Nová studie prokazuje, že stres na pracovišti, zejména způsobený vysokými pracovními nároky a nízkou odměnou, výrazně zvyšuje riziko vzniku fibrilace síní, tedy závažného srdečního onemocnění..
Stres z práce je stále větším problémem moderní společnosti, kde pracovníci často čelí vysokým nárokům a nedostatku kontroly nad svým pracovním prostředím. Nedávný výzkum vedený Xavierem Trudelem z Laval University v Kanadě, který byl publikován v Journal of the American Heart Association, přináší nové poznatky o spojení mezi pracovním stresem a rizikem vzniku srdeční arytmie, konkrétně fibrilace síní (AFib).
Tato arytmie je nejběžnější poruchou srdečního rytmu a často vede k závažným komplikacím, jako je mrtvice nebo srdeční selhání.
Fibrilace síní je nepravidelný a často rychlý srdeční tep, který může způsobit špatnou cirkulaci krve a zvýšit riziko vzniku krevních sraženin v srdci. Důsledkem jsou chaotické, nepravidelné stahy svalových vláken a tím pádem ztráta koordinované činnosti srdečních předsíní, tedy i ztráta jejich čerpací funkce.
Tento stav přitom postihuje miliony lidí po celém světě a zdaleka se nejedná jen o ty, co jsou ve středním nebo vyšším věku.
Studie provedená na vzorku téměř 6 000 kancelářských pracovníků ukázala, že lidé, kteří čelí vysokému pracovnímu napětí, mají o 83 % vyšší riziko vzniku fibrilace síní než ti, kteří takový stres nezažívají.
Pracovní napětí bylo definováno jako kombinace vysokých pracovních nároků (např. nadměrné pracovní zatížení a těsné termíny) a nízké míry kontroly nad pracovními úkoly.
Dalším významným faktorem, který zvyšuje riziko srdeční arytmie, je tzv. nevyváženost mezi úsilím a odměnou. Tento jev nastává, když pracovníci vkládají do své práce velké množství energie, avšak za to nedostávají odpovídající finanční ohodnocení nebo jiné formy uznání.
Lidé, kteří vnímají tuto nerovnováhu, mají o 44 % vyšší pravděpodobnost, že se u nich rozvine fibrilace síní. Pokud se navíc kombinují obě tyto podmínky, tedy pracovní napětí a nevyvážená odměna, riziko vzniku arytmie stoupá až o 97 procent.
Závěry studie jasně ukazují, že je nutné přehodnotit způsoby, jakými jsou pracovníci vystavováni stresu na pracovišti. Podle vědců je přitom cesta ke snížení pracovního stresu mohla celkem snadná a známá.
Mezi tato opatření patří zavádění flexibilních pracovních rozvrhů, snižování nadměrného pracovního zatížení a zlepšení komunikace mezi zaměstnanci a vedením.
Výsledky této studie navíc ukazují, že zaměstnavatelé mohou zlepšit zdraví svých zaměstnanců zaváděním organizačních změn, které pomáhají omezit psychosociální stres. Například v minulosti již byla úspěšně aplikována opatření, jako je zpomalení implementace velkých projektů, aby se snížila pracovní zátěž, a pořádání pravidelných setkání mezi manažery a zaměstnanci, kde mohou otevřeně diskutovat o každodenních problémech.
