Domů     Příroda
V hovorech bonobů vědci slyší ozvěny lidského jazyka
Martin Janda 5.4.2025

Desítky hodin nahrávek bonobů naznačují, že tito lidoopi dokážou spojovat jednotlivé zvuky do dvojic, které společně nesou nový význam. Některé odvážné závěry dokonce hovoří o tom, že tito primáti používají jazyk, ale zda je tomu skutečně tak, k tomu budou zapotřebí další výzkumy..

Po vyslechnutí stovek hodin zvukových záznamů dospěl mezinárodní tým vědců k závěru, že bonobové možná ovládají jeden z klíčových prvků lidského jazyka, tedy schopnost spojovat zvuky a vytvářet tak nové významy.

Výsledky této studie zveřejnil časopis Science a asi nepřekvapí, že okamžitě vzbudily pozornost, ale zároveň i skepsi v odborných kruzích.

„Rozdíly mezi lidmi a ostatními primáty, včetně způsobu komunikace, jsou mnohem méně zřetelné, než jsme si dlouho mysleli,“ uvedla primatoložka Federica Amiciová z univerzity v Lipsku. Podle ní nálezy posouvají původ jazyka hluboko do minulosti, klidně až do doby milionů let před vznikem moderního člověka.

Někteří vědci jsou ale mnohem zdrženlivější. „Tato zjištění nám neříkají nic o evoluci jazyka,“ oponoval neurobiolog Johan Bolhuis z univerzity v Utrechtu. Podle něj jsou zvířecí zvuky příliš vzdálené lidské řeči, než aby bylo možné takové srovnání dělat.

Zvířata sice běžně komunikují pomocí zvuků, ale každý takový zvuk obvykle znamená jen jednu konkrétní věc, třeba varování před predátorem. Lidé oproti tomu kombinují slova a vytvářejí zcela nové významy.

Například věta „Jsem špatný tanečník“ neznamená, že člověk je špatný a zároveň tancuje. Znamená, prostě to, že špatně tancuje.

Této schopnosti se říká kompozicionalita a lingvisté ji považují za základní stavební kámen jazyka. „Je to hybná síla tvořivosti jazyka,“ vysvětluje psycholog z Curyšské univerzity Simon Townsend. „Díky ní můžeme vytvářet věty, které ještě nikdy nikdo neřekl.“.

Dlouho se předpokládalo, že kompozicionalita je výsadou lidí. Ale před pár lety Townsendův tým objevil její náznak u šimpanzů. V ugandském pralese vědci zaznamenali přes 330 hodin zvuků šimpanzů a identifikovali dvanáct různých typů volání.

Postupně zjistili, že některé zvuky se vyskytují v párech častěji, než by odpovídalo náhodě. Zaměřili se na dvojici zvuků pracovně nazvaných „waa-bark“ a „alarm-huu“. Zatímco první slouží k přivolání ostatních (například při lovu nebo boji), druhý je výrazem překvapení či strachu.

Otázka tedy zněla: Znamená tato dvojice něco nového, třeba „Přijď sem, mám problém!“?

Pokusy s umělým hadem potvrdily, že šimpanzi tuto kombinaci skutečně používají a to celkem často. Když pak vědci přehráli nahrávky těchto zvuků jiným šimpanzům, zvířata reagovala intenzivněji na dvojici než na jednotlivé zvuky zvlášť. Někteří dokonce vyskočili na stromy, což je typická reakce na výskyt hadů.

Poté se Townsend spojil s Martinem Surbeckem z Harvardu, který zkoumá bonoby v Konžské demokratické republice. Společně s výzkumnicí Melissou Berthetovou strávili v roce 2022 stovky hodin nasloucháním bonobům v rezervaci Kokolopori.

Berthetová nahrála 400 hodin záznamů, zachytila 567 jednotlivých volání a 425 dvojic, přičemž ke každému případu vyplnila podrobný checklist s 336 položkami.

V Curychu pak Berthetová analyzovala nahrávky s pomocí metod běžně využívaných v umělé inteligenci, podobných těm, které používá třeba ChatGPT. Výsledkem byla mapa, kde byly zvuky umístěny podle podobnosti jejich významů.

A právě zde se ukázalo, že některé dvojice volání nesou význam, který jednotlivé zvuky nemají. Například kombinace vysokého „houknutí“, jímž bonobové přivolávají pozornost, a hlubšího emocionálního „houknutí“, mohla znamenat: „Věnujte mi pozornost, protože jsem v nesnázích!“.

Nové poznatky podporují dřívější závěry o šimpanzích a naznačují, že společný předek lidí a těchto opic možná ovládal základní kompozicionalitu. Ale někteří badatelé, včetně Johana Bolhuise, varují: „Kompozicionalita není jen spojení dvou slov.

Jde i o dodržování pravidel syntaxe a skládání vět.“ Townsend souhlasí, že jde jen o první krůček, ale právě ten mohl vést ke vzniku i lidského jazyka.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Objevy Příroda 20.11.2026
Výzkumný tým s účastí odborníků Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) vyvinul doplněk stravy z klíčků brokolice a ředkve s vysokým obsahem sulforafanu. Technické řešení chráněné užitným vzorem umožňuje směs konzumovat v kapslích nebo ji využít k obohacení nápojů a dalších potravin. Za jednoduchou recepturou stojí promyšlená souhra rostlinných látek a enzymů Klíčky představují […]
Objevy Příroda 20.11.2026
Obrovský pavouk, který vypadá, jako by k nám utekl z tropického pralesa. Ve skutečnosti se s ním můžeme setkat i na jižní Moravě. Slíďák tatarský, kterému se někdy přezdívá tarantule, má rád teplo, sucho a otevřenou krajinu. Přestože jeho vzhled budí respekt, pro člověka nepředstavuje vážné nebezpečí. Když se řekne tarantule, většina lidí si představí […]
Příroda Zajímavosti 17.11.2026
Vyprahlou krajinu spaluje horké slunce. To ale ptáka s chocholkou na hlavě nemůže zastavit. Křižuje oblast a hledá něco k snědku. Nepohybuje se však po nebi, nýbrž po zemi. Když narazí na chřestýše, nezalekne se ho. Místo toho se s ním pustí do tuhého boje. Typickými nelétavými ptáky jsou pštrosi a tučňáci. Ti však ani […]
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
enigmaplus.cz
Legenda Utsuro Bune: Objevilo se v Japonsku první UFO?
Málokdo ví, že jedno z prvních podrobně zaznamenaných setkání s cizí bytostí pochází z roku 1803 z Japonska. Z podivného plavidla prý tehdy na pobřeží vystoupila zvláštní žena. Šlo o návštěvu z jiného
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
historyplus.cz
Vyrostl kostel tajně komunistům přímo pod nosem?
Je rozhodnuto! Senetářov na Blanensku bude vystěhován. Němci chtějí v jeho katastru za okupace zřídit vojenskou střelnici. Místní lidé přesto neztrácejí víru, že se sem jednou vrátí. Dají si slib, který se jim po mnoha letech a starostech podaří naplnit!   „Při poslední bohoslužbě v roce 1944 jsme si slíbili, že pokud se někdy vrátíme,
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
epochaplus.cz
Když ženy nosily kapsy pod sukní: Muži měli kapsy, dámy tajné zavazadlové prostory
Představte si, že chcete vyrazit z domu, ale nemáte kam dát klíče, peněženku, kapesník ani mobil. Jenže mobil ještě neexistuje a kabelky také nejsou samozřejmostí. Přesně tak vypadá ženská móda v 17. a 18. století. Dámy tehdy nosí samostatné kapsy uvázané kolem pasu, které si schovávají pod sukní. Někdy jsou tak velké, že do nich
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz