Domů     Příroda
Housenka z Havaje je novodobý „Sběratel kostí“
Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji.

Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč to dělá?.

Můry rodu Hyposmocoma, kterých je asi 350 druhů, jsou endemickými na Havajských ostrovech. Rod poprvé popsal Arthur Gardiner Butler v roce 1881. Většina druhů se živí rostlinnou stravou, čtyři druhy, jako například Hyposmocoma mulliscivora, si rády pochutnávají na hlemýždích.

Tyto můry jsou známé tím, že si jejich housenky vytváří hedvábná pouzdra, ve kterých se schovávají. Některé si je zdobí kamínky, rozsivkami nebo lišejníky. Sběratelé kostí si však svoje pouzdro zdobí zbytky těl jiných tvorů.

Na pouzdro si lepí zbytky cizích těl

Pohybují se na shnilých kládách, v dutinách stromů či štěrbinách skal, kde hledají pavučiny. Přiživuje se pak na kořisti pavouka, čerstvě mrtvém či oslabeném hmyzu. Není jim cizí ani kanibalismus, když najdou oslabenou housenku stejného druhu, prohlodají se její hedvábnou schránkou.

Po sežrání kořisti zkontrolují, co zbylo a zbytky jejího těla si pomocí vlastního hedvábí připevní na své pouzdro. Jejich zkoumáním se zabývá Daniel Rubinoff, entomolog z Havajské univerzity v Mānoa.

Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratele kostí spatřil Rubinoff poprvé před více než dvěma desetiletími, když hledal jiné zapouzdřující se housenky, které se živí tlejícím dřevem. Zdá se však, že jsou poměrně vzácní, za celou dobu, co se jejich hledání věnuje objevil pouze 62 jedinců.

Při zkoumání v laboratoři zjistil, že tito tvorové pečlivě zkoumají pozůstatky, které si chtějí přilepit „na záda“. Otáčejí jimi v kusadlech a když jsou příliš velké, rozkoušou je na menší. „Je to velmi typické chování pro sériové vrahy,“ říká Rubinoff.

Maskování se před pavoukem

Vědec se domnívá, že jejich počínání má jasný účel, kterým je maskování. Sběratel kostí nemůže pavouka předběhnout, ale pokrytý zbytky hmyzích těl a svlečenými částmi pavoučího těla může svému hostiteli páchnout jako směs jeho vlastního těla a minulých jídel.

Tato kamufláž tak můrám pomáhá nestát se součástí pavoučího jídelníčku. Sběratelé kostí se tak pravděpodobně vyvinuli, aby žili s pavouky a okrádali je.

Rubinoffův tým prohledával hnijící klády po celých Havajských ostrovech, přesto tyto tvory našel pouze na O’ahu v oblasti o rozloze 15 kilometrů čtverečních v jednom jediném pohoří, na ostrově nežijí ani žádné blízce příbuzné druhy.

Sběratelé kostí se vyvinuli před více než šesti miliony let – ještě předtím, než se před zhruba třemi miliony let vytvořil jejich současný domovský ostrov. Hmyz tak musel migrovat z jiného havajského ostrova, který vznikl dříve.

Jinde však nebyl nalezen, což naznačuje, že jejich blízké příbuzné jinde něco zničilo.

Zdroj: National Geographic

Foto: Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff
Zdroje informací: National Geographic
Štítky:
Související články
Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení. Dosud proti tomuto jedu neexistovala protilátka, nyní ji zřejmě vědci objevili, ovšem její zdroj je […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Příroda 5.8.2026
Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
K nejzuřivějším a nejagresivnějším zvířatům jsou obecně řazeni ďáblové medvědovití neboli tasmánští čerti – ostatně taková představa vyplývá i z jejich názvu. Tito největší draví vačnatci, vyskytující se dnes již výhradně na ostrově Tasmánie, si však takovou nálepku vůbec nezaslouží. Fakticky se totiž spíše než o zákeřné a nebezpečné vzteklouny jedná o plaché živočichy. Velikostně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz