Domů     Příroda
Housenka z Havaje je novodobý „Sběratel kostí“
Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji.

Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč to dělá?.

Můry rodu Hyposmocoma, kterých je asi 350 druhů, jsou endemickými na Havajských ostrovech. Rod poprvé popsal Arthur Gardiner Butler v roce 1881. Většina druhů se živí rostlinnou stravou, čtyři druhy, jako například Hyposmocoma mulliscivora, si rády pochutnávají na hlemýždích.

Tyto můry jsou známé tím, že si jejich housenky vytváří hedvábná pouzdra, ve kterých se schovávají. Některé si je zdobí kamínky, rozsivkami nebo lišejníky. Sběratelé kostí si však svoje pouzdro zdobí zbytky těl jiných tvorů.

Na pouzdro si lepí zbytky cizích těl

Pohybují se na shnilých kládách, v dutinách stromů či štěrbinách skal, kde hledají pavučiny. Přiživuje se pak na kořisti pavouka, čerstvě mrtvém či oslabeném hmyzu. Není jim cizí ani kanibalismus, když najdou oslabenou housenku stejného druhu, prohlodají se její hedvábnou schránkou.

Po sežrání kořisti zkontrolují, co zbylo a zbytky jejího těla si pomocí vlastního hedvábí připevní na své pouzdro. Jejich zkoumáním se zabývá Daniel Rubinoff, entomolog z Havajské univerzity v Mānoa.

Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratele kostí spatřil Rubinoff poprvé před více než dvěma desetiletími, když hledal jiné zapouzdřující se housenky, které se živí tlejícím dřevem. Zdá se však, že jsou poměrně vzácní, za celou dobu, co se jejich hledání věnuje objevil pouze 62 jedinců.

Při zkoumání v laboratoři zjistil, že tito tvorové pečlivě zkoumají pozůstatky, které si chtějí přilepit „na záda“. Otáčejí jimi v kusadlech a když jsou příliš velké, rozkoušou je na menší. „Je to velmi typické chování pro sériové vrahy,“ říká Rubinoff.

Maskování se před pavoukem

Vědec se domnívá, že jejich počínání má jasný účel, kterým je maskování. Sběratel kostí nemůže pavouka předběhnout, ale pokrytý zbytky hmyzích těl a svlečenými částmi pavoučího těla může svému hostiteli páchnout jako směs jeho vlastního těla a minulých jídel.

Tato kamufláž tak můrám pomáhá nestát se součástí pavoučího jídelníčku. Sběratelé kostí se tak pravděpodobně vyvinuli, aby žili s pavouky a okrádali je.

Rubinoffův tým prohledával hnijící klády po celých Havajských ostrovech, přesto tyto tvory našel pouze na O’ahu v oblasti o rozloze 15 kilometrů čtverečních v jednom jediném pohoří, na ostrově nežijí ani žádné blízce příbuzné druhy.

Sběratelé kostí se vyvinuli před více než šesti miliony let – ještě předtím, než se před zhruba třemi miliony let vytvořil jejich současný domovský ostrov. Hmyz tak musel migrovat z jiného havajského ostrova, který vznikl dříve.

Jinde však nebyl nalezen, což naznačuje, že jejich blízké příbuzné jinde něco zničilo.

Zdroj: National Geographic

Foto: Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff
Zdroje informací: National Geographic
Štítky:
Související články
Příroda 24.5.2026
Kultura dlouho patřila mezi výsady, jimiž se člověk rád vymezoval vůči zbytku živočišné říše. Jenže moderní výzkum postupně ukazuje, že zvyky, tradice a dokonce i jakési módní trendy nejsou tak výlučně lidské, jak by se zdálo. Některá zvířata si totiž předávají naučené chování napříč generacemi a vytvářejí tím vlastní, překvapivě pestré kulturní světy. Představa byla […]
Společnost Colossal Biosciences, která se chce pokusit o oživení vymřelých živočišných druhů, nyní přišla s oznámením, že se jí podařilo vyvinout umělou skořápku, což je první krok na cestě ke vzkříšení obřích nelétavých endemitů Nového Zélandu. Spatříme ptáky moa na vlastní oči? Obří nelétaví ptáci moa, kteří se vykytovali na Novém Zélandu, přičemž jejich původní […]
Příroda 20.5.2026
Sysel obecný patřil dlouhodobě k zvířatům úzce spajtým s evropskou krajinou, v níž se hojně vyskytoval. Jenže situace se mění, a to s ohledem na to, jak se mění krajina. Tam, kde pestrý mozaikovitý ráz nahradily velké zemědělské plochy, se syslům nedaří. Dnes je tento drobný ikonický živočich ohroženým druhem. V souvislosti s touto problematikou […]
Rostlinné i živočišné druhy mizí z povrchu zemského nebývalým tempem, některé odhady naznačují ztrátu až 150 druhů denně. Jimi uprázdněná místa nahrazují všestranné druhy, které prosperují po boku lidí, jako jsou holubi, krysy nebo šváby. Jaké budou důsledky ztráty rozmanitosti druhů? Ztrátu biodiverzity nazývají někteří vědci „homogenocénem“, tedy obdobím, kdy se světová divoká příroda stala […]
Fotosyntéza je fascinující proces, k němuž rostliny využívají sluneční světlo. Ovšem pokud se ocitnou ve tmě, nemohou jej nastartovat. Pakliže se v temném prostředí vyskytují delší dobu, nastupují rostlinné hormony cytokininy, které zajišťují přechod fotosyntetického aparátu do pomyslného spánkového režimu. Na tento fenomén si posvítili experti z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, Přírodovědecké fakulty […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz