Planeta Neptun bývá kvůli své velké vzdálenosti od Země tak trochu stranou zájmu, ale nyní se jí ve vědecké komunitě dostává větší pozornosti. Astronomové totiž vůbec poprvé pozorovali polární záři v její atmosféře.

Zásluhu na tom má vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST), jehož infračervené přístroje odhalily světelné stopy, které dosud zůstávaly neviditelné..

Bývá to okouzlující nebeské divadlo, když noční zemskou oblohu rozzáří buď aurora borealis (na severu) nebo aurora australis (na jihu). Země však není jedinou planetou, na které k podobnému jevu dochází.

Polární záře byly již dříve zaznamenány na Marsu, Jupiteru, Saturnu, Uranu, a dokonce i na některých měsících plynných obrů. Neptun ale dlouho zůstával výjimkou.

Nyní je už vše jinak. Práce zveřejněná v časopise Nature Astronomy ukazuje, že Neptunovy záře se totiž chovají zcela odlišně od těch, které známe ze Země.

Namísto toho, aby zářily kolem pólů, jak je běžné, objevují se v mírných zeměpisných šířkách, což podle vědců souvisí s velmi neobvyklým magnetickým polem Neptunu, které je vůči ose rotace planety vychýlené o 47 stupňů.

Až dosud se přitom vědcům nedařilo záře na Neptunu polapit. Už v roce 1989 sice sonda Voyager 2 zaznamenala při průletu kolem planety slabé náznaky tohoto jevu, ale další pokusy, včetně pozorování pomocí Hubbleova teleskopu selhaly.

„Každý jeden pokus zklamal. Až teď jsme uspěli díky Webbovu teleskopu,“ přibližuje planetolog a jeden z autorů nové studie Henrik Melin působící na Northumbria University.

Tajemství k úspěchu tkví v kombinaci citlivosti a infračerveného spektra, které JWST nabízí. Pomocí přístroje zvaného Near-Infrared Spectrograph (NIRSpec) vědci v červnu 2023 zachytili infračervené záblesky v Neptunově atmosféře. A zároveň se jim podařilo objasnit, proč byly dosud neviditelné.

Jedním z překvapivých závěrů nové studie je zjištění, že horní vrstvy Neptunovy atmosféry výrazně ochladly. Zatímco Voyager 2 v roce 1989 naměřil teplotu přibližně 480 °C, nový odhad činí pouhých 93 °C. To znamená, že světelné jevy v atmosféře jsou extrémně slabé a aurora září s méně než 1 % očekávané jasnosti.

„A právě to vysvětluje, proč jsme je neviděli,“ vysvětluje planetární astronom z Univerzity v Readingu a další z autorů studie James O’Donoghue. „Jenže to zároveň otevírá novou záhadu: proč Neptun tak výrazně ochladl?“ Odpověď na tuto otázku snad přinesou další výzkumy.