Domů     Příroda
Houby na vlnách: Zvuk jako nástroj pro obnovu ekosystémů
Martin Janda 6.10.2024

Půda pod našima nohama, plná hub, bakterií, brouků a dalších organismů, možná na první pohled nevypadá jako místo, kde by to nějak výrazně žilo. Ale kdybyste do ní ponořili dostatečně citlivý mikrofon, byli byste překvapeni, jak akusticky rušné to tam může být.

Tato zvědavost vedla některé mikrobiology k otázce: Mohou zvuky skutečně podpořit růst mikroorganismů? A mohl by nějaký zvuk přimět houby k „tanci“?.

Odpověď, zveřejněná ve studii v časopise Biology Letters, zní: Ano! Vědci zjistili, že pouštění různých zvuků houbě Trichoderma harzianum, která chrání kořeny stromů před patogeny, vedlo k jejímu růstu až sedmkrát rychleji než v tichu.

Pokud se tyto laboratorní výsledky potvrdí i v přírodě, zvuk by mohl být nečekaným novým nástrojem pro zlepšení zdraví lesů a podpoření růstu prospěšných mikroorganismů.

V posledních letech vědci umísťovali mikrofony do různých prostředí, včetně tropických lesů a korálových útesů, a zjistili, že zvuky prostředí často úzce souvisejí s jeho biodiverzitou. Čím složitější je zvuková kulisa, tím pestřejší a zdravější bývají jeho obyvatelé.

Studie také naznačují, že přehrávání zvuků z nedotčených ekosystémů může pomoci obnovit poškozené oblasti. Například na pobřeží u australského města Adelaide vědci zjistili, že nahrávky zdravých ústřičných útesů dokázaly přilákat nové ústřice do oblastí zničených nadměrným rybolovem.

Zvuk také zřejmě pomáhá růstu některých bakterií, jak uvádí mikrobiální ekolog z univerzity Flinders v Austrálii Jake Robinson, který zkoumá mikrobiom půdy. Právě jeho práce s bakteriemi inspirovala tým vědců k tomu, aby zjistili, zda stejný efekt platí i pro houby.

Vědci nejprve vyložili velké plastové nádoby zvukově izolační pěnou, aby vytvořili tiché prostředí pro své houby. Pak umístili misky s malým množstvím T. harzianum do těchto nádob. Některé z těchto misek vystavili denně na 30 minut různým zvukům, který našli na YouTube.

Ne, že by houby poslouchaly Mozarta či Beethovena, avšak šum obsahoval podobné zvuky, jaké se používají ve studiích o vlivu zvuku na bakterie. Po dobu pokusu vědci sledovali, kolik spor houby produkují a jak velkou část misky pokryjí.

„Ze začátku to vypadalo, že se nic neděje,“ přiznal Robinson. Misky vystavené šumu a ty, které nebyly, vypadaly téměř stejně. Kolem třetího dne se však houby, kterým byl přehráván zvuk, náhle ožily. Spory T. harzianum se změnily na jasně zelené, zatímco misky vystavené šumu brzy pokryla hustá, mechově zelená hmota.

Pátý den vědci spočítali, že vystavení hub zvuku vedlo k tomu, že rostly sedmkrát rychleji a vyprodukovaly čtyřikrát více spor.

Trichoderma harzianum

Proč přesně zvuk způsobil tento nárůst růstu, zatím není jasné. Robinson spekuluje, že zvukové vlny mohou narážet na receptory v buňkách hub, které jsou citlivé na tlak. Tyto receptory by mohly spustit kaskádu signálů, které aktivují růstové geny.

Vědci plánují podrobněji prozkoumat, které geny se v přítomnosti zvuku zapínají a vypínají, aby lépe porozuměli jeho účinkům.

Otázkou také zůstává, proč si mikroorganismy vůbec vyvinuly schopnost lépe růst v přítomnosti zvuku. Možná ticho naznačuje nepřátelské prostředí, kde jiné organismy nedokážou přežít. Nebo může určitý druh zvuku některé mikroby odrazovat, zatímco jiným vysílá pozvání.

Vědci se chystají zkoumat účinky dalších druhů zvuků a celé komunity mikroorganismů, aby lépe pochopili spojení mezi zvuky a reakcí mikrobů.

Do budoucna by různé zvuky mohly být používány v projektech na obnovu lesů, kde správné složení půdních mikroorganismů může být klíčové pro úspěch.

FOTO: AI, Saurabh Viahwakarma

Související články
Vědci z Botanického ústavu AV ČR se podíleli na dvou významných studiích, které byly publikovány v časopisech Science a Science Advances. Tyto studie se zaměřují na vliv atmosférické depozice dusíku na diverzitu bylinného patra lesů v Evropě a Severní Americe. Výsledky výzkumu prokázaly posun rostlinných druhů na západ i pokles diverzity bobovitých rostlin. Atmosférické depozice […]
Vodní dráček, tak se přezdívá axolotlu mexickému, mlokovi, který obývá mexická jezera Lago de Xochimilco a Lago de Chalco. Ví se o něm, že je schopen neotenie, tedy rozmnožování v larválním stádiu. Nyní se vědcům podařilo zjistit, že také dokáže zcela zastavit své stárnutí ve věku 4 let. Bude nám zdrojem inspirace? Pedomorfóza je stav, […]
Značka Kia vyvinula jako první na světě automobilové příslušenství vyrobené za použití plastů vytěžených organizací The Ocean Cleanup z Velké tichomořské odpadkové skvrny (GPGP). poskytovatele řešení trvale udržitelné mobility. Jedním z nejdůležitějších výstupů dosavadní spolupráce je rohož do zavazadelníku z plastů vytěžených z oceánu, kterou Kia v limitované edici uvede ve zcela novém modelu Kia EV3. Exkluzivní […]
Ničivé záplavy, které zasáhly střední Evropu a vyhnaly z domovů tisíce lidí, jsou varovným signálem rostoucí hrozby extrémního počasí. Katastrofa postihla šest zemí a upozorňuje na měnící se klima, které způsobuje stále častější a intenzivnější povětrnostní jevy. Změna klimatu výrazně ovlivňuje extrémní povětrnostní jevy, jako jsou například záplavy, které minulý měsíc zasáhly šest evropských zemí. […]
V tibetštině je nazýván Čumulangma, v nepálštině Sagarmatha. Je to ikonická část pozemské topografie, představuje smrtelné nebezpečí pro horolezce a zároveň je geologickým zázrakem. A navíc stále roste. Takový je Mt. Everest. S vrcholem ve výšce 8 848,86 metrů nad mořem bez problémů drží titul nejvyšší hory světa. Jistě, havajská Mauna Kea měří od úpatí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz