Domů     Medicína
Nebezpečná lenochodí horečka dorazila do Evropy, lenochodi jsou v tom ale nevinně!
Zdroj: Pixabay

Záhadný virus, označovaný jako „lenochodí horečka“ byl kdysi omezen jen na Amazonii, nyní se však, poté co prošel genetickými změnami, díky kterým je silnější, šíří po celé Americe a první případy se objevily už i v Evropě. Máme se bát?.

Virus oropouche (čti oropuče), jak se odborně nazývá, byl až donedávna relativně neznámým, výskyt se omezoval na povodí Amazonky v Jižní Americe. Zde způsoboval horečnatá onemocnění vřešťanů, kosmanů a lenochodů, odtud tedy označení „lenochodí horečka“, ačkoliv lenochodi skutečně nejsou příčinou šíření této nemoci, ke kterému dochází od konce roku 2023. Během prvních sedmi měsíců letošního roku se tímto virem v Brazílii, Peru, Bolívii a na Kubě nakazilo více než 8 000 lidé, dvě ženy v Brazílii onemocnění podlehly, stejně jako dvě nenarozené děti.

První případy oropouche v Evropě se objevily v červnu a červenci 2024, jednalo se o několik desítek turistů ze Španělska, Itálie a Německa, kteří se jím nakazili při návštěvě Brazílie a Kuby. Ukazuje se tak, že virus je hrozbou, která dokáže překonat oceán.

Onemocnění se podobně jako jiné tropické nemoci, způsobené například virem zika nebo horečkou dengue, projevuje především vysokou horečkou a silnými bolestmi hlavy, svalů a kloubů. Postižení trpí i závratěmi a přecitlivělostí na světlo a nevolností.

Příznaky se mohou vrátit i po vyléčení

Symptomy propukají tři až deset dní po nakažení a trvají tři až šest dní. Znepokojivým faktem je, že se mohou vrátit i několik dní či týdnů po zdánlivém uzdravení. Šiřitelem nemoci je pakomárec druhu Culicoides paraensis, jenž dosahuje velikosti špendlíkové hlavičky.

Hojně se vyskytuje ve velkých částech Ameriky. Virus se však může šířit také poštípáním komáry Culex quinquefasciatus a Ochlerotatus serratus.

Pakomárec, zdroj: WikiCommons by CSIRO

Přímý přenos z člověka na člověka zatím nebyl pozorován, nebezpečné je však nakažení v těhotenství, které může u plodu způsobit vývojové vady. Jakmile virus vstoupí do krevního řečiště člověka, dostane se do imunitních buněk známých jako fagocyty, což mu umožní nepozorovaně se šířit tělem až do orgánů, na které cílí.

V nich pak infikuje buňky a replikuje se. Je schopný překonat i hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek, a dostat se tak do centrálního nervového systému. Hromadí se především v mozku a játrech.

Účinná léčba zatím neexistuje

Virus byl pojmenován podle vesnice, kde byl zaznamenán první případ „lenochodí horečky“. V roce 1955 byl izolován z krve mladého lesního dělníka s horečkou v komunitě Vega de Oropouche na Trinigagu a Tobagu.

Zatímco prvními divokými zvířaty, u kterých bylo zjištěno, že přenášejí virus, byli vřešťani, v roce 1960 byl izolován také z lenochoda bledého v Brazílii. Ale hlavní divoký hostitel viru ještě nebyl identifikován.

Bylo zjištěno, že virus přenáší řada divokých zvířat, včetně řady primátů a lenochodů tříprstých.

Sporadická ohniska nemoci se od jejího objevení vyskytovala v brazilské Amazonii, ovšem na konci roku 2023 se začala šířit i do nových oblastí Jižní Ameriky. Nedávná analýza viru naznačuje, že jeho genetický kód prošel určitým přeskupením, které vedlo k jeho efektivnější replikaci v buňkách infikovaných jedinců.

To znamená, že může způsobovat závažnější onemocnění a také že jeho přenos je snadnější. Proti viru neexistuje zatím ani účinná léčba, kromě tlumení příznaků, či očkování. Hlavní ochranou je tak prevence poštípání pakomárcem.

Štítky:
Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz