl nalezen, což naznačuje, že jejich blízké příbuzné jinde něco zničilo.

Zdroj: National Geographic

Foto: Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff
Zdroje informací: National Geographic
Štítky:
Související články
Archeologové díky technologii laserového skenování LiDAR nahlédli pod hustý příkrov stromoví amazonského deštného pralesa, aby pod ním objevili stovky starověkých obrazců vytvořených na zemském povrchu složitou a záhadnou společností, která území obývala před více než dvěma tisíciletími. Tato starověká civilizace zvaná Aquiry vznikla před 2 500 lety v dnešní Brazílii. Před rozpadem mohla mít, na […]
Asi 4,5 metru dlouhý had, trpící zhoubným nádorem v čelisti, podstoupil jako první na světě elektrochemoterapii, průkopnickou a život zachraňující léčbu rakoviny, která se běžně používá u lidí. Ze zákroku se dobře zotavuje a neprojevuje známky návratu rakoviny. Padesát kilogramů vážící krajtě mřížkované (Python reticulatus), žijící v zoo v anglickém Chesteru a pojmenované po slavné […]
Objevy Příroda 27.8.2026
To, co bylo dlouho považováno za genetický „šum“, se ukazuje jako významná součást regulační sítě na úrovni buňky i celého organismu. Tvrdí to mový přehledový článek vědců z MBÚ AV ČR, který se věnuje tzv. dlouhým nekódujícím RNA. To, co biologové po desetiletí označovali za „nekódující RNA“, nemusí být ve skutečnosti tak nekódující, jak se […]
Dlouhokrcí kopytníci jsou ikonickými živočichy afrických savan. Dělí se na čtyři druhy, známá žirafa Rothschildova však samostatný druh nepředstavuje. Do roku 2016 byla vnímána jako poddruh, po genetickém testování však vědci přišli s tím, že jde pouze o ekotyp žirafy núbijské, jež je poddruhem žirafy severní. Každopádně jsou tito živočichové řazeni mezi kriticky ohrožené, přímo […]
Lidé se v zimě choulí do šál, přikrývají se dekami a ven nevycházejí bez teplých bund. Zvířata tuto možnost nemají, a tak si vyvinula různé strategie, jak se s chladem vyrovnat, včetně například zmenšování svých těl. Rejsci si však na rozdíl od nich své čenichy na zimu zvětšují. Proč? Vědci již dříve zjistili, že někteří […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz