Domů     Medicína
Hojení ran a rakovina: Vědci odhalili překvapivou podobnost procesů
Jan Zelenka 20.1.2025
Porozumění těmto podobnostem otevírá dveře k inovativním terapeutickým přístupům.

Hojení ran je klíčovým biologickým procesem, který umožňuje tělu regenerovat poškozené tkáně a obnovit svou funkčnost. Nedávný výzkum však odhalil překvapující skutečnost – mechanismy, které stojí za hojením ran, mají mnoho společného s procesy, které vedou k růstu a šíření rakovinných buněk.

Tento objev otevírá nové možnosti pro léčbu nejen chronických ran, ale i rakoviny samotné.

Vědci z výzkumných skupin Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR) působících při 1. LF UK, BIOCEV a Ústavu molekulární genetiky AV ČR ve spolupráci s Univerzitou Pavla Jozefa Šafárika v Košicích identifikovali roli interleukinu 6 (IL-6), molekuly, která se podílí na přenosu informací mezi buňkami, v regulaci zánětu a také v nádorovém bujení. Jejich práci otiskl mezinárodní odborný časopis Frontiers in Immunology.

Pokud by se podařilo přesněji regulovat mechanismy hojení ran, bylo by možné zabránit nežádoucímu šíření rakovinných buněk.

Jak to funguje?

Hojení ran je složitý proces, jehož správné fungování je pro člověka životně důležité. Na jeho začátku vzniká zánět, který je nutný pro eliminaci infekce – v této fázi v ráně nejvíce pracují bílé krvinky, které ničí bakterie, „uklízejí“ ránu a připravují ji na následnou obnovu.

Druhá fáze hojení rány se nazývá proliferace (což znamená novotvorbu buněk a jejich množení), během níž vzniká tzv. granulační tkáň, která přerůstá přes poškozená místa v ráně a vede k jejímu zahojení.

Granulační tkáň obsahuje fibroblasty a myofibroblasty (buňky tvořící novou tkáň) a další důležité buňky.

V mikroskopu vypadá granulační tkáň hojící se rány velmi podobně jako tzv. nádorové stroma – mikroprostředí tvořené jak nádorovými buňkami, tak dalšími buněčnými i nebuněčnými složkami v bezprostředním okolí,“ vysvětluje Karel Smetana, vedoucí výzkumné skupiny Nádorové prostředí 1. LF UK a NÚVR.

Když buňky komunikují

V hojící se ráně i v nádorovém mikroprostředí spolu buňky navzájem komunikují a koordinují svou činnost pomocí signálů přenášených informačními molekulami zvanými cytokiny. „Při studiu různých typů nádorů jsme zjistili, že fibroblasty asociované s nádorem produkují cytokin označovaný jako interleukin IL-6, který má vliv na růst nádoru a také na cestování nádorových buněk organismem, tedy na vznik metastáz,“ představuje aktuální výzkum K. Smetana.

Zatímco po úspěšném uzavření rány se komunikace mezi buňkami „vypne“ a jejich množení se zastaví, nádor se neustále rozrůstá a jeho buňky dál vysílají signály stimulující tvorbu stále nové a nové tkáně.

Pokud by se tedy podařilo do narušené signalizace léčebně zasáhnout a ovlivnit aktivitu IL-6, znamenalo by to nejen možnost dosáhnout hojení komplikovaných ran bez jizev, ale hlavně by to otevřelo cestu k novým možnostem léčby rakoviny i předcházení vzniku metastáz.

Existují již molekuly, které by mohly aktivitu IL-6 zablokovat, na vývoji některých z nich se podílela i naše výzkumná skupina,“ říká Smetana. Vzápětí ale dodává: „Zdá se však, že samotná blokáda signalizace IL-6 by k léčbě nádorů nestačila, mohla by se však vhodně kombinovat s jinými protinádorovými léky.

Zda tomu tak skutečně bude a u kterých typů nádorů by mohlo být přidání léčby proti IL-6 obzvláště účinné, však musí teprve prokázat další výzkum.“.

Foto: Pixabay DALL·E
Zdroje informací: https://www.nuvr.cz/2025/01/20/tz-vyzkum-hojeni-ran-odhalil-podobnost-s-rakovinou-a-tim-i-novou-moznost-jeji-lecby/
Související články
Genová terapie je moderní typ léčby, zaměřený na léčení onemocnění způsobených nesprávným fungováním genů. Výhodou je, že se jejím prostřednictvím dá genetické onemocnění zcela vyléčit, na rozdíl od běžné léčby, která léčí pouze příznaky. Nyní se to americkým lékařům povedlo u malého dítěte. Miminko se narodilo s těžkým deficitem CPS1 neboli karbamoylfosfátsyntetázy. Jedná se o […]
Dopamin je neurotransmiter a hormon, který ovlivňuje naši schopnost učení, pohybu, paměti a pozornosti, ale také naši náladu a motivaci. Během výzkumu v 80. letech 20. století došlo k uvolnění dopaminu po jídle či jiné odměně, a tak si vysloužil nálepku hormon štěstí. Nyní ale odborníci říkají: „Dopamin není hormon štěstí, ale hormon touhy po […]
Mnoho lidí se potýká s kardiovaskulárními problémy, přičemž u některých dochází k selhání srdce. Orgánů vhodných k transplantaci není dostatek, nadějí pro čekatele na nové srdce se tak může stát titanové srdce, se kterým strávil 40letý muž v Austrálii celých 100 dní, než mu bylo voperováno srdce od dárce. Titanové srdce obdrželo již pěti pacientům […]
Vyslechnout si diagnózu rakovina je děsivé. U nás je ročně diagnostikováno zhruba 87 tisíc nových případů rakoviny s tím, že každých 20 minut na ni jeden člověk zemře. V posledních letech se naštěstí kontinuálně zvyšuje počet vyléčených pacientů, bohužel je však i mnoho těch, kterým se nádor vrátí. A vyslechnout si stejnou diagnózu podruhé je […]
Odborníci nabádají dospělé, aby spali alespoň 8 hodin, díky čemuž se vyhnou problémům spojeným s nedostatkem spánku, jako je únava, větší zapomnětlivost či zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění. Některým lidem se vzácnou mutací však stačí spát pouhé 4 hodiny denně, nyní vědci odhalili další gen, který jim to umožňuje… Množství spánku, bez kterého se člověk neobejde, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz