Domů     Historie
Alan Turing: Muž, který zkrátil druhou světovou válku

Nacisté používali pro kódování vojenských zpráv šifrovací stroj Enigma. Věřili mu natolik, že považovali za nemožné, aby jeho kódy někdo rozluštil. A přeci se to britskému matematikovi a jeho spolupracovníkům povedlo.

Má se za to, že tím zkrátili dobu trvání druhé světové války o tři roky, a zachránili tak miliony životů..

Od 23. června 2021, u příležitosti 109 let od jeho narození, zdobí 50 librovou bankovku portrét Alana Turinga. Andrew Bailey, guvernér Bank of England, k její emisi tehdy řekl: „Turing byl přední matematik, vývojový biolog a průkopník v oblasti počítačových věd.

Byl také gay, a proto se s ním zacházelo otřesně. Umístěním na naši novou polymerovou bankovku oslavujeme jeho úspěchy a hodnoty, které symbolizuje.“.

Ačkoliv se narodil v Londýně, s rodiči nevyrůstal. Ti žili a pracovali v Indii, o Alana tak pečovaly chůvy a pěstouni. Učil se spíše průměrně, ale v matematice vynikal, bavily ho i šachy a nejrůznější hádanky a šifry.

Se spolužáky si, zřejmě vlivem Aspergerova syndrom, příliš nerozuměl. Ve třinácti letech nastoupil na internátní školu Sberborne School. Zkostnatělý vzdělávací systém mu nevyhovoval, a tak sám studoval pokročilé moderní vědecké myšlenky.

V roce 1928 objevil dílo Alberta Einsteina a odvodil jeho zpochybňování Newtonových pohybových zákonů.

První láska

Ve škole navázal významné přátelství se spolužákem Christopherem Morcomem, který byl zřejmě Alanovou první láskou. Ovlivnil ho však i na poli vědním, diskutovali spolu často o nových teoriích v přírodních vědách.

Christopherova smrt na tuberkulózu v roce 1930 tak Turinga zdrtila. Aby uctil jeho památku, dal se na vědeckou dráhu. Začal studovat matematiku na King’s College v Cambridgi. Právě tam navrhl v roce 1936 tak zvaný Turingův stoj, abstraktní zařízení provádějící matematické operace v pevně stanoveném sledu kroků, který se později stal základem pro vznik počítačů.

Jeho bádání však přerušila druhá světová válka. K poražení Němců bylo nutné vědět co nejvíce o jimi chystaných útocích a pohybech vojsk. K tomu bylo potřeba rozluštit kód nacisty využívaného šifrovacího stroje Enigma.

Ten v sobě spojoval mechanické i elektrické systémy, jež umožňovaly 100 miliard možných nastavení. Vedení německé armády si tak nepřipouštělo fakt, že by někdo jejich šifrování mohl rozluštit. A přeci se to Alanu Turingovi a jeho kolegům povedlo.

Alan Turing

Bletchley Park

Respektive, prolomit Enigmu se podařilo už v roce 1932 polským kryptologům, ovšem když Polsko obsadil wehrmacht, museli své poznatky zničit a utéct do Francie. Britští specialisté, včetně vynikajícího matematika Alana Turinga a známého kryptologa Alfreda Knoxe, se přestěhovali do zámečku v Bletchley Parku, ve vesnici 75 km severně od Londýna, začátkem září 1939, jen pár dní poté, co Británie vyhlásila válku Německu.

V průběhu druhé světové války se zámeček stal sídlem Vládního kódovacího a šifrovacího ústavu, jehož cílem bylo rozluštit Enigmu.

V roce 1940 se Turing s Knoxem ve Francii setkali s polskými krypotlogy, kteří jim řekli vše, co o německém šifrovacím stroji věděli. Díky tomu byli následně schopni v Bletchley Parku postavit prototyp elektronového počítače, který Turing nazval Bomba.

Ten dokázal simulovat činnost třiceti přístrojů Enigma najednou. Spuštěn byl v březnu 1940. Všechny německé šifry byli ovšem v Bletchley Parku schopni číst až za další tři dlouhé roky. V ideálních podmínkách dokázal přístroj Bomba rozlousknout šifru do hodiny.

Před Němci se ale snažili Britové informaci o prolomení Enigmy udržet v tajnosti.

Turingův test

Informace o tom, co britské mozky za války dokázaly, vyplula na světlo až v 70. letech 20. století. Turing se za války zavázal k mlčenlivosti o svém podílu na rozluštění Enigmy, uznání se mu tak dostalo až posmrtně.

Po skončení svého působení v Bletchley parku se zabýval možnostmi umělé inteligence, předvídal, jak se budou v budoucnu schovat inteligentní stroje. V roce 1950 prezentoval pokus, nazývaný Turingův test, který má za cíl prověřit, zda se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně.

Test spočíval v tom, že testující náhodně klade dotazy, které zodpovídá buď stroj, nebo člověk. Pokud na základě odpovědí nedokáže testující určit, který z nich otázku zodpověděl, splňuje tato umělá inteligence Turingův test.

Podílel se i na vývoji prvních počítačů, proto je nazýván otcem moderní informatiky. Místo odměn za tyto i válečné úspěchy ho ale čekal krutý zvrat osudu. Když byl v roce 1952 vykraden jeho byt, policii oznámil, že ze zločinu podezírá jednoho ze svých sexuálních partnerů. Tím bezelstně přiznal, že je gay.

Chemická kastrace

Ovšem v 50. letech byla homosexualita v Británii neakceptovatelná. Turing byl proto obviněn a následné odsouzen za sexuální přestupky. Dostal na výběr buď jeden rok vězení, nebo chemickou léčbu, která se prakticky rovnala kastraci.

V důsledku odsouzení mu navíc byla odepřena práce na vládních výzkumech, nemohl ani vycestovat a naopak se stal terčem anonymů a posměšků. To vše doprovázely fyzické změny v důsledku nucené „léčby“. Turing již nebyl schopen tomu všemu čelit, a tak se rozhodl svůj život ukončit.

Inspiraci našel ve své oblíbené „disneyovce“ Sněhurka a sedm trpaslíků. Dne 8. června 1954 napustil jablko kyanidem draselným a kousl si do něj. Sebevraždu spáchal v necelých dvaačtyřiceti letech. Královská milost mu byla udělena až v roce 2013.

Zdroje: BBC

Foto: WikiCommons by-gc-and-cs-at-bletchely, by Elliott and Fry
Zdroje informací: BBC
Štítky:
Související články
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
Malomocenství neboli lepra činila po dlouhá staletí ze svých obětí znetvořená monstra, kterých se zdraví panicky báli. Dlouho se mělo za to, že na americký kontinent nemoc zanesli evropští kolonizátoři. Nejnovější mezinárodní výzkum však dospěl ke zcela jiným závěrům, existuje tam nejméně tisíc let! Jak je to možné? Lepra, známá také jako Hansenova choroba, je […]
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz