Dlouhodobé sezení je podle lékařů pro organismus stejně škodlivé jako kouření. Zvyšuje riziko rozvoje kardiovaskulárních nemocí, obezity a s ní souvisejících potíží, stejně jako bolesti bederní či krční páteře.

Jedním z navrhovaných řešení byla práce ve stoje u tomu přizpůsobenému stolu. Nyní se ukazuje, že ani ta riziko onemocnění srdce nesnižuje..

Příliš dlouhé sezení u pracovního stolu, ještě často doprovázené koukáním do monitoru počítače, je metlou moderní doby. Strnulé sezení bez pohybu vede k tomu, že tělo spaluje méně tuků, v těle proudí krev pomaleji, a mastné kyseliny tak mohou snadněji způsobit ucpání cév vedoucích k srdci.

Svaly bez pohybu rovněž nereagují tak rychle na inzulin, jako když jsou namáhané, což zvyšuje riziko vzniku diabetu 2. typu.

Minimum pohybu oslabuje rovněž imunitní systém člověka, který je tak náchylnější k nemocem, a to včetně rakoviny. Při strnulém sezení nedochází k dostatečnému okysličování krve, která proudí do mozku, což negativně ovlivňuje jeho výkon.

Při dlouhodobém sezení trpí i meziobratlové ploténky, které jsou stlačeny, vysychají a postupně tvrdnou, takže ztrácí svoji funkci tlumiče mezi obratli. V důsledku toho se mohou rozvinout bolesti zad.

Stání dlouhé sezení nenahradí

Sezení zvyšuje i riziko žilní trombózy, vznik křečových žil a otoků, případně krevních sraženin. Nedostatek pohybu nestimuluje kosti, a tak hrozí osteoporóza. Nevyužívané svaly se zkracují, což vede ke zhoršení tělesné stability i vzhledu člověka.

V průměru sedí člověk 9,3 hodiny denně. To je více než stráví spánkem (7,7 hodiny). Jenže práce musí být odvedena. Odborníci proto před nedávnem přišli s doporučením trávit více času v práci stáním u tomu přizpůsobenému stolu.

Vědci z University of Sydney zkoumali po více než 7 let vliv sezení a stání na rozvoj onemocnění srdce na vzorku 80 tisících dospělých z Velké Británie, kteří netrpěli žádnými kardiovaskulárními onemocněními, aby došli k překvapivým závěrům.

Stání delší než dvě hodiny denně zvyšuje riziko oběhových problémů, jako jsou křečové žíly nebo hluboká žilní trombóza, o 11 % na každých dalších 30 minut stání. Navíc ani nesnižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, jako je srdeční selhání, mrtvice nebo onemocnění koronárních tepen.

Důležitou prevencí  je pohyb

Delší stání při práci tak není ideální náhradou dlouhého sezení. Podle profesora Emmanuela Stamatakise z Mackenzie Wearables Research Hub je jedinou nadějí pro lidi, toužící vyhnout se negativním zdravotním důsledkům dlouhého sezení či stání, pravidelný pohyb.

I krátká přestávka v práci na protažení se počítá, stejně jako použití schodů místo výtahu. Po práci je pak ideální procházka ve svižném tempu.

Stoly pro práci ve stoje však nemusí být zatraceny, pokud jsou výškově nastavitelné. Studie University of Waterloo považuje za ideální střídání pozic, strávit čtyři hodiny z osmihodinové pracovní doby sezením a čtyři stáním.

Člověk by ale ani tak neměl dlouho sedět. Doporučuje se pravidlo 20-8-2, tedy 20 minut sezení, 8 minut stání a 2 minuty pohybu. Je tak především o nalezení rovnováhy mezi pohybem a klidem, aby tělo netrpělo ve strnulé pozici příliš dlouho.