Domů     Vesmír
Tanec a polibek. Tak Pluto přišlo ke svému největšímu měsíci
Martin Janda 11.1.2025

Největší měsíc trpasličí planety Pluto Charon je tak velký, že se někdy o obou objektech mluví jako o dvojsystému. Však také poměr velikosti obou těles je 2:1. Nová simulace nyní naznačuje, jak tento okouzlující pár vznikl..

Astronomové si dlouho kladli otázku, jak se Charon vůbec mohl dostat na oběžnou dráhu kolem Pluta. Článek publikovaný časopise Nature Geoscience popisuje možnou posloupnost událostí, která by mohla tuto otázku vyřešit.

Zmíněný velikostní poměr obou těles naznačuje, že řada konvenčních scénářů vysvětlujících vznik měsíců je nepravděpodobná, včetně teorií, že Charon vznikl z úlomků kolem Pluta nebo byl při svém průletu zachycen jeho gravitační přitažlivostí.

Pluto a Charon se nacházejí v oblasti za Neptunem, která se nazývá Kuiperův pás. Zdejší objekty jsou plné ledu a kamení. S přihlédnutím k těmto vlastnostem výzkumný tým vedený planetární vědkyní Adeene Denton z Arizonské univerzity navrhl scénář, podle kterého se obě tělesa srazila, aniž by by splynulo v jediný objekt nebo se dokonce roztříštila.

Pokud by Charon narazil do Pluta relativně klidnou rychlostí kolem 2 000 kilometrů za hodinu, zůstala by obě tělesa v kontaktu asi 10 hodin, než by se postupně oddělila, ale zůstala by gravitačně provázána. Výzkumníci toto setkání popsali jako „polibek a zachycení“.

Pluto by se v té době otočilo jednou za tři hodiny (délka dne na Plutu je dnes asi 150 hodin), takže by se obě tělesa při spojení třikrát otočila. Úhlový moment rotujícího Pluta by pak Charona pomalu odstrkoval, ale ten by zůstal i nadále v jeho blízkosti.

Tvrdost obou těles zabránila jejich významnějšímu poškození, byť samozřejmě jejich kontakt nezůstal bez následků. Charon ztratil většinu svého ledu na povrchu, stopy po tanci by samozřejmě zůstaly i na Plutu.

A onen vášnivý kontakt může mít následky v podobě zrození čtyř měsíčních dětí, které Pluto v současnosti obíhají, tedy měsíců Nix, Styx, Kerberos a Hydra, které mohly vzniknout z úlomků, které kontakt způsobil.

Zda je tato hypotéza pravdivá však bude muset potvrdit další sonda, která by Pluto a Cháron navštívila. Dosud jediným návštěvníkem ze země, který kolem Pluta proletěl, byl v roce 2015 aparát NASA New Horizons, který nyní míří pryč ze Sluneční soustavy.

Foto: NASA
Zdroje informací: Arizonská univerzita, Nature Geoscience
Související články
Představa vesmírných plachetnic, brázdících meziplanetární prostor, poháněných slunečním větrem je součástí sci-fi literatury již řadu desetiletí. Reálné provedení ale naráželo na řadu fyzikálních omezení a zejména nutnou velikost plachet počítajících se na kilometry. Až doteď! Vědci z A&M univerzity v Texasu zdokonalují technickou realizaci vesmírné plachetnice a nyní publikovali článek ve vědeckém žurnálu Newton. Sluneční […]
Vesmír 20.4.2026
Tohle vesmírné těleso nevypadá jako místo ideální pro život. Pokrývá ho masivní ledová krusta, ovšem pod ní se nachází oceán, kde není nouze o organické sloučeniny. Záhadný ledový měsíc přitom skrývá více tajemství, která experti z celého světa touží odhalit. Mohl by být jen jedním z měsíců planety Saturnu. Ovšem Enceladus, jehož název pochází z […]
Vesmír 12.4.2026
Daleko za oběžnou dráhou Neptunu se rozkládá mrazivá hranice Sluneční soustavy, kde obíhají pradávné relikty z dob jejího vzniku. Tato říše ledu a temnoty, známá jako Kuiperův pás, se nachází přibližně 30 až 50krát dál od Slunce než Země. A možná ještě dál. Nikdo totiž zatím přesně neví, kde vlastně končí. Od chvíle, kdy byl […]
Vesmír 11.4.2026
Po deseti dnech a více než milionu zvládnutých kilometrech nastala pro misi Artemis II nejkritičtější fáze letu: vstup do zemské atmosféry a samotné přistání. Ne, že by to byla procházka pověstným růžovým sadem, ale vše nakonec proběhlo naprosto hladce. Artemis II měla být jen jednou z generálek před samotným návratem lidí na Měsíc. Nakonec se […]
Lidstvo se chystá na výpravy do vzdálenějších končin vesmíru. Do roku 2030 by se lidé měli vrátit zpět na povrch Měsíce a do roku 2050 by se člověk měl dokonce projít i po Marsu. S prodlužující se dobou, kterou tak lidé nutně stráví ve vesmíru, roste i zájem o témata, kterým se vesmírné agentury dosud […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz