Domů     Příroda
Housenka z Havaje je novodobý „Sběratel kostí“
Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji.

Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč to dělá?.

Můry rodu Hyposmocoma, kterých je asi 350 druhů, jsou endemickými na Havajských ostrovech. Rod poprvé popsal Arthur Gardiner Butler v roce 1881. Většina druhů se živí rostlinnou stravou, čtyři druhy, jako například Hyposmocoma mulliscivora, si rády pochutnávají na hlemýždích.

Tyto můry jsou známé tím, že si jejich housenky vytváří hedvábná pouzdra, ve kterých se schovávají. Některé si je zdobí kamínky, rozsivkami nebo lišejníky. Sběratelé kostí si však svoje pouzdro zdobí zbytky těl jiných tvorů.

Na pouzdro si lepí zbytky cizích těl

Pohybují se na shnilých kládách, v dutinách stromů či štěrbinách skal, kde hledají pavučiny. Přiživuje se pak na kořisti pavouka, čerstvě mrtvém či oslabeném hmyzu. Není jim cizí ani kanibalismus, když najdou oslabenou housenku stejného druhu, prohlodají se její hedvábnou schránkou.

Po sežrání kořisti zkontrolují, co zbylo a zbytky jejího těla si pomocí vlastního hedvábí připevní na své pouzdro. Jejich zkoumáním se zabývá Daniel Rubinoff, entomolog z Havajské univerzity v Mānoa.

Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratele kostí spatřil Rubinoff poprvé před více než dvěma desetiletími, když hledal jiné zapouzdřující se housenky, které se živí tlejícím dřevem. Zdá se však, že jsou poměrně vzácní, za celou dobu, co se jejich hledání věnuje objevil pouze 62 jedinců.

Při zkoumání v laboratoři zjistil, že tito tvorové pečlivě zkoumají pozůstatky, které si chtějí přilepit „na záda“. Otáčejí jimi v kusadlech a když jsou příliš velké, rozkoušou je na menší. „Je to velmi typické chování pro sériové vrahy,“ říká Rubinoff.

Maskování se před pavoukem

Vědec se domnívá, že jejich počínání má jasný účel, kterým je maskování. Sběratel kostí nemůže pavouka předběhnout, ale pokrytý zbytky hmyzích těl a svlečenými částmi pavoučího těla může svému hostiteli páchnout jako směs jeho vlastního těla a minulých jídel.

Tato kamufláž tak můrám pomáhá nestát se součástí pavoučího jídelníčku. Sběratelé kostí se tak pravděpodobně vyvinuli, aby žili s pavouky a okrádali je.

Rubinoffův tým prohledával hnijící klády po celých Havajských ostrovech, přesto tyto tvory našel pouze na O’ahu v oblasti o rozloze 15 kilometrů čtverečních v jednom jediném pohoří, na ostrově nežijí ani žádné blízce příbuzné druhy.

Sběratelé kostí se vyvinuli před více než šesti miliony let – ještě předtím, než se před zhruba třemi miliony let vytvořil jejich současný domovský ostrov. Hmyz tak musel migrovat z jiného havajského ostrova, který vznikl dříve.

Jinde však nebyl nalezen, což naznačuje, že jejich blízké příbuzné jinde něco zničilo.

Zdroj: National Geographic

Foto: Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff
Zdroje informací: National Geographic
Štítky:
Související články
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
Příroda 7.6.2026
Chobotnice patří mezi nejinteligentnější bezobratlé živočichy na Zemi. Dokážou řešit problémy, otevírat nádoby, učit se pozorováním a některé druhy si dokonce pamatují řešení úloh celé měsíce. Nyní k jejich pozoruhodným schopnostem přibyla další. Vědci zjistili, že chobotnice umějí využívat zrcadlo jako nástroj k nalezení potravy, kterou nemohou přímo vidět. Výzkumníci z Dartmouth College připravili experiment, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz