Venuše a Merkur nemají žádný, Země jeden, Mars dva. To plynní obři počítají své přirozené satelity ve větších číslech, Neptun jich má 16, Uran 28 a Jupiter 95. I největší planeta Sluneční soustavy je však proti Saturnu jen chudým příbuzným..
Astronomové objevili nových 128 měsíců, které obíhají krasavce s mohutným prstencem, tedy Saturn. „Je to největší jednorázový přírůstek měsíců v historii,“ uvedl astrofyzik Mike Alexandersen z Harvardovy univerzity.
Většina nově objevených měsíců jsou jen drobné kosmické balvany, jejichž velikost se pohybuje v jednotkách kilometrů. Naproti tomu náš Měsíc měří v průměru 3 474 kilometrů. Jakmile se však objekt dostane na stabilní dráhu kolem planety, astronomové jej považují za měsíc.
Nové satelity byly identifikovány v roce 2023 pomocí kanadsko-francouzského teleskopu na havajském vrcholu Mauna Kea. Hlavní autor studie, Edward Ashton působící na Academia Sinica Institute of Astronomy and Astrophysics na Tchaj-wanu se svým týmem sledoval různé oblasti v okolí Saturnu, aby poté z dlouhodobých pozorování mohl určit, zda různé objekty skutečně obíhají kolem planety a je tak možné je prohlásit za měsíce.
„Musíte jasně prokázat, že daná tělesa nejsou jen prchavé malé planetky, ale stabilně obíhají Saturn,“ vysvětluje Ashton. Ten je ve svém oboru zkušený, protože již dříve identifikoval 62 nových Saturnových měsíců.
Všechny nově objevené měsíce jsou nepravidelné, oběžné dráhy mají značně nakloněné a některé z nich dokonce obíhají opačným směrem než většina velkých měsíců. Jejich vzdálenost od Saturnu se pohybuje od 10 do 30 miliónů kilometrů, což je mnohem dále než jeho ikonické prstence (které se rozprostírají do vzdálenosti pouze 280 000 kilometrů). Řada z nich Saturn neobíhá déle než 100 milionů let.
Ashton jako objevitel dosud neznámých objektů získal právo měsíce pojmenovat. U Saturnu se obvykle používají jména ze severské mytologie, takže vzhledem k počtu nových objektů čeká Ashtona důkladné ponoření do keltských, norských či inuitských bájí.
