Domů     Vesmír
Tanec a polibek. Tak Pluto přišlo ke svému největšímu měsíci
Martin Janda 11.1.2025

Největší měsíc trpasličí planety Pluto Charon je tak velký, že se někdy o obou objektech mluví jako o dvojsystému. Však také poměr velikosti obou těles je 2:1. Nová simulace nyní naznačuje, jak tento okouzlující pár vznikl..

Astronomové si dlouho kladli otázku, jak se Charon vůbec mohl dostat na oběžnou dráhu kolem Pluta. Článek publikovaný časopise Nature Geoscience popisuje možnou posloupnost událostí, která by mohla tuto otázku vyřešit.

Zmíněný velikostní poměr obou těles naznačuje, že řada konvenčních scénářů vysvětlujících vznik měsíců je nepravděpodobná, včetně teorií, že Charon vznikl z úlomků kolem Pluta nebo byl při svém průletu zachycen jeho gravitační přitažlivostí.

Pluto a Charon se nacházejí v oblasti za Neptunem, která se nazývá Kuiperův pás. Zdejší objekty jsou plné ledu a kamení. S přihlédnutím k těmto vlastnostem výzkumný tým vedený planetární vědkyní Adeene Denton z Arizonské univerzity navrhl scénář, podle kterého se obě tělesa srazila, aniž by by splynulo v jediný objekt nebo se dokonce roztříštila.

Pokud by Charon narazil do Pluta relativně klidnou rychlostí kolem 2 000 kilometrů za hodinu, zůstala by obě tělesa v kontaktu asi 10 hodin, než by se postupně oddělila, ale zůstala by gravitačně provázána. Výzkumníci toto setkání popsali jako „polibek a zachycení“.

Pluto by se v té době otočilo jednou za tři hodiny (délka dne na Plutu je dnes asi 150 hodin), takže by se obě tělesa při spojení třikrát otočila. Úhlový moment rotujícího Pluta by pak Charona pomalu odstrkoval, ale ten by zůstal i nadále v jeho blízkosti.

Tvrdost obou těles zabránila jejich významnějšímu poškození, byť samozřejmě jejich kontakt nezůstal bez následků. Charon ztratil většinu svého ledu na povrchu, stopy po tanci by samozřejmě zůstaly i na Plutu.

A onen vášnivý kontakt může mít následky v podobě zrození čtyř měsíčních dětí, které Pluto v současnosti obíhají, tedy měsíců Nix, Styx, Kerberos a Hydra, které mohly vzniknout z úlomků, které kontakt způsobil.

Zda je tato hypotéza pravdivá však bude muset potvrdit další sonda, která by Pluto a Cháron navštívila. Dosud jediným návštěvníkem ze země, který kolem Pluta proletěl, byl v roce 2015 aparát NASA New Horizons, který nyní míří pryč ze Sluneční soustavy.

Zdroje informací a fotografie
Související články
Vesmír 24.10.2026
Poprvé lidstvo na Měsíci přistálo v roce 1969, naposledy o tři roky později. Nyní po více než půl století k němu opět míří a to i s novou výzvou: tentokrát už na něm zůstat. To ovšem s sebou přináší nemalou řadu problémů, vždyť budoucí obyvatelé lunárních základen budou potřebovat elektřinu, dopravu, spolehlivou techniku i možnost […]
Vesmír Zajímavosti 23.10.2026
Vědci z americké University of Minnesota použili spektrograf MODS nacházející se na observatoři na hoře Mount Graham v Arizoně ke zpřesnění odhadu množství hélia, které vzniklo těsně po velkém třesku. Díky novým pozorováním se jim povedlo potvrdit odhad s odchylkou pouhého půl procenta. Velký třesk je vědecká teorie, která popisuje vznik a raný vývoj našeho […]
Vesmír Zajímavosti 22.10.2026
Od 2. do 8. listopadu se Česko znovu ponoří do vesmíru. Festival Czech Space Week nabídne setkání s astronauty, program pro děti a studenty, technologické novinky i debaty o budoucnosti kosmonautiky. Největší pozornost poutá mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Právě během festivalu se veřejnost dozví, které české předměty by ho mohly doprovodit na […]
Vesmír Zajímavosti 20.10.2026
Astrofyzikové z Univerzity v Huntsville upozornili na možnou přítomnost obřího mračna temné hmoty ukrytého v Mléčné dráze nedaleko sluneční soustavy. O svém objevu informovali ve studii publikované v časopise Physical Review Letters. Pokud se jejich výsledky podaří nezávisle potvrdit, půjde o jeden z nejvýznamnějších a zároveň nejbližších známých útvarů temné hmoty v okolí naší soustavy. […]
Vesmír 10.10.2026
Trval pouhý zlomek sekundy, ale na cestě k Zemi strávil více než deset miliard let. Astronomové vystopovali dosud nejvzdálenější známý rychlý rádiový záblesk a jeho domov jim výrazně napovídá, co podobné kosmické výkřiky způsobuje. Když jihoafrická soustava radioteleskopů MeerKAT 4. března 2024 zachytila krátký signál označený FRB 20240304B, vědci ještě neměli tušení, odkud k naší […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz