Domů     Vesmír
Astronauti zapomenutí ve vesmíru aneb Historie se opakuje

Ačkoliv dnes již považujeme lety do vesmíru za téměř rutinní záležitost, stále se jedná o riskantní podnik, při kterém se může leccos zvrtnout a životy astronautů se pak ocitnou v nebezpečí. To je i důvod, proč dva ostřílení veteráni NASA uvízli na Mezinárodní vesmírné stanici, jejich návrat domů je plánován na únor 2025..

Dne 5. června 2024 odstartovala do vesmíru vesmírná loď Boeing Starliner. Jeho posádku tvořil jednašedesátiletý velitel Barry „Butch“ Wilmore a osmapadesátiletá pilotka Sunita „Suni“ Williamsová. Na ISS dorazili dle plánu o den později.

Jejich mise měla trvat pouhých osm dní, kvůli problémům Starlineru nakonec padlo rozhodnutí, že jejich návrat na této lodi je příliš riskantní. A tak se dne 6. září Starliner sice bezpečně vrátil na Zemi, ovšem bez posádky, která zůstala na ISS. Přistál ve White Sands Space Harbor v Novém Mexiku.

Wilmore i Williamsová jsou zkušení astronauti, oba to jsou námořní důstojníci a bývalí testovací piloti. S lety do vesmíru tak mají bohaté zkušenosti, Sunita Williamsová je astronautkou NASA od roku 1998, Barry Wilmore od roku 2000. Astronautka je držitelkou rekordu v počtu vycházek do volného vesmíru uskutečněných ženou, absolvovala jich 7, při nichž strávila mimo vesmírnou loď 50 hodin a 40 minut. V roce 2007 pak uběhla ve vesmíru první maraton.

O „pár týdnů“ déle ve vesmíru

Butch Wilmore pilotoval raketoplán Atlantis na jeho misi k ISS v roce 2009, v roce 2014 pak byl součástí posádky ISS, která pomocí 3D tiskárny vyrobila ráčnový klíč. Bylo to poprvé, kdy lidé něco vyrobili mimo Zemi.

Zpráva o tom, že si na ISS pobudou déle, než plánovali, zanechala oba astronauty zcela klidnými. Na tiskové konferenci, konané v červenci z oběžné dráhy, Sunita Williamsová prohlásila: „Máme se tady na ISS skvěle.“ A dodala:

„Nestěžuji si. Ani Butch si nestěžuje, že jsme tady nahoře o pár týdnů déle.“.

Během tiskové konference konané 13. září pak Williamsová řekla, že ačkoliv jejich mise měla trvat jen osm dní, oba dostatečně dlouho trénovali na to, aby byli ve vesmíru schopni vydržet déle. Během osmidenní mise měli otestovat aspekty Starlineru a zjistit, jak funguje s lidskou posádkou.

Bylo proto rozhodnuto, že se zapojí do úkolů posádky, kterou dne 29. září dopravila na ISS vesmírná loď Space X Dragon. Tato loď by ostatně měla oba „zapomenuté“ astronauty dopravit v únoru 2025 domů.

Problematický start Starlineru

Její posádku tvoří zpravidla 4 astronauti, nyní s ní však na ISS přiletěli jen dva, a to astronaut NASA Nick Hague a kosmonaut Roskosmosu Aleksandr Gorbunov, další dva se svých míst v misi vzdali, aby uvolnili místo pro návrat Williamsové a Wilmorea.

Ti se plně zapojili do provádění výzkumných a údržbářských činností, které jsou úkolem Expedice 71. NASA k jejich návratu na Zemi uvedla: „Není žádný spěch s přivedením posádky domů, to nás naučila nehoda raketoplánu Columbia.“.

Start Starlineru provázely problémy už od začátku, v květnu byl zpožděn kvůli problémům s ventilem, poté se inženýři potýkali s únikem helia. Ačkoliv se mu nakonec 5. června podařilo na vrcholu rakety Atlas odstartovat, byly následně identifikovány tři úniky helia.

Kromě netěsnosti se posádka potýkala i se selháním řídících trysek. Nakonec se jí však podařilo úspěšně zakotvit k ISS. Návratu posádky v ní se však odborníci báli, a tak od něj nakonec upustili.

Další zapomenutý astronaut

„Vesmírný let je riskantní, i když je nejbezpečnější a nejrutinnější,“ řekl odstupující administrátor NASA Bill Nelson ve svém prohlášení z 24. srpna. „Zkušební let přirozeně není ani bezpečný, ani rutinní.

Rozhodnutí ponechat Butche a Suni na palubě Mezinárodní vesmírné stanice a přivést Boeing Starliner domů bez posádky je výsledkem našeho závazku k bezpečnosti, naší základní hodnotou.“ A tak astronauti zůstali ve vesmíru a domů se dostanou až za dlouhých osm měsíců.

Williamsová k tomu na zářijové tiskové konferenci řekla: „Tady nahoře je takový klid.“ Nicméně dodala, že jim samozřejmě velmi chybí jejich rodiny.

Williamsová s Wilmorem ovšem nejsou jedinými astronauty „zapomenutými“ v kosmu. K takové situaci už v minulosti došlo. Sovětský kosmonaut Sergej Krikaljov uvízl na palubě vesmírné stanice Mir během rozpadu Sovětského svazu mezi roky 1991 a 1992. Vzhledem k tomu, že země, která ho vyslala do vesmíru, již neexistovala, jeho návrat byl odložen a ve vesmíru zůstal 311 po sobě jdoucích dní, což je dvakrát déle, než mise původně požadovala.

Zdroje: cnet.com

Foto: NASA
Zdroje informací: cnet.com
Štítky:
Související články
Vesmír 15.12.2024
Před pár lety australští astronomové zpozorovali něco neobvyklého. Jen 4000 světelných let od naší domoviny se nacházel zdroj podivného a poněkud záhadného rádiového signálu. Takový signál astronomové totiž ještě nezachytili. Blikal jako pulzar, akorát že zdaleka ne tak rychle, mezi jednotlivými pulzy byly velké pauzy. Vědci si tenkrát marně lámali hlavu s tím, kdo takové […]
Vesmír Zajímavosti 10.12.2024
Poslední lidská posádka přistála na Měsíci v roce 1972 v rámci mise Apollo 17. Mise Artemis, s cílem vrátit astronauty na Měsíc, byla formálně založena v roce 2017, během prvního funkčního období staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Po mnoha odkladech se měla uskutečnit v roce 2026, nyní však NASA oznámila, že ke startu mise Artemis […]
Vesmír Zajímavosti 6.12.2024
Planeta Venuše je v mnoha aspektech podobná Zemi, proto se o ni často hovoří jako o její sesterské planetě. Vědci se dlouho domnívali, že mohla být Venuše kdysi Zemi ještě podobnější, a dokonce na ní údajně panoval i život. Nejnovější studie to vyvrací… Venuše je druhou planetou sluneční soustavy. Je jednou ze čtyř terestrických planet, […]
Vesmír 4.12.2024
Stačilo necelých 70 let, aby lidé proměnili panenské území, za které platila oběžná dráha Země, v minové pole. Na největší skládce ve vesmíru číhá nebezpečná kolize na každém kroku. Jak se ale říká: čím jsi to zkazil, tím to také sprav. Právě díky kolizím je řešení na obzoru. Koncem června se vyřazený ruský satelit rozpadl […]
V dubnu 2024 vyzval Bílý dům vědce, s výhledem na plánovanou přítomnost astronautů a posléze i lidských základen na Měsíci v rámci mise NASA Artemis, aby vytvořili standard lunárního času. Skutečnou otázkou však není: „Kolik hodin je na Měsíci?“, ale „Jak rychle tam plyne čas?“ Čas, který ukazují hodiny, dokáže nastavit každý časoměřič, je to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz