Ačkoliv dnes již považujeme lety do vesmíru za téměř rutinní záležitost, stále se jedná o riskantní podnik, při kterém se může leccos zvrtnout a životy astronautů se pak ocitnou v nebezpečí. To je i důvod, proč dva ostřílení veteráni NASA uvízli na Mezinárodní vesmírné stanici, jejich návrat domů je plánován na únor 2025..
Dne 5. června 2024 odstartovala do vesmíru vesmírná loď Boeing Starliner. Jeho posádku tvořil jednašedesátiletý velitel Barry „Butch“ Wilmore a osmapadesátiletá pilotka Sunita „Suni“ Williamsová. Na ISS dorazili dle plánu o den později.
Jejich mise měla trvat pouhých osm dní, kvůli problémům Starlineru nakonec padlo rozhodnutí, že jejich návrat na této lodi je příliš riskantní. A tak se dne 6. září Starliner sice bezpečně vrátil na Zemi, ovšem bez posádky, která zůstala na ISS. Přistál ve White Sands Space Harbor v Novém Mexiku.
Wilmore i Williamsová jsou zkušení astronauti, oba to jsou námořní důstojníci a bývalí testovací piloti. S lety do vesmíru tak mají bohaté zkušenosti, Sunita Williamsová je astronautkou NASA od roku 1998, Barry Wilmore od roku 2000. Astronautka je držitelkou rekordu v počtu vycházek do volného vesmíru uskutečněných ženou, absolvovala jich 7, při nichž strávila mimo vesmírnou loď 50 hodin a 40 minut. V roce 2007 pak uběhla ve vesmíru první maraton.
O „pár týdnů“ déle ve vesmíru
Butch Wilmore pilotoval raketoplán Atlantis na jeho misi k ISS v roce 2009, v roce 2014 pak byl součástí posádky ISS, která pomocí 3D tiskárny vyrobila ráčnový klíč. Bylo to poprvé, kdy lidé něco vyrobili mimo Zemi.
Zpráva o tom, že si na ISS pobudou déle, než plánovali, zanechala oba astronauty zcela klidnými. Na tiskové konferenci, konané v červenci z oběžné dráhy, Sunita Williamsová prohlásila: „Máme se tady na ISS skvěle.“ A dodala:
„Nestěžuji si. Ani Butch si nestěžuje, že jsme tady nahoře o pár týdnů déle.“.
Během tiskové konference konané 13. září pak Williamsová řekla, že ačkoliv jejich mise měla trvat jen osm dní, oba dostatečně dlouho trénovali na to, aby byli ve vesmíru schopni vydržet déle. Během osmidenní mise měli otestovat aspekty Starlineru a zjistit, jak funguje s lidskou posádkou.
Bylo proto rozhodnuto, že se zapojí do úkolů posádky, kterou dne 29. září dopravila na ISS vesmírná loď Space X Dragon. Tato loď by ostatně měla oba „zapomenuté“ astronauty dopravit v únoru 2025 domů.
Problematický start Starlineru
Její posádku tvoří zpravidla 4 astronauti, nyní s ní však na ISS přiletěli jen dva, a to astronaut NASA Nick Hague a kosmonaut Roskosmosu Aleksandr Gorbunov, další dva se svých míst v misi vzdali, aby uvolnili místo pro návrat Williamsové a Wilmorea.
Ti se plně zapojili do provádění výzkumných a údržbářských činností, které jsou úkolem Expedice 71. NASA k jejich návratu na Zemi uvedla: „Není žádný spěch s přivedením posádky domů, to nás naučila nehoda raketoplánu Columbia.“.
Start Starlineru provázely problémy už od začátku, v květnu byl zpožděn kvůli problémům s ventilem, poté se inženýři potýkali s únikem helia. Ačkoliv se mu nakonec 5. června podařilo na vrcholu rakety Atlas odstartovat, byly následně identifikovány tři úniky helia.
Kromě netěsnosti se posádka potýkala i se selháním řídících trysek. Nakonec se jí však podařilo úspěšně zakotvit k ISS. Návratu posádky v ní se však odborníci báli, a tak od něj nakonec upustili.
Další zapomenutý astronaut
„Vesmírný let je riskantní, i když je nejbezpečnější a nejrutinnější,“ řekl odstupující administrátor NASA Bill Nelson ve svém prohlášení z 24. srpna. „Zkušební let přirozeně není ani bezpečný, ani rutinní.
Rozhodnutí ponechat Butche a Suni na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a přivést Boeing Starliner domů bez posádky je výsledkem našeho závazku k bezpečnosti, naší základní hodnotou.“ A tak astronauti zůstali ve vesmíru a domů se dostanou až za dlouhých osm měsíců.
Williamsová k tomu na zářijové tiskové konferenci řekla: „Tady nahoře je takový klid.“ Nicméně dodala, že jim samozřejmě velmi chybí jejich rodiny.
Williamsová s Wilmorem ovšem nejsou jedinými astronauty „zapomenutými“ v kosmu. K takové situaci už v minulosti došlo. Sovětský kosmonaut Sergej Krikaljov uvízl na palubě vesmírné stanice Mir během rozpadu Sovětského svazu mezi roky 1991 a 1992. Vzhledem k tomu, že země, která ho vyslala do vesmíru, již neexistovala, jeho návrat byl odložen a ve vesmíru zůstal 311 po sobě jdoucích dní, což je dvakrát déle, než mise původně požadovala.
Zdroje: cnet.com