Domů     Příroda
Housenka z Havaje je novodobý „Sběratel kostí“
Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratel kostí je detektivní román Jeferyho Deavera, v němž ochrnutý kriminalista Lincoln Rhyme vypomáhá s případem vraha, který je fascinován kostmi svých obětí, jež sbírá. Obdobně si počíná i housenka můry rodu Hyposmocoma, která žije na Havaji.

Ta si vytváří pouzdro z odhozených částí těla pavouka, v jehož blízkosti přebývá, a zbytků jeho kořisti. Proč to dělá?.

Můry rodu Hyposmocoma, kterých je asi 350 druhů, jsou endemickými na Havajských ostrovech. Rod poprvé popsal Arthur Gardiner Butler v roce 1881. Většina druhů se živí rostlinnou stravou, čtyři druhy, jako například Hyposmocoma mulliscivora, si rády pochutnávají na hlemýždích.

Tyto můry jsou známé tím, že si jejich housenky vytváří hedvábná pouzdra, ve kterých se schovávají. Některé si je zdobí kamínky, rozsivkami nebo lišejníky. Sběratelé kostí si však svoje pouzdro zdobí zbytky těl jiných tvorů.

Na pouzdro si lepí zbytky cizích těl

Pohybují se na shnilých kládách, v dutinách stromů či štěrbinách skal, kde hledají pavučiny. Přiživuje se pak na kořisti pavouka, čerstvě mrtvém či oslabeném hmyzu. Není jim cizí ani kanibalismus, když najdou oslabenou housenku stejného druhu, prohlodají se její hedvábnou schránkou.

Po sežrání kořisti zkontrolují, co zbylo a zbytky jejího těla si pomocí vlastního hedvábí připevní na své pouzdro. Jejich zkoumáním se zabývá Daniel Rubinoff, entomolog z Havajské univerzity v Mānoa.

Havajská univerzita v Mānoa by Daniel Rubinoff

Sběratele kostí spatřil Rubinoff poprvé před více než dvěma desetiletími, když hledal jiné zapouzdřující se housenky, které se živí tlejícím dřevem. Zdá se však, že jsou poměrně vzácní, za celou dobu, co se jejich hledání věnuje objevil pouze 62 jedinců.

Při zkoumání v laboratoři zjistil, že tito tvorové pečlivě zkoumají pozůstatky, které si chtějí přilepit „na záda“. Otáčejí jimi v kusadlech a když jsou příliš velké, rozkoušou je na menší. „Je to velmi typické chování pro sériové vrahy,“ říká Rubinoff.

Maskování se před pavoukem

Vědec se domnívá, že jejich počínání má jasný účel, kterým je maskování. Sběratel kostí nemůže pavouka předběhnout, ale pokrytý zbytky hmyzích těl a svlečenými částmi pavoučího těla může svému hostiteli páchnout jako směs jeho vlastního těla a minulých jídel.

Tato kamufláž tak můrám pomáhá nestát se součástí pavoučího jídelníčku. Sběratelé kostí se tak pravděpodobně vyvinuli, aby žili s pavouky a okrádali je.

Rubinoffův tým prohledával hnijící klády po celých Havajských ostrovech, přesto tyto tvory našel pouze na O’ahu v oblasti o rozloze 15 kilometrů čtverečních v jednom jediném pohoří, na ostrově nežijí ani žádné blízce příbuzné druhy.

Sběratelé kostí se vyvinuli před více než šesti miliony let – ještě předtím, než se před zhruba třemi miliony let vytvořil jejich současný domovský ostrov. Hmyz tak musel migrovat z jiného havajského ostrova, který vznikl dříve.

Jinde však nebyl nalezen, což naznačuje, že jejich blízké příbuzné jinde něco zničilo.

Zdroj: National Geographic

Zdroje informací a fotografie
Štítky:
Související články
Oblíbené animované filmy se zvířecími hrdiny rozšířily mezi lidmi povědomí o tvorech, o jejichž existenci neměli mnozí z nich ani tušení. Například ve snímku Hledá se Dory vystupuje postava dobrácké krátkozraké „žraločice“ Destiny – tak byl divákům představen zástupce druhu Rhincodon typus, tedy žralok obrovský. Jeho druhový název rozhodně není zavádějící, ostatně jedná se o […]
Hřbetní ploutev rozráží hladinu jako čepel nože. Pod ní se vlní tělo predátora, který se rychle blíží k surfaři, čekajícímu na správnou vlnu. Tak bývají žraloci často vyobrazováni. Ve skutečnosti ale tito mořští tvorové napadají člověka poměrně vzácně – a často navíc omylem. Při slově žralok se spoustě lidí automaticky vybaví filmová série Čelisti. Někdo […]
Nejrozsáhlejší globální analýza vztahů mezi rostlinami a jejich opylovači vyvrací dlouho přijímanou představu, že směrem k rovníku jsou mezidruhové interakce stále specializovanější. Nová mezinárodní studie, vedená českými vědci z Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR ukazuje, že klíčovou roli hraje klima, jehož proměny proto mohou opylování zásadně ovlivnit. Rozsáhlá mezinárodní studie vedená vědci z Přírodovědecké […]
Motýly zpravidla obdivujeme pro jejích nádherné barvy a vzory na křídlech, stejně jako bezstarostné poletování. Málokdo by si tipnul, že právě tyto dvě věci jim poskytují největší ochranu před ptáky, kteří si na zástupcích hmyzu rádi pochutnávají. Plyne to ze závěrů nejnovější studie britských vědců. Přírodovědci dlouho přemýšleli nad tím, proč právě pestrobarevným motýlům se […]
Na privátně vlastněném ostrově Nosy Ankao, rozprostírající se severovýchodně od pobřeží Madagaskaru, se odehrává příběh, který začal jako odvážný ochranářský experiment. Dnes, téměř o deset let později, se z něj stal mimořádný příklad toho, že návrat ohrožených zvířat k přirozenému životu může fungovat. Na ostrově nyní žije 19 lemurů korunkatých (eulemur coronatus) a jedna ze […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz